Příroda

Klimatické změny a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jsou jedním z největších problémů současnosti. Je potřeba tento proces zastavit, nebo minimálně dostatečně zpomalit. Tak můžeme lépe učinit, pokud nahlédneme do historie a zmapujeme celkový trend oteplování. NASA se svým novým výzkumem zjistila, že skleníkové plyny a atmosférické částice zapříčinily rizika globálního sucha již na počátku 20. století. 

Světová zdravotnická organizace uvádí, že znečištěný vzduch již dýchá devět lidí z deseti, což každoročně vede k úmrtí více než sedmi milionů lidí. Nový výzkum publikovaný organizací CHEST tvrdí, že znečištěné ovzduší má na náš organismus ještě horší vliv než kouření tabáku. Jemné částice se dostávají do krevního oběhu a napadají orgány i buňky. Mohou také ovlivnit funkci genů a zvyšují rizika demence, mrtvice a snížené inteligence.

Planeta Země je každým rokem bombardována velkým množstvím meteoritů. Není však snadné určit kadenci dopadu v určitém časovém rozpětí, protože většina starých kousků podlehne erozi. V pekelně rozpálené poušti Atacama se ale nachází nejstarší sbírka meteoritů na naší planetě, která pomohla určit míru dopadu v oblasti v časovém rozmezí dvou milionů let.

Na rostlinném životě závisí praktický celá pyramida planetárního života. Živočichové jsou na suchozemských rostlinách závislí jak z hlediska produkce části atmosférického kyslíku, tak i kvůli potravě. Masožravci možná do úst nevezmou ani lísteček, ale i jejich přežití závislí na oblibě býložravců v rostlinné potravě. Zatímco úbytek živočichů je přitom dobře zdokumentován i často varovně reflektován, stranou zájmu stojí úbytek rostlinných druhů. Nejnovější studie přitom zjistila, že od počátku průmyslové revoluce je tempo vymírání rostlinných druhů dvakrát větší než právě v případě živočichů.

Navzdory existenci genetiky prakticky už od jejího objevu platí, že předané zkušenosti nelze přenést z jedné bytosti na druhou. Říká se tomu Weissmanova bariéra a jedná se o vědecké dogma, které platí po víc než století. Několik posledních studií na hlísticích ale ukazuje, že se jeho definice zřejmě bude muset jistým způsobem upravit. Po několika polovičních studiích bylo totiž poprvé v praxi demonstrováno, že hlístice si dovedou předávat i vzpomínky/zkušenosti mezigeneračně!

Pandy jsou známé neutuchající láskou k bambusům. Jsou sice býložravé, ale nebylo tomu tak vždycky, kdysi byly masožravci. Bambus je ale bohatý na bílkoviny, a tak se množství zkonzumovaných bílkovin, sacharidů a tuků se u těchto medvědů rovná zkonzumovanému množství u masožravce.