Oceány budou stoupat rychleji, než předpokládaly nejčernější odhady
15. 2. 2021 – 12:06 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:
Nová projekce evropských vědců, která se zabývá stoupáním hladin oceánů a moří, vyznívá pochmurně. Nastal snad čas na stavbu Noemovy archy?
Vědci z Kodaňské univerzity a norského Bjerknesova centra pro výzkum klimatu zkoumali závislost hladiny oceánů na zvyšující se globální teplotě. Podle výsledků, které zveřejnili tento týden v časopise Ocean Science, oceány vystoupí do konce století výš, než předpokládaly i ty nejpesimističtější modely.
Výš a ještě výš
Ze závěrů studie vyplývá, že hladiny oceánů by roku 2100 stouply o půl metru, pokud by teploty vzrostly o půl stupně Celsia. Tak nízký teplotní rozdíl je však nereálný.
Při reálnějším scénáři, kdy se teplota zvýší o dva stupně Celsia, se hladiny zvednou v průměru o celý metr.
Vědci do svého modelu zařadili teplotní záznamy i predikce pro příští desetiletí, údaje o stoupání moří a tání ledů.
Navázali na studii týmu univerzit v Leedsu, Edinburghu a Londýně i datových specialistů ze skupiny Earthwave, který dospěl k tomu, že mezi lety 1994 a 2017 roztálo na planetě 28 bilionů tun ledu. To se vyrovná 100 metrů vysokému ledovci pokrývajícímu území celé Británie. V případě Česka by tento ledovec byl třikrát silnější.
„Scénáře, se kterými jsme dosud pracovali, byly příliš konzervativní, nebyly dostatečně citlivé. Podle našich podrobných modelů bude růst hladin reagovat na růst teplot mnohem výrazněji,“ řekl vedoucí studie, geofyzik Aslak Grinsted agentuře Bloomberg.
Uhlíkový rozpočet téměř vyčerpán
Pařížská dohoda uzavřená v roce 2015 si klade za cíl udržet nárůst teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období.
Aby se podařilo omezit oteplování na 1,5 stupně, musely by se však podle zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého způsobené člověkem o 45 procent.
Do roku 2050 by pak bylo potřebné dosáhnout nulových emisí: množství oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší člověkem by nemělo převyšovat množství, které z atmosféry sám odčerpá nebo které z ní zmizí přírodními procesy.
Grinsted však upozorňuje: „Náš uhlíkový rozpočet je mnohem vyčerpanější. Chceme-li zůstat na správné cestě, globální ekonomika musí snížit emise uhlíku o dalších 200 miliard tun, což je zhruba za pět let nad rámec toho, co odborníci už zohlednili v klimatických cílech v tomto století.“
To je zjevně špatná zpráva pro zhruba dvě pětiny lidstva, které žijí poblíž pobřeží a které budou v důsledku vyšších hladin čelit přílivovým vlnám a záplavám.