Příroda
Příroda
Liliputánský efekt: Po hromadných vymíráních zřejmě prosperují drobné druhy
14. 12. 2015
|
Jan Toman
Velikost těla je jednou z nejdůležitějších vlastností živých organismů. Nejen, že ji máme neustále na očích, ale navíc souvisí s životními strategiemi různých druhů a potažmo i s jejich evolucí. Malé druhy v porovnání s příbuznými většího vzrůstu mají tendenci být krátkověké, produkovat více potomků třeba i za cenu úplného vyčerpání a vkládat méně zdrojů do rodičovské péče. Pro velké druhy platí většinou pravý opak.
Příroda
Vědci 'vyrobili' první štěňata ze zkumavky
11. 12. 2015
|
roj
Po letech pokusů se podařilo přivést na svět první vrh štěňat 'vyrobených' pomocí umělého oplodnění. Existenci sedmi štěňat drželi američtí vědci v tajnosti, dokud si nebyli stoprocentně jistí, že jsou zvířata v pořádku. Nyní výsledky zveřejnili v odborném magazínu PLoS One.
Příroda
Nezničitelné želvušky: Víc než šestina jejich genů je vypůjčená!
8. 12. 2015
|
Jan Toman
Zkuste si tipnout, jaké zvíře by přežilo jadernou válku. Docela dobrou šanci by mohly mít odolné a přizpůsobivé organismy jako potkani nebo švábi. Ještě silnější katastrofu by snad mohli "rozchodit" půdní bezobratlí nebo obyvatelé mořských hlubin. Posledními zvířaty na naší planetě by ale zcela jistě zůstaly želvušky.
Příroda
Na skok v rybí hlavě: Ryby mají emoce a možná i základy vědomí
4. 12. 2015
|
Jan Toman
S vědomím je to složité. Nejen, že dění ve své hlavě často nerozumíme ani my sami, ale o moc úspěšnější ve svých snahách o jeho pochopení nebyli ani největší učenci. A to se o tento fenomén zajímali už nejstarší filosofové a nepustil ani moderní psychology, biology a kybernetiky. Jisté je, že nějak souvisí s prožíváním emocí. Nejjednodušší organismy nejeví známky sofistikovaného uvažování a řídí se téměř výhradně reflexy, "vyšší" živočichové oproti tomu oplývají širokým emočním repertoárem a mají přinejmenším základy vědomí.
Příroda
Vychytaná obrana: Sépie si zacpe žábry a žralok si jí nevšimne
3. 12. 2015
|
roj
Sépie obecné mají vychytaný způsob ochrany před predátory. Když se blíží žralok, zadrží dech, zacpou si žábry chapadly a ani nedutají. Nejenže díky zmražení na místě splynou s okolím, ale ještě tím kolem se sníží elektrické napětí.
Příroda
Život v Mrtvém moři: Výzkum extrémních prostředí na Zemi
2. 12. 2015
|
Julie Nováková
Počátkem nového akademického roku Univerzita Karlova tradičně udílela čestné tituly úspěšným mezinárodním vědcům spolupracujícím na zajímavých projektech i s českými odborníky na UK. Čestný doktorát tentokrát obdržel i profesor Aharon Oren z Jeruzalémské univerzity, který se ve své práci věnuje extremofilním mikroorganismům žijících ve velmi slaném prostředí, takzvaným halofilům. Jeho práce se dotýká nejen studia zajímavého extrémního života na Zemi, například ve známém Mrtvém moři, ale potažmo i možností co do života na Marsu či ledových měsících.
Příroda
Nejstarším společníkem zemědělce je… včela?
1. 12. 2015
|
Jan Toman
Není žádný tajemstvím, že prvním zvířetem, které si člověk kdy ochočil, byl pes. Jaká hospodářská zvířata ale stála u počátků prvních zemědělských společností? Nedávný výzkum poskytl překvapivou odpověď. Mezi prvními zvířaty, která začali lidé cíleně chovat a využívat, byly určitě včely medonosné.
Magazín
Pádlování mezi ledovci a nedotčená příroda. Turisté objevují polární oblasti
29. 11. 2015
|
mba
Severní a jižní pól přitahují stále častěji turisty toužící po nedotčené přírodě. Vzestup turismu v polárních oblastech ale nemusí být nutně hrozbou, naopak, může být i příležitostí, jak upozorňovat cestovatele na klimatické změny.