Obezita je jedním z nejvíce paradoxních problémů dnešního světa - prakticky každý ví, že nadváha škodí tělu a nadprodukce potravin škodí planetě. Přesto se zdá, že s jídlem roste chuť. Na planetě se 7,6 miliardy lidí jsou dvě miliardy obézní či "jen" trpí nadváhou a jejich počet dále roste. Možná, že je proto při poohlížení se po dietě vhodné začít řešit i drastické terapie - třeba možnost vypnout potěšení z jídla.

Ačkoliv se průměrná porodnost prakticky na celém světě snižuje, při současných 7,6 miliardy lidí bude náš počet zřejmě přesto prudce stoupat. Nároky na zemědělství přitom stoupají úměrně s tím. Jedno z řešení problému, jak nakrmit populaci stoupající vstříc 10 miliardám, představil společný tým americké Purdue University a Čínské akademie věd. Pomocí genového editoru CRISPR totiž upravili rýži tak, aby měla o 25 až 31 procent vyšší výnosy.

S jednoduchým mikroskopem má zkušenost snad každý ještě ze základní školy. Nejnovější rastrovací mikroskopy s atomárním rozlišením však dosahují takové přesnosti, že stále lépe zobrazují i samotné molekuly, atomy a vazby – to pak materiálové fyzice dává celou novou paletu možností. Nově se svým submolekulárním mikroskopem pochlubil i tým českých vědců z Prahy a Olomouce, za významného přispění kolegů z Číny. Podařilo se jim totiž vůbec poprvé změřit iontové hydráty sodíku. 

Jsou tomu zhruba tři roky, co se stal motor EM Drive slavný. Údajný revoluční pohonný systém, který je pouze napájen elektřinou, totiž svým principem porušuje hned několik fyzikálních zákonů. Přesto u něj různé prvotní studie naměřily znatelný tah. Jak k tomu dochází, zatím nikdo nevěděl - spekulovalo se snad nad vznikem virtuálních částic či podobně exotickým řešením. Očekávání levnějších letů po sluneční soustavě i nutnost přepsat fyziku však minulý týden vzala definitivně za své. Zdá se totiž, že celý zázrak EM Drive nakonec není nic víc, než jen chybou měření danou magnetickým polem Země.

Těla všechny živých bytostí jsou fascinujícími biochemickými továrnami, které den za dnem mění kyslík a stravu na nejrůznější proteiny nezbytné pro správný chod organismu. Způsob, jímž se tak děje, je daný i tím, jak jsou jednotlivé buňky uspořádány do vyšších struktur nazývaných tkáně. Kdybychom tuto strukturu uměli libovolně měnit, mohli bychom možná přijít se zcela novými léky a principy fungování života samého. Výrazný krok k tomuto cílí nyní provedla studie, které se podařilo právě takové tkáně experimentálně vytvořit s pomocí laserového paprsku. 

O genovém editoru CRISPR se obvykle mluví v souvislosti s možnostmi zkoumání našeho DNA, modifikací plodin a organismů anebo ve snaze léčit jím dědičné choroby. Nový startup však hodlá CRISPR využít především jako diagnostický nástroj pro lepší a přesnější odhalování stavu pacientů. Pokud tato snaha uspěje, může se stát CRISPR levným způsobem diagnostikování řady rizikových chorob – testy by přitom měly být tak jednoduché, že si je bude doma moct dělat každý z nás.