Pruhy divokých rostlin by mohly snížit míru užívaných pesticidů

- Příroda autor: Ladislav Loukota

Používání pesticidů je dnes stejně tak běžné, jako i nepopulární. Nový britsko-švýcarský výzkum ale potenciálně slibuje postřiky snížit nebo dokonce eliminovat. Jeho tajemství spočívá v poskytnutí prostoru přirozeným predátorům bojujícím proti škůdců. Svůj domov přitom mají najít v úzkých pruzích divoce rostoucích rostlin.

Pruhy divokých rostlin v polích by mohly snížit množství používaných pesticidů

Pruhy divokých rostlin v polích by mohly snížit množství používaných pesticidů,zdroj: Profimedia.cz

Britské Centrum pro hydrologii a ekologii vybralo celkem 15 farem ve střední a východní Anglii k tomu, aby zde otestovalo využití divokých kytek v boji proti škůdcům. Pruhy pestrobarevných bylin mají sloužit jako domov nejrůznějším hmyzím predátorům včetně parazitických vosiček a dalších druhů, které napadajících nežádoucí hmyz. Mezi divoké rostliny, které mají predátorům pomáhat, patří sedmikrásky, divoká mrkev nebo jetel.

Kritika nadměrného využívání pesticidů v posledních letech nabrala na hlasitosti. Jednou z reakcí na nadužívání pesticidů je proto snaha o alternativní formu likvidace škůdců. Úvodní britský pokus počítá s tím, že pro divoké rostliny bude vyhrazeno kolem dvou až čtyř procent celkové rozlohy ornice. Pruhy jsou přitom odděleny 100 metry půdy určené k pěstování.

Vzhledem k limitovanému doletu predátorů se tak zvyšuje šance na jejich úspěšný zásah proti škůdcům. Navzdory potenciálnímu snížení využívané půdy si výzkumníci slibují také možnost, že se v součtu na zbylých 96 procentech ornice podaří vypěstovat více plodin než nyní.

Výzkumníci zmiňují, že moderní metody sklizně včetně GPS naváděných kombajnů zvyšují šanci na to, aby byly pruhy divokých rostlin ponechány ladem celoročně. Populace hmyzích predátorů by tak mohla být kultivována dlouhodobě. I proto si na výsledky výzkumu také pár let počkáme, pokus totiž začal již loni a celkový výsledek má být znám za čtyři další roky.

Nová fronta proti škůdcům

Podobné polní pokusy momentálně probíhají i ve Švýcarsku. Zde se testuje efekt divokých rostlin, jako je chrpa, koriandr, pohanka, mák a kopr. Profesor Richard Pywell, který několik let zpátky publikoval studii prokazující vliv neonikotinoidů na úbytek včelí populace, si od experimentů slibuje šanci na každoroční snížení vlivu škůdců.

Úplné upuštění od pesticidů však nelze očekávat. Nynějším ideálem je však alespoň možnost, že by mohly by být využívány jenom při extrémním přemnožení nežádoucího hmyzu a podobných nárazových situacích, nikoliv každoročně. Výhledově by přesto mohla být nutnost využívat pesticidy ještě menší, než jakou plánuji britští vědci.

Zajímavé novinky totiž nabízí využívání chytrých technologií, například dronů a obdobných automatizovaných systémů. Společnost Intellectual Ventures sídlící v Seattlu například slibuje, že její vyvíjený "Fotonický štít" bude proti hmyzu efektivnější než pesticidy. Systém má totiž pomocí softwaru na rozlišování vzhledu/typu hmyzu z 30W laserů doslova chirurgický sestřelovat škůdce za letu, aniž by ohrožovaly plodiny nebo jejich okolí.

Nakolik se však obě metody budou dát skloubit, čí zdali doopravdy budou efektivnější než víc než půl století fungující postřiky, si ale budeme muset počkat déle než do tohoto léta.

Tagy: zemědělství věda a poznání ekologie a ochrana životního prostředí pesticidy