Proč vidíme v náhodných tvarech tváře mužů, a ne žen?

1. 2. 2022 – 18:56 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:

Proč vidíme v náhodných tvarech tváře mužů, a ne žen?
Zvětralá skála v západním Německu. Koho v ní vidíte? | zdroj: Profimedia

Neurovědkyně odhalily pozoruhodnou vlastnost našich mozků, které jsou ve spojení se zrakem silně „genderově předpojaté“.

Může to být zábavné, ale i děsivé, když vás oči pletou a vy vidíte, jak na vás ze zásuvky, z brambory nebo z rozeklaného skaliska zírá lidská tvář.

Říká se tomu obličejová pareidolie a přihodí snad každému. Není to nic nového, mozek nás občas ošálí a pomocí fantazie si domýšlí neurčité nebo nejasné podněty do povědomých tvarů.

Za vším hledej muže

Trojice neurovědkyň z Národního institutu mentálního zdraví v americké Bethesdě však ve svém výzkumu, zveřejněném na webu PNAS, narazila na zajímavou věc, které si dosud nikdo nepovšiml: Obličeje, které pozorovatelé vidí v neživých věcech, patří až na výjimky mužům.

Wardle et al. Gender Mužské tváře v převaze. | zdroj: Wardle et al.

Vědkyně k experimentu přizvaly 3 815 dobrovolníků, mužů i žen. Postupně jim ukazovaly 250 obrázků věcí, které připomínaly tváře – třeba zvláštně tvarované brambory, zapínání na kufru, anebo neobvykle formované mraky. Dobrovolníci měli každou imaginární tvář označit jako mužskou, ženskou, anebo neutrální.

Výsledek neuroložky překvapil. Účastníci experimentu desetkrát častěji označili tváře za mužské než ženské. Na 90 procent iluzorních obrázků hodnotili jako obličeje mužů, zatímco pouze 9 procent obrázků přiřazovali ženám.

„Naše výsledky upozorňují na výraznou zaujatost ve vnímání pohlaví. Poskytují nám důkazy, že iluzorní podněty jsou zpracovávány oblastmi mozku zapojenými do sociálního vnímání a poznávání,“ cituje magazín Science Alert jednu z autorek studie, Jessiku Taubertovou.

Co však vězí za tím, že iluzorní tváře, které vidíme, vnímáme jako mužské? Výzkumnice na to jednoznačnou odpověď nemají.

Neurovědkyně provedly několik experimentů, v nichž se ji snažily nalézt. Zkoumaly například, zda genderová předpojatost nemohla být způsobena názvy objektů. Zkoušely obrázky v různých stupních šedi. A pomocí výpočetního modelování prověřovaly možný vliv určitých abstraktních křivek.

Žádný z těchto faktorů ovšem výrazný genderový nepoměr nevysvětloval.

Co za tím vězí?

Vědkyně přesto poskytují svůj výklad:

„Výsledek může být ovlivněn tím, že muž je výchozím pohlavím v sociální komunikaci. Podle tohoto výkladu vnímání iluzorní tváře v objektu vyvolává koncept ‚osoby‘, a ten zase navozuje pojem ‚muž‘, pokud dodatečné informace nenaznačují jinak,“ píší neuroložky ve studii.

Jednoduše řečeno: Náš mozek potřebuje nějaké další zvláštní a výrazné rysy, třeba řasy, dlouhé vlasy, upravené obočí nebo namalované rty, aby v iluzorním obličeji vnímal ženu.

Provokativní otázka: Nezavinily si to nakonec samy ženy svým výrazným make-upem?

Zdroje:
PNAS, Science Alert

Nejnovější články