Rozvoj nanotechnologie s sebou přináší nové výzvy nejen pro design molekulárních motorů, ale i návrh jejich zdrojů energie. Stejně jako u všech motorů totiž i u těch nejmenších platí, že efektivita pohonu souvisí i s tím, jakou formou je napájen. Nová studie však přišla s tím, že bychom u budoucích nanorobotů mohli možná využívat i obskurních pravidel kvantového světa.

Diamanty s nečistotami jsou obvykle považovány za méně cenné než ty čistější – ve světě kvantových počítačů je však situace opačná. Titěrné diamanty vytvořené z křemíku s cíleně vytvořenými defekty by naopak mohly stát na počátku cesty k levnějším kvantovým počítačům, a možná i kvantovému internetu. Na počátku července k tomu první kroky učinila studie z Princetonu.

Příští rok oslavíme půlstoletí od prvního přistání lidí na Měsíci. Za celé uplynulé období se lidské bytosti nikdy nevydaly dále do kosmického prostoru, byť alespoň naše sondy ano. Jedním z problémů na cestě do kosmických dálav je i neefektivita běžného chemického pohonu. Konceptů na účinnější fyzikální pohon existuje celá řada, naposledy jím byl i kontroverzní (a nejspíše vyvrácený) EM Drive. Zatím je ale jenom málo z nich v reálu testováno. Novým, potenciálně revolučním typem pohonu se pochlubil i člověk, který změnil pohled na lidskou misi k Rudé planetě. Problém je, že prozatím opět nevíme, zdali by jeho teoretický vynález mohl fungovat.  

Společnost Elona Muska jménem The Boring Company získala svou první velkou veřejnou zakázku – vedení města Chicaga ji zaúkolovalo vybudováním rychlé podzemní dopravy z centra města na letiště O’Hare. Systém jménem The Chicago Express Loop má podzemní, elektricky poháněné kapsle pro 16 lidí urychlit až na 240 km/h, a dopravit tak pasažéry do cílové destinace za 12 minut.

Rozeznat skutečné zprávy od těch falešných je v dnešním světě stále složitější oříšek - a stále více lidí je přesvědčeno o tom, že na tom vlastně ani nezáleží. Má být však ještě hůře. Rostoucí výzkum na poli tzv. deepfake videí ilustruje, že brzy nebudeme moct důvěřovat ani video obsahu. Animace simulující projevy slavných osobností se totiž začínají nebezpečně blížit realitě.

Spojení živých bytostí a strojů přestává být tématem vědecké fikce a stává se pomalu realitou. Zatím posledním výzkumem, který učinil výrazný krok kupředu ve vzniku reálných kyborgů, představili výzkumníci Tokijské univerzity. Podařilo se jim propojit uměle vypěstované živé buňky se strojem tak, aby živé svalstvo posloužilo k rozpohybování celého robota. Prozatím princip funguje v případě malého hybridního prstu.