Příroda
Hysterie kolem mrtvého ledňáčka. Udělal zoolog dobře?
13. 10. 2015
|
roj
Ornitolog Christopher Filardi z newyorského Národního muzea přírodních věd dvacet let pátral po možná už vyhynulém ledňáčkovi vousatému. Když se mu ho konečně podařilo na Šalamounových ostrovech najít, vyfotil jo a následně usmrtil. Přestože postupoval podle "v zájmu vědy", vyprovokoval jeho čin vlnu kritiky.
Proč mají hadi geny pro tvorbu končetin? Vědci odhalili jejich lechtivé tajemství
10. 10. 2015
|
Jan Toman
Každé malé dítě ví, že hadi nemají nohy. Jako skoro všechna "zaručená" tvrzení v biologii má ale i tohle pár výjimek. U hadů ze starobylé čeledi hroznýšovitých můžeme v zadní části těla nalézt malé drápky, poslední zbytky zakrnělých končetin. Ve zbylých čeledích se ale žádné takové struktury nevyskytují a na první pohled by nikdo nečekal, že se mezi jejich geny objeví nějaké úzce spojené s tvorbou předních či zadních nohou.
Vlci v Černobylu? Radioaktivita škodí přírodě méně než lidská přítomnost
9. 10. 2015
|
Jan Toman
Když se řekne Černobyl, většině čtenářů asi vytane na mysli dějiště největší jaderné katastrofy v dějinách. Příští rok tomu bude už neuvěřitelných 30 let od osudového dubnového dne, kdy se v důsledku série lidských chyb a konstrukčních nedokonalostí vymkla kontrole jaderná reakce v místním reaktoru a způsobila explozi.
Připravte se na přepisování učebnic: Viry jsou živé a pamatují první buňky!
8. 10. 2015
|
Jan Toman
Viry jsou pro biology oříškem už od chvíle svého objevu před více než sto lety. Nahnuté to s nimi bylo od začátku. Na rozdíl od bakterií je kvůli jejich malé velikosti nebylo snadné přímo zpozorovat a příznaky virových onemocnění proto mnoho lékařů i přírodovědců po dlouhá léta mělo za pouhou otravu – dokonce i samotný latinský výraz virus znamená jed. Když později vyšlo najevo, že ani nemají buňky, ale tvoří je jen jakési "zdivočelé" úseky genetické informace doplněné bílkovinným obalem, řada biologů nad nimi mávla rukou. Vždyť ani nemohou být živé, zněl ještě donedávna převládající názor – vždyť se samy bez hostitelské buňky ani nenamnoží.
Číňané učinili převratný objev. A zhádali se, kdo se o něj zasloužil víc
7. 10. 2015
|
Jan Toman
Stačí se zadívat na hejna ptáků, která právě migrují do teplých krajin, aby člověku došlo, že tito opeřenci musí oplývat důmyslnými způsoby navigace. Jedním z nejdůležitějších smyslů, které při svých cestách využívají, je i vnímání magnetického pole. To, že se chovají, jako by měli v hlavě kompas, potvrdily i experimenty. Ba co víc, touto schopností se mohou chlubit i velcí savci a řada dalších živočichů. Přesto až do nedávna zůstávalo záhadou, jaké buňky jsou za vnímání magnetického pole zodpovědné a jak to dělají.
Podivuhodné dějiny žraloků: Od evolučního mistrovství k hrozbě vyhynutí
4. 10. 2015
|
pal
Když se řekne žralok, většina lidí si představí torpédovitého zabijáka s obří zubatou tlamou jako vystřiženého z legendárního bijáku Čelisti. Jenže na světě existuje mnoho různých druhů žraloků rozmanitého vzhledu. Pověst nelítostných zabijáků, která žraloky neprávem obklopuje, se podepsala na tom, že jejich počet v posledních desetiletích výrazně klesl a ekologové bijí na poplach. Bez ochrany hrozí tvorům, které představují mistrovské dílo evoluce, úplné vyhynutí.
Střílet, nebo chránit: Jak se žije po boku nebezpečných medvědů
1. 10. 2015
|
pal
Jméno Charlese Watertona zná jen málo lidí. Přesto to byl právě on, kdo inspiroval Charlese Darwina k cestě do jižní Ameriky, kde slavný přírodovědec formuloval svou evoluční teorii. Waterton byl jedním z prvních, kdo založil přírodní rezervaci a díky tomu změnil pohled společnosti 19. století na ochranu fauny a flory. Park, který dostal jeho jméno, najdete v jihozápadním cípu kanadské Alberty.
Pravda o kočkách: Chovatel jim rozhodně není lhostejný
29. 9. 2015
|
Jan Toman
Před několika týdny proletěla médii zpráva, která musela zasáhnout každého milovníka koček. Dvojici britských výzkumníků se údajně podařilo dokázat, že tyto malé šelmy nemají ke svým chovatelům žádný vztah. Když jejich majitel vyrazí na dovolenou, kočka je nanejvýš rozladěná, že něco není tak, jak je zvyklá. Do původního zdroje však autoři těchto článků patrně ani nenahlédli, protože ten vypovídá o něčem docela jiném.