Lidé jsou fascinováni dlouhověkostí. Snaha být dlouho mladý a žít co nejdéle je hnacím motorem mnohamiliardového průmyslu, který zahrnuje nejrůznější výrobky proti stárnutí, doplňky stravy a diety.

„Delší život má však vysokou cenu,“ připomínají fyziologové a nutriční experti Justin Roberts, Joseph Lillis, a Mark Cornage v magazínu The Conversation.

„Jsme svědky vyššího výskytu chronických a degenerativních onemocnění. Možná bychom se měli více zajímat o to, abychom byli déle zdraví,“ píší tito experti v obsáhlém článku.

Je přitom zajímavé, upozorňují, že byly objeveny určité oblasti po celém světě, kde žije vysoký podíl stoletých lidí, kteří vykazují pozoruhodné fyzické a duševní zdraví.

Tajemství ukryté ve stravě

Studie AKEA na italské Sardinii před dvěma desítkami let popsala „modrou zónu“, pojmenovanou podle toho, že byla označena modrým perem. Nachází se v oblasti Ogliastra ve středovýchodní části země, kde se významná část populace dožívá sta let.

Toto ohnisko dlouhověkosti se od té doby rozšířilo a nyní zahrnuje několik dalších oblastí po celém světě, které se rovněž vyznačují vyšším počtem dlouho a ve zdraví žijících lidí. Jsou to Ikaria v Řecku, Okinawa v Japonsku, Nicoya v Kostarice a Loma Linda v Kalifornii.

Modré zóny. | zdroj: Shutterstock

Kromě dlouhého života jsou pro obyvatele zmíněných pěti oblastí typické tyto znaky – příslušnost k určitému společenství, životní styl, strava, nízká úroveň stresu, pobyt na čerstvém vzduchu a fyzická aktivita.

Jejich dlouhověkost může souviset s prostředím, ve kterém žijí. Většinou má venkovský charakter a je méně znečištěné. Vliv na dobu dožití mohou mít i konkrétní geny pro dlouhověkost.

Studie však naznačují, že genetika má na dlouhověkosti podíl jen z 20 až 25 procent. To znamená, že délka zdravého života člověka je dána složitými vztahy mezi genetickými faktory, životním stylem a také – stravou.

Je přitom pozoruhodné, že pro každou z pěti modrých zón jsou typické jiné potraviny. Jedna konkrétní potravina tedy dlouhověkost vysvětlovat nemůže.

Obecně pro tyto zóny však platí, že lidé v nich jí stravu bohatou na rostlinné potraviny, třeba pěstovanou zeleninu, ovoce a luštěniny. Například adventisté sedmého dne, kteří obývají oblast Loma Linda jsou převážně vegetariáni.

Důležité je i to, co nejíte

Století obyvatelé Okinawy mají vysoký příjem flavonoidů – chemických sloučenin, které se obvykle nacházejí v pokrmech ze sladkých brambor, sóji a zeleniny. Jsou spojovány s kardiovaskulárním zdravím, včetně nižší hladiny cholesterolu a nižšího výskytu mrtvice a srdečních chorob.

Na poloostrově Nicoya je konzumace tamní rýže a fazolí spojena s delšími telomery, což jsou části na konci chromozomů, které chrání náš genetický materiál. Telomery se zkracují při každém dělení buňky. Vědci předpokládají, že délka telomer slouží jako ukazatel stárnutí a delší telomery souvisí s dlouhověkostí.

Rostlinná strava však není jediným tajemstvím zdravého stárnutí. Studie, publikovaná v odborném časopise PubMed, upozorňuje, že na Sardinii se ve velké míře konzumují maso a ryby. K nim se přidává tamní zelenina a tradiční potraviny jako pane carasau (kváskový chléb), med a měkké sýry.

V této modré zóně se také konzumuje olivový olej, víno (s mírou, jedna až dvě sklenky denně) a čaj. Všechny tyto látky obsahují silné antioxidanty, které mohou chránit naše buňky před poškozením v průběhu stárnutí.

„Dá se tedy předpokládat, že to je kombinace ochranných účinků různých živin ve stravě těchto stoletých lidí, která vysvětluje jejich výjimečnou dlouhověkost a kondici,“ píší vědci v The Conversation.

Dalším pozoruhodným zjištěním z míst dlouhověkosti je to, že jídla jsou obvykle připravena doma a z čerstvých surovin. Zdá se také, že tradiční strava v modrých zónách neobsahuje ultra zpracované potraviny, jídla z rychlého občerstvení ani sladké nápoje, které mohou urychlovat stárnutí.

Z toho vědci vyvozují jednoduchý závěr: „Možná je stejně důležité zvážit nejen to, co tyto déle žijící populace konzumují, ale i to, co nekonzumují.“

Roberts, Joseph Lillis, a Mark Cornage také připomínají, že pro zdraví a dlouhověkost je prospěšná částečná redukce kalorií. Ta pomáhá našim buňkám vypořádat se s poškozením v průběhu stárnutí.

Učme se od stoletých z modrých zón

Mnoho potravin, které tvoří základ jídelníčku v modrých zónách – především rostlinná a přírodní strava – je spojeno s nižším rizikem chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby a rakovina. Taková strava podle odborníků podporuje rozmanitější střevní mikrobiom. A také ten je spojován se zdravým stárnutím.

„Od pozoruhodných stoletých lidí z modrých zón se můžeme leccos naučit. Strava je sice jen jednou ze součástí celkového obrazu dlouhověkosti, ale je to oblast, se kterou můžeme snadno něco udělat,“ upozorňuje trojice vědců.

Stárnout se dá zdravě a déle. | zdroj: Profimedia