Vesmír je nebezpečné místo pro život. Sluneční soustavou létají asteroidy a komety, jejichž náraz do Země může ohrozit naši civilizaci. Smrtící úder však může dorazit i ze vzdálenějších oblastí mimo naše vesmírné sousedství.

Zabít nás mohou různé typy explozí, například supernovy. Většina supernov je výsledkem zhroucení hvězd osmkrát až dvacetkrát hmotnějších než Slunce do černé díry. Z jejich okolí se pak do vesmíru mohou rozšířit vysokoenergetické částice. Takové výbuchy jsou hrozbou pro rozsáhlé oblasti.

Věhlasný fyzik Enrico Fermi v roce 1950 v Los Alamos formuloval ikonickou otázku: „Kde jsou?“

Upozornil tak na skutečnost, že ač je vesmír poměrně dost starý, nenacházíme v Mléčné dráze žádné stopy po mimozemských civilizacích.

Jedním z možných vysvětlení Fermiho paradoxu je jednoduše to, že většina planet je sterilizována zářením z některých monstrózních výbuchů dřív, než se nějaká civilizace dostane k vyspělým technologiím.

Záření, které může zničit život

Naše planeta má poměrně silné magnetické pole, které nás chrání před slunečními erupcemi i bludným kosmickým zářením. Pokud by však Zemi zasáhl silný paprsek rentgenového záření, gama záření, anebo vysokoenergetického kosmického záření, mohlo by to ohrozit život na planetě, upozorňuje magazín Universe Today.

Mezi vesmírné exploze, které by mohly vyhubit život, patří kilonovy. Vznikají při srážkách neutronových hvězd, po černých dírách nejextrémnějších objektech ve vesmíru. Mohou se také zrodit při srážce neutronové hvězdy s černou dírou.

V těchto explozích se uvolňuje gigantické množství vysokoenergetického záření.

Kilonovy jsou však vzácnější než supernovy a naše znalosti o nich jsou mizivé. První kilonovu jsme pozorovali teprve v roce 2017.

Tým astronomky Haille Perkinsové z Illinoiské univerzity v Urbana-Champaigni se jako první pokusil stanovit poloměr ohrožení při splynutí neutronových hvězd. Z něj vyplývá, jaká je bezpečná vzdálenost od kilonovy.

Ve studii publikované ve vědecké databázi arXiv badatelé detailně posuzovali hrozby, jaké této typ exploze může způsobit pro své okolí, potažmo pro život na Zemi.

Vědci vyšli ze zmíněné exploze zaznamenané před šesti lety, označované jako gravitačních vlna GW 170817 a gama záblesk GRB 170817A. Astronomové pozorovali explozi také v oblasti viditelného záření a získali data o původních neutronových hvězdách, které se srazily, i množství energie, která se během toho uvolnila. Tato data výzkumníci doplnili počítačovými simulacemi.

Ve studii vědci analyzovali tři způsoby, kterými by kilonova mohla ohrozit naši existenci. Prvním je rentgenové záření ze svitu kilonovy, které je nebezpečné do vzdálenosti 16 světelných let. Druhou hrozbu představuje gama záření. Silně se rozptyluje na mezihvězdném materiálu, a tak hrozí do menší vzdálenosti, do 13 světelných let.Obě záření se přitom pohybují rychlostí světla.

Třetí riziko je záludnější. Je to vysokoenergetické kosmické záření, které se šíří rázovými vlnami. Toto záření by bylo smrtelnou hrozbou až do vzdálenosti 36 světelných let. K Zemi by přitom mohlo přiletět až tisíc let po explozi.

A nakonec dobré zprávy

Riziko exploze kilonovy, smrtící pro život na Zemi, je však mizivé. Srážky neutronových hvězd v galaxii jsou vzácné, a pravděpodobnost, že by se přihodily v oblasti, z níž by naši planetu mohly ohrozit, se blíží nule.

Nemusíme se děsit ani zabijáckých supernov. Nejbližší hvězda, která by mohla v blízké budoucnosti vybuchnout, je Betelguese. A ta je vzdálená 650 světelných let. Pokud by explodovala jako supernova, viděli bychom ji na obloze jasnou jako Měsíc, ale neublížila by nám.

Takže spěte klidně, pozemšťané.