Rusové si plivli do dlaní a staví vlastní orbitální stanici. Ve videu ukazují její první modul

26. 7. 2022 – 17:05 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:

Rusové si plivli do dlaní a staví vlastní orbitální stanici. Ve videu ukazují její první modul
Pohled na vesmírnou stanici ISS. První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu v listopadu 1998. | zdroj: Profimedia

Spolupráce Ruska s Amerikou a Evropou ve vesmíru končí. Putinova říše bude mít na oběžné dráze Země vlastní stanici a na Měsíci se chystá postavit základnu s Číňany.

(Zprávu jsme rozšířili o kapitolu ‚Postaví byt staré ženy...‘, 27. 7. 2022 - 10:30)

Rusko opustí vesmírnou stanici ISS a po roce 2024 přesídlí na vlastní orbitální stanici. Po jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to v úterý oznámil ředitel ruské kosmické agentury Roskosmos Jurij Borisov.

První modul nové stanice má být hotov v roce 2025. Ve stejném roce by měl být připraven k vypuštění na oběžnou dráhu.

Ruská agentura Roskosmos ho ve videu na svém tweetu ukázala v montážní hale.


Vědecko-energetický modul (NEM) staví kosmická korporace Eněrgija.

Chátrající technika

Válka na Ukrajině už vedla k ukončení společného projektu evropské vesmírné agentury ESA s Roskosmosem, jehož cílem bylo pátrat po stopách života na Marsu.

Za odchodem Rusů z ISS však nemusí být jen vyhrocené vztahy ze Západem po jejich invazi na Ukrajinu. Agentura Interfax ještě před ruským útokem informovala, že příčinou takového kroku může být špatný technický stav ruské části stanice.

Náměstek hlavního konstruktéra nového modulu Vladimir Solovjov upozornil, že po roce 2025 začnou četné prvky na palubě ISS lavinovitě vypovídat službu.

Stanice ISS je v současné době jediná trvale obydlená stanice mimo Zemi. Vychází z projektu stanice Freedom, za kterým stály západoevropské země s USA a Kanadou. V roce 1993 do něj vstoupilo Rusko. Freedom se později přejmenovala na Alpha a poté dostala „neutrální“ název Mezinárodní vesmírná stanice.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024. Původně se nicméně předpokládalo, že stanice se bude využívat i po uplynutí tohoto data.

Chtějí létat nad ‚svou‘ Arktidou

Rusové už dříve měli vlastní orbitální stanici Mir (Мир). Byla to první dlouhodobě obydlená vědecká stanice ve vesmíru na oběžné dráze Země. Fungovala od roku 1986. Zanikla po patnácti letech.

Stavbu nové vlastní stanice oznámilo Rusko už v roce 2015 a práce na ní měly původně začít v roce 2017. Podle tehdejších výroků představitelů Ústředního výzkumného ústavu strojírenství se stanice měla stát klíčem k operacím ruských kosmonautů ve vesmíru do roku 2050 včetně jejich výprav na Měsíc.

Nová stanice by měla být umístěna na orbitě tak, aby prolétávala nad 90 procenty ruského území a arktického šelfu, na který si dělá ruské vedení nárok. ISS létá pouze nad pěti procenty území Ruska, což Rusové nelibě nesou.

Postaví byt staré ženy s gramofonem

Experti však o schopnosti Ruska postavit moderní orbitální stanici pochybují. Rusko je silně závislé na dovozu západní techniky.

Magazín Science Alert cituje odborníka na vesmírné technologie Vadima Lukaševiče, podle něhož ruská kosmonautika se nemůže rozvíjet pod přísnými sankcemi. „Pokud ISS přestane existovat v roce 2024, nebudeme mít kam létat. V sázce je samotné zachování pilotovaných letů v Rusku, rodišti kosmonautiky,“ posteskl si Lukaševič.

Lukaševič poukázal na rostoucí vědeckou a technologickou izolaci Ruska. Vyslovil názor, že kdyby Rusko postavilo orbitální stanici, byl by to návrat do osmdesátých let minulého století. „Bylo by to archaické, jako byt staré ženy, s tlačítkovým telefonem a gramofonem,“ podotkl.

Pochodem do objetí čínského draka

Na stavbu ruské vesmírné stanice má být vyčleněno celkem 320 miliard rublů, což je v přepočtu 130 miliard korun.

Tak vysoký výdaj patrně Rusy přiměl, aby plánovali vědeckou stanici na Měsíci spolu s Číňany. Minulý ředitel Roskosmosu Dmitrij Rogozin o tom podepsal memorandum s ředitelem čínské vesmírné agentury Čang Kche-ťienem.

Projekt je však zatím jen na papíře. A je ve hvězdách, jak dopadne.

profimedia-0704972680 Když se do vědy plete politika... Ruští kosmonauti na palubě ISS (zleva) Sergej Korsakov, Oleg Artěmjev a Denis Matvějev drží vlajku samozvané Luhanské republiky. | zdroj: Profimedia

Zdroje:
Wikipedia, Roskosmos, Interfax, Space

Nejnovější články