Otázka, jak vypadá evoluční strom zvířat, vzrušuje přírodovědce přinejmenším od dob Charlese Darwina. Některé evoluční linie vykazují nápadně jednoduchou stavbu, a je tedy přinejmenším pravděpodobné, se od pomyslného stromu mnohobuněčných živočichů odvětvily velmi dávno. 

Plíží se mezi kameny jen pár metrů od pláže i na dnech oceánských příkopů. Nenesou ani stopu po vnější nebo vnitřní kostře, ale i tak dokáží manipulovat s předměty stejně obratně jako člověk. Protáhnou se hrdlem lahve. "Levou zadní" řeší složité rébusy a dost možná se mohou chlubit i specifickým vkusem a smyslem pro humor. Dokáží měnit barvy, takřka dokonale se maskují a jsou efektivními predátory.

Pokusíme se "vzkřísit" vyhynulé druhy zvířat, nebo raději investujeme peníze do existujících, leč ohrožených druhů? V budoucnosti by se možná mohl na Zemi opět objevit mamut srstnatý, otázkou je, kolik druhů z ní do té doby zmizí. Přesto mnozí stále sní o tom, že se mamuti opět budou procházet tundrou.

Pohlavní rozmnožování je mezi živočichy naprosto dominantním způsobem produkce potomků. Stejně jako je rozšířené, tak je ale i různorodé. 

Mnohohlavňové zbraně schopné v jeden okamžik vystřelit celou salvu nábojů, které se začaly objevovat v evropském novověku, nezvratně předznamenaly moderní způsoby vedení války. Jejich přímé následovnice, rychlopalné zbraně, jsou jedněmi z nejúčinnějších nástrojů zabíjení. Jako příklad historické ironie proto působí slavný Gatlingův kulomet z 60. let 19. století, jehož autor ho údajně navrhl proto, aby se bojů mohlo účastnit co nejméně lidí a související válečné hrůzy se tak dotkly jen zlomku populace. 

Současný odchod Velké Británie z Evropské unie připomíná jeden mnohem dávnější brexit. Vědci zjistili, jakým způsobem byl před 450 tisíci roky zničen úzký pás země, který spojoval Británii s Evropou. Podle geologické studie zveřejněné v časopise Nature Communications odtržení způsobilo sousední velké jezero.