Příroda
V Číně objevili nejstarší otisky nohou živočicha na souši
21. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Byť si dnes pod pojmem "život" většina z nás asi jako první vybaví suchozemské živočichy a rostliny, souš byla na Zemi paradoxně až poslední výspou, kam se organismy vydaly. Ještě něco málo před půlmiliardou let nazpět byla souš jenom o málo živější než povrch Měsíce. Drtivá většina organismů obývala moře – okamžik toho, kterak první živočichové "přeskočili" na souš je proto ve vývoji dnešní majority života doslova revoluční. Aktuální studie, která nalezla zatím nejstarší "krůčky" prvních živočichů, posouvá počátek kolonizace souše celých 546 milionů let nazpět.
Jak se maskovat a zároveň strašit? Pralesničky rozlouskly zdánlivý paradox
19. 6. 2018
|
Jan Toman
Jedovaté žáby pralesničky jsou ikonickými představiteli organismů s výstražným zbarvením. Jejich pestré neonové barvy už dopředu signalizují, že pozření žáby nebude jen tak. Případní dravci, pokud otravu přežijí, si díky němu mohou rychle, snadno a trvale zafixovat, jakým odstínům či vzorům se příště vyhnout. Pralesničky umí ještě víc - nejenže svým zbarvením straší, ale v tu pravou chvíli ho mohou použít i jako účinné maskování.
Vědci poprvé přenesli vzpomínku mezi dvěma bytostmi. Zatím u plžů
6. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Jedním z nejrozšířenějších zobecňujících mýtů kolem lidského mozku je tvrzení, že jde "pouze o biologický počítač". Ne snad, že by tvrzení nebylo velmi zjednodušeně pravdivé – ve srovnání s mozkem jsou však běžné počítače extrémně primitivní systémy operující na extrémně primitivním jazyku. Způsob, jakým provádí "operace" náš vlastní mozek, je nám do velké míry stále neznámý. Pomalu však i na této frontě činí věda pokroky. Nejnověji skrze přenos primitivní vzpomínky mezi dvěma zvířecími mozky.
Globální oteplení má i svá pozitiva. Zemědělství se bude dařit i u polárního kruhu
4. 6. 2018
|
Jan Toman
O globálních změnách klimatu většinou slýcháme v čistě negativních souvislostech. Samozřejmě pravda, že rizika plynoucí z dalekosáhlých změn teplot a srážek, výkyvů počasí i transformací celých ekosystémů můžeme jen těžko popřít. Jako každé změny ale mají i tyto transformace kladné a záporné stránky. Jednu z těch světlejších nedávno zdokumentovali kanadští, čínští a britští vědci ve vědeckém žurnálu Scientific Reports. S nasazením sofistikovaných počítačových modelů zjistili, že se zemědělské oblasti mohou do konce století rozšířit směrem na sever až o 1200 kilometrů. Než ale sebereme motyky a vydáme se na Sibiř, měli bychom zmínit i několik háčků, které tato zpráva skrývá.
Plasty 'obsadily' i nejopuštěnější místo na Zemi. Kvůli vesmírným agenturám
2. 6. 2018
|
red
Je to definitivní! Plasty jsou skutečně už všude. Pronikly i na to nejopuštěnější místo na Zemi - do tichomořské oblasti Point Nemo. Ve vodě tam plave až 26 kusů plastů na metr krychlový. Svůj díl na tom mají i vesmírné agentury, které oblast pro její odlehlost využívají jako odpadkový koš pro vyřazené družice a kosmické lodě.
Psí mikroflóra je překvapivě podobná lidské
31. 5. 2018
|
Pavel Pešek
Stačí jen trochu upravit složení střevní mikroflóry a otevře se cesta ke snadnějšímu boji s epidemií obezity a civilizačních chorob. K jeho lepšímu poznání vědcům poslouží psi - podle nejnovějšího výzkumu mají totiž mikrobiom tak podobný lidskému, že jsou přímo ideálním modelovým zvířetem. Navíc i lidské studie - například o obezitě - lze aplikovat i na psy.
Obrácená Válka s mloky: Největší pozemský obojživelník se dostal na hranu vyhubení
30. 5. 2018
|
Jan Toman
Málokterá země má s obřími mloky tak intimní pouto, jako Česká republika. Válka s mloky se stala jedním z nejznámějších děl Karla Čapka, velemlokům čínským je věnován celý pavilón v pražské ZOO a příslušník stejného druhu darovaný Čínskou lidovou republikou desítky let přežíval v chovech Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. O to podstatnější jsou pro nás výsledky nejnovějšího mezinárodního výzkumu zaměřeného velemloky čínské. Podle něj se tento kdysi běžný druh dostal v divoké přírodě na hranu vymření. Člověk, zdá se, pomalu provádí válku s mloky v opačném gardu.
Jak z dinosaurů vznikli ptáci? Ikonický Ichthyornis odhaluje evoluci zobáku
27. 5. 2018
|
Jan Toman
To, že dinosauři nevymřeli, dnes ví každé malé dítě. Pravda, už se nesetkáme s takovými obry, jako byli Tyrannosaurus rex nebo Diplodocus. S dominancí obřích plazů ve všech suchozemských ekosystémech už to také není tak růžové, jako bývávalo. Jedna linie dinosaurů však vymírání na konci druhohor přežila a my se s jejími potomky setkáváme dodnes. Jde samozřejmě o ptáky. Konkrétní evoluční cesta, na které se z dvounohých teropodních dinosaurů stali drobní, obratní a aktivně létající ptáci, ale pořád skrývá řadu tajemství. Jedním z nich je, jak a kdy se vyvinul zobák a další typické rysy ptačí lebky.