Příroda
Příroda
Co se po lidstvu na Zemi najde za 100 milionů let? Plasty a dusík
18. 5. 2019
|
Radek Chlup
Co po nás zůstane, jakmile jako lidstvo dojdeme konce? Zapomeňte na památky, umění, Facebook či jiné vymoženosti našeho věku. Zůstane po nás jen dusík a uhlík ve skalách a plasty na mořském dně. Nejde o pesimismus, ale o realismus, jak dokládají geologové a vědci. Pokud se navíc budeme chovat slušně, budeme zapomenuti navěky. Kdybychom neznečišťovali Zemi, nezanechali bychom po sobě vůbec nic.
Příroda
Proč rajčatům chybí chuť? Studie zjistila, že postrádají klíčový gen
17. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Pokud si nepěstujete rajčata na zahradě či ve skleníku, jste většinou odkázáni na jejich pořizování v obchodních řetězcích. Zdejší rajčata však často nejsou to pravé, ořechové. Postrádají totiž chuť a šmrnc rajčat ze zahrady. Nejnovější studie odhalila, co za tím vězí. Zdá se, že majorita pěstovaných rajčat, zvláště v odrůdách oblíbených řetězci, přišla o gen, který jim správnou chuť dodává.
Příroda
Syndrom bílého nosu, který kosí netopýry, půjde snadněji odhalit
12. 5. 2019
|
Lucie Hronková
Zatímco v Severní Americe netopýry během zimního spánku decimuje onemocnění známé jako "syndrom bílého nosu", jejich evropští a asijští příbuzní se s touto plísňovou infekcí kůže vyrovnávají o poznání lépe. Čím je to způsobené?
Příroda
Stromy ve městech rostou rychleji, ale umírají mnohem dříve
10. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Dlouhodobé sucho, letní vedla i snaha o nízkoemisní společnost mají u obyvatel měst často jednoho společného spasitele: stromy. Zelené plochy a stromové koruny slibují snížení průměrných teplot více než rozpálený beton, navíc však stromy pohlcují oxid uhličitý a se svým okolím zadržují více vody než dlažba. Nová studie však naznačuje, že stromy za tuto svou práci nejenže platí drakonickou cenu, ale navíc nemůže stát řešení městských ploch jenom na nich.
Příroda
Vědci odhalili, proč Země není tropickým rájem. Mohou za to rovníkové srážky kontinentů
5. 5. 2019
|
Jan Toman
Při pohledu na teploměr se to možná nezdá, ale ve skutečnosti obýváme jedno z nejchladnějších období pozemského života. Zatímco v karbonu se světem táhly nekonečné džungle, v druhohorách dinosauři prospívali od pólu k pólu, a ještě během raných třetihor nebylo po zalednění ani stopy, dnes svírá polární oblasti naší planety led a sníh. Zatímco střídání dob ledových a meziledových v posledních statisících let ovlivňují hlavně změny při pohybu Země kolem slunce, výrazně delší výkyvy pozemského klimatu zůstávaly dlouho záhadnou. Nová studie ale přesvědčivě argumentuje, že za nimi stojí srážky kontinentů.
Magazín
Příběhy potápějících se ostrovů: Stačí málo a navždy zmizí z map
4. 5. 2019
|
Michaela Šímová
Planeta se zahřívá, ledovce tají a ostrovy položené jen těsně nad hladinou moře se pomalu začínají potápět. Dlouho se předpokládalo, že následky klimatické změny jsou otázkou daleké budoucnosti, nyní se ukazuje, že opak je pravdou. Jaké vyhlídky mají ty nejohroženější ostrovní státy?
Magazín
Austrálie vstoupila do války s divokými kočkami. Chce jich zabít dva miliony
28. 4. 2019
|
Hana Dubnová
Austrálie chce do konce příštího roku zabít až dva miliony divokých koček. Bude jim z letadel svrhávat otrávené klobásy, některé státy dokonce nabízejí za kočičí skalp peněžní odměnu. Ke "kočičí genocidě" má však pádné důvody.
Příroda
Za největší vymírání v dějinách mohou vulkány
26. 4. 2019
|
Ladislav Loukota
Vulkány nebývají vnímány jako jeden z matadorů planetární destrukce. Daleko větší pozornosti se dostává činnosti Slunce nebo nárazům kosmických planetek do Země. Snad za to může skutečnost, že poslové z kosmu působí jako cosi hrozivějšího, co nemáme pod kontrolou. Skutečnost nemůže být odlišnější. Od roztaveného vnitřku naší planety nás dělí relativně tenká pevná slupka, a vulkány podle nové studie dokonce mohly i za největší vymírání před 252 miliony let.