Technologie
Český výzkum může přispět k sondě na Venuši i fúzním reaktorům
23. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Je to paradoxní, ale kosmické sondy 21. století stále používají poměrně archaické informační technologie. Například sonda New Horizons, která nám před třemi lety odhalily krásy Pluta, disponuje v zásadě počítačem vyvinutým na konci 80. let. Nejmodernější elektronika totiž není v očích konstruktérů sond dostatečně ověřená, a navíc je příliš citlivá. Změnit by to mohly materiálové povlaky, které mají krom sond šanci najít uplatnění například i ve fúzních reaktorech. Nyní s jedním podobným přišel i český tým.
Kvantový motor by mohl pohánět atomy i molekuly. Teoreticky!
21. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Rozvoj nanotechnologie s sebou přináší nové výzvy nejen pro design molekulárních motorů, ale i návrh jejich zdrojů energie. Stejně jako u všech motorů totiž i u těch nejmenších platí, že efektivita pohonu souvisí i s tím, jakou formou je napájen. Nová studie však přišla s tím, že bychom u budoucích nanorobotů mohli možná využívat i obskurních pravidel kvantového světa.
Syntetické diamanty mohou přinést bezpečnější kvantový internet
18. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Diamanty s nečistotami jsou obvykle považovány za méně cenné než ty čistější – ve světě kvantových počítačů je však situace opačná. Titěrné diamanty vytvořené z křemíku s cíleně vytvořenými defekty by naopak mohly stát na počátku cesty k levnějším kvantovým počítačům, a možná i kvantovému internetu. Na počátku července k tomu první kroky učinila studie z Princetonu.
Architekt marťanské mise NASA předvedl 'dipólový pohon'
14. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Příští rok oslavíme půlstoletí od prvního přistání lidí na Měsíci. Za celé uplynulé období se lidské bytosti nikdy nevydaly dále do kosmického prostoru, byť alespoň naše sondy ano. Jedním z problémů na cestě do kosmických dálav je i neefektivita běžného chemického pohonu. Konceptů na účinnější fyzikální pohon existuje celá řada, naposledy jím byl i kontroverzní (a nejspíše vyvrácený) EM Drive. Zatím je ale jenom málo z nich v reálu testováno. Novým, potenciálně revolučním typem pohonu se pochlubil i člověk, který změnil pohled na lidskou misi k Rudé planetě. Problém je, že prozatím opět nevíme, zdali by jeho teoretický vynález mohl fungovat.
Nová metoda může z krve vyrábět mozkové buňky ve velkém
11. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Běžné buňky "překovatelné" do kterékoliv jiné buňky našeho těla – právě to slibuje nový výzkum Stanfordské univerzity. Přišel totiž na to, jak v jediném kroku přeprogramovat lidské krevní buňky na neurony. Možná se vzpomenete, že něco podobného se očekávalo také od kmenových buněk – v čem je tedy novinka odlišná?
Muskův 'poloviční hyperloop' bude vozit lidi na chicagské letiště
1. 7. 2018
|
Ladislav Loukota
Společnost Elona Muska jménem The Boring Company získala svou první velkou veřejnou zakázku – vedení města Chicaga ji zaúkolovalo vybudováním rychlé podzemní dopravy z centra města na letiště O’Hare. Systém jménem The Chicago Express Loop má podzemní, elektricky poháněné kapsle pro 16 lidí urychlit až na 240 km/h, a dopravit tak pasažéry do cílové destinace za 12 minut.
Podvodná videa prozrazují oči. Digitální simulace Obamy téměř nemrká
26. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Rozeznat skutečné zprávy od těch falešných je v dnešním světě stále složitější oříšek - a stále více lidí je přesvědčeno o tom, že na tom vlastně ani nezáleží. Má být však ještě hůře. Rostoucí výzkum na poli tzv. deepfake videí ilustruje, že brzy nebudeme moct důvěřovat ani video obsahu. Animace simulující projevy slavných osobností se totiž začínají nebezpečně blížit realitě.
Úsvit kyborgů: Nová studie přišla na to, jak integrovat živé buňky a stroje
18. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
Spojení živých bytostí a strojů přestává být tématem vědecké fikce a stává se pomalu realitou. Zatím posledním výzkumem, který učinil výrazný krok kupředu ve vzniku reálných kyborgů, představili výzkumníci Tokijské univerzity. Podařilo se jim propojit uměle vypěstované živé buňky se strojem tak, aby živé svalstvo posloužilo k rozpohybování celého robota. Prozatím princip funguje v případě malého hybridního prstu.