Příroda
Nová evoluční teorie šokuje: Přiletěly k nám chobotnice z vesmíru?
25. 5. 2018
|
Ladislav Loukota
Nejnovějším hitem populárně vědeckých webů je značně kontroverzní evoluční studie, která je označována jako "důkaz", že chobotnice nepocházejí ze Země, nýbrž jde o import z vesmíru. Jak už to v podobně šokantních "zjištění" chodí, celá věc je poněkud méně podložená, než bylo záhodno. V duchu odpovědi na většinu článků, které končí otazníkem, tak můžeme již nyní sdělit "Ne, chobotnice k nám z vesmíru nejspíše nepřiletěly". To však neznamená, že ve spekulativní rovině nemá zdroj celého zjištění některé zajímavé závěry.
Umělé embryo poprvé u matek vyvolalo stejnou odezvu jako to přírodní
16. 5. 2018
|
Ladislav Loukota
Ve vývoji organismu neexistuje významnější období, než první dny po samotném vzniku embrya. Tato raná fáze je však i dnes prozkoumána a pochopena jenom částečně. To limituje nejenom možné korekční možnosti medicíny, ale také případné genetické terapie, které by mohly plod napravit – či vylepšit – již před narozením. V lepším chápání vývoje plodu však nyní učinili pokrok holandští vědci skrze nově vyvinutá umělá embrya. Zatím je otestovali na myších.
Seznamte se s medvědím 'otcem'. Zvou si ho i do Číny, aby jim poradil s pandami
12. 5. 2018
|
red
Asi by se stěží našel člověk, který rozumí medvědům víc než Ben Kilham. Američan se jejich pozorování a záchraně věnuje celý život, doslova vypiplal a následně vypustil zpět do přírody už 165 mláďat. Je takový odborník na černé medvědy, že si od něj nechává radit Čína, jak znovu rozšířit pandu velkou.
Válka, nebo křehká spolupráce? Český výzkum vrhl nové světlo na rostlinná společenstva
9. 5. 2018
|
Jan Toman
Člověk nemusí být botanik, aby věděl, že se určité květiny ve váze nesnesou, zatímco jiné vydrží čerstvé i několik dní. Za celým jevem nestojí žádné mystické sympatie, ale chemické látky, které rostliny vypouští do vody. V přírodě by podobné interakce mohly hrát ještě důležitější roli. Rostliny zde mohou vést své drobné "války" dlouhá léta, půdu si pomalu přizpůsobovat, zlepšovat či snižovat její příhodnost pro jiné rostlinné skupiny a zvát si na pomoc symbiotické spojence ve formě hub, bakterií a půdních mikroorganismů. Řídí se ale celé toto zápolení nějakými pravidly?
Mýlil se Thor Heyerdahl? Indiáni podle nového výzkumu do Tichomoří nedopluli
6. 5. 2018
|
Jan Toman
Řídce roztroušené polynéské ostrovy skrývají nejedno tajemství. Jedním z nich je otázka, kdo tato zrníčka pevniny rozhozená v tisícikilometrových vzdálenostech uprostřed největšího oceánu světa vlastně osídlil.
Nejstarší fosilie suchozemské rostliny pochází z Česka
3. 5. 2018
|
šar
Depozitáře Národního muzea v Praze 150 let ukrývaly zkamenělinu šesticentimetrového stonku suchozemské rostliny staré 432 milionů let, která je podle vědců nejstarším makroskopickým rostlinným zbytek nalezeným na světě.
Lemuři vědcům prozradili, co s tělem skutečně dělá dieta
29. 4. 2018
|
Pavel Pešek
Jíst méně a zdravěji je oblíbená a také vědecky podložená instrukce doktorů a různých dietologických poradců. Jak je to ale s celkovým kalorickým příjmem a délkou života, skutečně nižší kalorický příjem prodlužuje život? Odpovědi vědci hledali u lemurů.
Nové nálezy mění pohled na vyhynutí ptakoještěrů
26. 4. 2018
|
Pavel Pešek
Pterosauři, okřídlení bratranci dinosaurů, vládli nebi přibližně 150 milionů let. Jejich éru ukončil až před 65 miliony lety pád meteoritu na konci období křídy. Paleontologové se dříve domnívali, že tou dobou žilo už jen posledních pár ptakoještěrů. Nové nálezy ale odhalily, že koncem období křídy na Zemi stále ještě žilo několik linií a druhů pterosuarů.