Stromy nám slouží, pohlcují uhlík. Mohou nás ale připravit o vodu

MAGAZÍN - Příroda autor: Ladislav Loukota

Stromy mohou být v boji s klimatickými změnami dobrým sluhou, ale špatným pánem. Upozorňuje na to výzkum Cambridgeské univerzity.

Sázejte stromy. Ne však bezhlavě

Sázejte stromy. Ne však bezhlavě , zdroj: Profimedia.cz

Stromy jsou pro náš život mimořádně důležité. Zachycují jedovatý přízemní ozón a polétavý prach, oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Zvlhčují vzduch a srážejí teplotu v parných dnech.

Nejčastěji však dnes bývají zmiňovány jako přírodní řešení zmírňující dopady klimatické krize. Používají osvědčenou technologii starou stamilióny let. Je založena na fotosyntéze, během které stromy vypouštějí část atmosférického kyslíku (většina ho pochází z mořského fytoplanktonu). Kromě toho do sebe vážou oxid uhličitý, který se podílí na skleníkovém efektu a otepluje planetu.

Uhlík narveme do stromů!

Tématu "carbon recapture" se vloni věnovalo několik vědeckých prací. Snažily se vyčíslit, kolik atmosférického uhlíku by mohly zachytit stromy.

Ukázalo se, že kdybychom zvýšili počet stromů o několik bilionů, mohli bychom hlavního podílníka antropogenních (člověkem zaviněných) klimatických změn, tedy oxid uhličitý, nejspíš šmahem vyřešit.

V zásadě to je dobrý nápad. Avšak objevilo se několik slabých míst stromů – bojovníků s klimatickými změnami.

dry river bed2 Vyschlé řečiště řeky, zdroj: Profimedia.cz

V první řadě platí, že stromy nejsou univerzální řešení navždy. Mimo jiné proto, že po své smrti uhlík uvolňují nazpět do atmosféry. Jiným problémem je ale podle nejnovější studie i pro zásobení vodou.

Studie Cambridgeské univerzity vedená Lauro Bentleyovou upozornila na to, že reforestace, čili vysázení nových lesů, dlouhodobě snižuje průtok řek. Zdá se, že v některých oblastech můžou řeky zásobující lesy dokonce v horizontu desetiletí zcela zmizet.

Výzkumníci to zjistili studiem 43 lokací na světě, kde byly obnovovány lesy. Výsledky přinejmenším opět upozorňují, že stromy nejsou univerzálním a spásným řešením.

Ukázalo se, že v horizontu pěti let od počátku výsadby se snížil průtok vody v řekách o čtvrtinu. Trend měl narůstající tendenci. Čtvrtstoletí od výsadby se poměr zásobování vodou snížil až o 40 procent, v některých extrémních případech lesy do sebe řeku zcela "vsákly".

Ještě pozoruhodnější je, že účinek se jevil jako stálý – alespoň v rámci tempa lidského života. Stromy zkrátka redukovaly či eliminovaly zásobování vodou dále po směru toku řeky.

Paradoxem je, že efekt se zdá být menší v suchých letech a větší v letech s více srážkami. To může být okrajově dobrou zprávou, protože stromy se tak ukazují jako dílčí řešení rizika povodní. Při současných rozšířených a vesměs opodstatněných obavách z budoucího nedostatku vody je však závěr cambridgeské studie znepokojivý.

Neznamená to, že bychom měli pokácet všechny stromy – ani to neznamená, že studie stromy vylučuje jako dílčí řešení zachycování oxidu uhličitého. Bude však třeba o to více zvažovat, kde stromy ve větším počtu vysadit, a jak je využít nejrozumněji. Jinak může nepromyšlené a masivní vysazování nových lesů jenom zhoršit některé trendy změny klimatu.

Pomůže genetika?

Patrně by bylo možné najít dílčí řešení ve výsadbě geneticky modifikovaných stromů. Nová vědecká práce z Arizonské univerzity na polních testech studovala dopady geneticky modifikovaných stromů a dospěla k pozitivním poznatkům. Genetickou úpravou lze získat stromy, které mají pohltí více oxidu uhličitého, aniž by se zpomalil jejich růst.

Možná, že bychom tak podobně jednou mohli vyvinout i stromy, které potřebují menší podíl vody, ale přesto vydatně zachycují oxid uhličitý. Jednoduchou "stříbrnou kulku" proti klimatickým změnám nicméně stromy nepředstavují – ačkoli dílčí přínos při rozumném zacházení mít můžou.

Kdo očekával jednoduché řešení civilizačních problémů, nejspíš nedával při jejich studiu pozor.

Tagy: stromy věda a poznání voda reky sucho ekologie oxid uhličitý globální oteplování klimatické změny

Zdroje: Global Change Biology