Jedno z nejrozšířenějších umělých sladidel na světě už brzy Světová zdravotnická organizace (WHO) označí za látku, která může způsobit rakovinu. Informuje o tom agentura Reuters odkazující na dva zdroje z WHO, které jsou s případem sladidla seznámené.

Exclusive: Aspartame, one of the world's most common artificial sweeteners, is set to be declared a possible carcinogen next month by a leading global health body, pitting it against the food industry and regulators https://t.co/7Jv2XiJmAU pic.twitter.com/8bKuC53BMx

— Reuters (@Reuters) June 29, 2023

Verdikt se bude týkat sladila aspartam, které je široce používáno v potravinářském průmyslu – od limonád přes žvýkačky a mléčné výrobky až po cereálie. Ve svých dietních nápojích ho používá například Coca-Cola i Pepsi.

Rozhodnutí WHO proto může mít dalekosáhlé důsledky v potravinářském průmyslu. 

Na černou listinu?

V polovině července bude podle zdrojů agentury Reuters aspartam zařazen na „černou listinu“ Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), která spadá pod WHO.

Zpráva agentury Reuters se však sotva dá označit za překvapivou.

V květnu 2023 WHO doporučila při hubnutí nekonzumovat necukerná sladidla, včetně aspartamu. Doporučení vychází z vědeckých poznatků, podle kterých je konzumace těchto sladidel spojena se zvýšeným rizikem rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, Alzheimerovy choroby, záchvatů, mrtvice i demence a také se střevní dysbiózou, bolestmi hlavy a migrénou.

S těmito závažnými zdravotními problémy spojují aspartam desítky studií. Sladidlo označované za dietní dokonce některé z nich viní z přibývání na váze, způsobené tím, že zvyšují chuť k jídlu.

Varování stará jako sladidlo

Před sladidlem varují studie už desítky let. Mnozí experti upozornili už na špatnou kvalitou průmyslově financovaného výzkumu v sedmdesátých letech minulého století, který vedl k jeho schválení. Investigativní novinář Gregory Gordon popisoval počátkem osmdesátých let vstřícné vztahy mezi úředníky z Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a šéfy potravinářských korporací. Označil je za kontakty „otočných dveří“.

Jedna z nedávných studií, která pro aspartam nevyzněla lichotivě, byla publikována v magazínu PLOS Medicine. Zúčastnilo se jí 102 865 dospělých Francouzů a výsledek upozornil, že umělá sladidla – zejména aspartam a acesulfam-K – jsou spojena se zvýšeným rizikem rakoviny. Vyšší riziko vědci pozorovali u rakoviny prsu a rakoviny související s obezitou.

„Tato zjištění poskytují důležité a nové poznatky pro přehodnocování náhradních sladidel v potravinách Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a dalšími zdravotnickými agenturami na celém světě,“ napsali vědci v prohlášení ke svému výzkumu.

Studie na potkanech, publikovaná v roce 2006 v časopise Environmental Health Perspectives, dospěla k poznatku, že aspartam je „karcinogenní látka, a to i při denní dávce... mnohem nižší, než je současný přijatelný denní příjem“.

Následující studie, zveřejněná rok poté na webu National Center for Biotechnology Information, zjistila u některých potkanů významný nárůst zhoubných nádorů v závislosti na dávce. „Výsledky... potvrzují a posilují první experimentální prokázání karcinogenity aspartamu při dávce blízké přijatelnému dennímu příjmu pro člověka... Když expozice během života začíná během života plodu, jeho karcinogenní účinky se zvyšují,“ píše se v ní.

Na druhé straně je aspartam spojován s konspirativními teoriemi. Rozšířený je třeba hoax, že sladidlo bylo původně vyvinuto jako bojová látka pro americkou armádu. Ve skutečnosti byl objeven v šedesátých letech minulého století při civilním výzkumu, při hledání léku na žaludeční vředy.

Kolik plechovek dietní Coca-Coly můžu vypít?

WHO zveřejní novou zprávu o aspartamu 14. července, píše Reuters. Dosud organizace zastává stanovisko, že aspartam je bezpečný pro konzumaci v omezeném množství.

Podle něj by dospělý člověk o váze 60 kilogramů musel denně vypít 12 až 36 plechovek dietní limonády – v závislosti na množství aspartamu v nápoji – aby to mělo negativní dopad na jeho zdraví. S tímto názorem se ztotožňují i národní regulační orgány většiny zemí světa, včetně Spojených států a Evropy.

Chystá se snad WHO tohle hodnocení změnit?