Doslova revoluční rozhraní pro čtení mozkové aktivity představili vědci projektu BrainGate. U tří pacientů s částečným nebo úplným ochrnutím se jim totiž podařilo dosáhnout tak vysoké míry přesnosti čtení jejich "myšlenek", že jim umožnili bezproblémově ovládat kurzor myši na obrazovce tabletu. Implantát o velikosti pilulky jim dovolit nakupovat nebo třeba chatovat způsobem, který by záviděl i Stephen Hawking.

Další významný posun v umělém pěstování tkání hlásí vědci z Německa. Podařilo se jim donutit k růstu srdeční buňky tak, aby z nich vznikla trojrozměrná, "uměle" vypěstovaná srdeční síň. Ta dokonce i tepe vlastním stahováním. Výzkum dokresluje pokrok na poli tvorby umělých orgánů.    

Léčba rakoviny dnes sice disponuje stále pokročilejšími metodami v duchu protonové terapie nebo dokonce imunoonkologie, samotná diagnóza a rozvržení léčby stále zůstávají ve 20. století. Změnit by to mohl nový systém využívající strojové inteligence, který podává onkologům pomocnou ruku v návrhu a rozvoji léčby nádorových onemocnění.  

Jak získávat obnovitelnou energii snadno a levněji? Co kdyby nám solární panely rostly samy od sebe? Něco trochu podobného nyní otestoval nový pokus spojující hned tři nejrůznější "technologie" do bionické houby generující elektřinu!

Asi každý, kdo někdy používal počítač, nejspíše dobře ví, že dnešní spotřební počítače mají do dokonalé rychlosti daleko. Na rozdíl od našich mozků se totiž mimo jiné nedovedou naučit nejefektivnější procesy, a musejí je tak opakovat ve stejné, respektive postupem času nižší rychlosti, navíc umí v jednom čase poslat informaci jednom z jednoho místa na druhé. Změnit by to však mohly tzv. neuromorfní čipy, potažmo neuromorfní počítače z těchto čipů sestavené.

O nejrůznějších experimentálních typech lékařské nanotechnologie slýcháme už pěkných pár let - aplikované terapie přesto k pacientům ještě nedorazily. Za prodlevu mezi pokusem a uplatněním technologie může celá řada faktorů včetně bezpečnosti. Přesto má nemalý význam i vysoká cena dnešní produkce nanotechnologií různého typu. Krok ke snížení nákladů ale přináší poslední výzkum Massachusettského technologického institutu (MIT), který odhalil možnost masové produkce robotů o velikosti buněk.