Příroda
Sicílie se vzdaluje Itálii. Nikoli kulturně, ale doslova
28. 1. 2018
|
red
Sicílie leží v rámci Evropy v tektonicky mimořádně nestabilní oblasti, což vede nejen k vysokému riziku zemětřesení, ale i k pomalému oddalování ostrova od Itálie. Vědci nyní objevili mechanismy, které k pohybu Sicílie vedou.
Život na Zemi bujel i bez rozšířeného kyslíku. Díky uzavřeným 'oázám'
26. 1. 2018
|
Ladislav Loukota
Bývaly časy, kdy byl kyslík pro život prudce jedovatou látkou. Než se to změnilo a drtivá většina života se na kyslíku naopak stala závislá, prožila si planeta největší masové vymírání známé historie. Nová práce z Jihoafrické republiky nám dává poznat další milník na cestě k dnešní dominanci života: Ačkoliv byl pro kyslíkové organismy tehdejší svět nehostinný, zřejmě se jim dobře dařilo v uzavřených enklávách. Vědci to zjistili studiem pyritu, který také možná znáte pod názvem "kočičí zlato".
Jak vznikla hmyzí křídla? Odpověď možná skrývají zadečky potemníků
23. 1. 2018
|
Jan Toman
Vynález aktivního letu otevřel dávným hmyzím zástupcům cestu k ovládnutí světa. Okřídlení členovci už v prvohorách vyvinuli moderní ekologické strategie, obsadili pustá prostředí a spolu s dalšími průkopníky dali základ suchozemským ekosystémům, jak je známe dnes. Dokonce i zářné úspěchy dalších aktivně létajících skupin – pterosaurů, ptáků a netopýrů – které přišly o několik set milionů let později, ve srovnání s hmyzem povážlivě blednou. O to víc proto překvapí fakt, že na tu nejzákladnější otázku odpověď pořád neznáme. Jak se vyvinula hmyzí křídla?
'Tasmánský čert' a jeho příbuzní patrně vděčí za svůj úspěch výkyvům klimatu
22. 1. 2018
|
Jan Toman
Austrálie je přinejmenším od křídového období, kdy se kompletně izolovala od ostatních kontinentů, světem sama pro sebe. Nikde jinde nepřevládli jakožto dominantní skupina savců vačnatci. Někteří z nich se za posledních sto milionů let vyvinuli do nejbizarnějších forem. Další, například vakovlci, vakokrti nebo vakoveverky, naopak nezávisle dosáhli velmi podobného vzhledu a chování jako jejich jejich placentální "bratranci" ve zbytku světa. Narazíme zde ale i na ještě podivnější ptakořitné savce zahrnující ptakopysky či ježury a mnoho dalších specifických evolučních linií.
Svět mořských želv začínají ovládat samice. Bohužel
17. 1. 2018
|
Lenka Dvořáčková
Největší světová populace mořských želv, která hnízdí na Velkém bariérovém útesu, může do několika desetiletí vyhynout. Kvůli globálnímu oteplování se z nakladených vajec líhnout v naprosté většině jen samice.
Jak staří jsou motýli? Nové nálezy jim přidaly přes 50 milionů let
16. 1. 2018
|
Jan Toman
Ve světle řečí o přežití nejsilnějšího, krvavých zubech a nesmiřitelnosti evoluce se éteričtí motýli zdají jako stvoření z jiné planety. Poletují z květu na květ, sají nektar a na první pohled by se zdálo, že řeší spíše estetickou stránku své existence než holé přežití. Taje motýlí evoluce zkrátka představují tvrdší oříšek než studium jiných, ekologicky vyhraněnějších, zvířat. I tak se ale biologové této skupině hmyzu začínají dostávat pod kůži.
Japonský mlžojed pomáhá osvětlit ranou evoluci mnohobuněčných živočichů
13. 1. 2018
|
Jan Toman
O počátcích evoluce mnohobuněčných živočichů, odvětvení jejich prvních linií a vzniku dvoustranné souměrnosti toho stále moc nevíme. Třebaže výzkum, nově zahrnující i studium genetické příbuznosti evolučních linií, postupuje mílovými kroky, řada klíčových událostí zůstává před našimi zraky pořád skrytá. Jedním z těchto tajemství je i postavení mlžojedů, skupiny latinsky zvané Xenoturbellida, kterou lidé poprvé objevili až v polovině minulého století.
Tání ledovců žene lední medvědy na pevninu. Brzy začnou ohrožovat lidi
11. 1. 2018
|
red
Lední medvědi v Antarktidě jsou víc vidět. Není to však znak toho, že jejich populace roste, ale právě naopak.