Nejnovější archeologické výzkumy z oblasti Aljašky podporují teorii o tom, že některé druhy dinosaurů byly schopné přežívat i v mnohem chladnějším klimatu, než se vědci domnívali. Právě na Aljašce byl objeven nový druh Hadrosaura (kachnozubého dinosaura), který žil v tomto nehostinném a chladném podnebí před 69 milióny lety. 

V jedné z Ezopových bajek závodí zajíc s želvou, ale ta ho nakonec porazí, když si sebevědomý zajíc na chvíli zdřímne. Mohl by se podobný závod někdy odehrát v přírodě a je možné, aby želva porazila zajíce? Na tyto otázky se snaží odpovědět britští vědci. 

Archeologové objevili zvláštní kamenné nástroje v pralesích západní Afriky i na plážích v Thajsku. Pocházejí ze stejné doby jako egyptské pyramidy a náhodný pozorovatel by asi dlouho musel přemýšlet, k čemu tyto nástroje sloužily. Nevytvořila je totiž lidská ruka. 

Návštěva naší planety před nějakými třemi miliardami let by rozhodně nebyla procházkou růžovým sadem. Země tehdy připomínala kus mrtvé skály omývaný vlnami oceánu. Přítomnost života bychom nemohli jednoduše odhalit ani podle složení atmosféry – po kyslíku ještě nebylo ani stopy. Přesto ale kdesi na dně oceánů bujely mikroorganismy téměř identické s dnešními rody bakterií. 

Je nejtlustším zvířetem na světě velryba, hroch, nebo mrož? Nebo je překoná jiné zvíře? Velká tloušťka se netýká jenom lidí. V přírodě se zvířatům dokonce může vyplatit. 

Psychické poruchy jako jsou např. úzkost a deprese se netýkají jenom lidí, ale postihují i některé zástupce živočišné říše. Překvapivé je, že jimi netrpí jenom zvířata žijící v zajetí, ale i ta z volné přírody.