Příští rok oslavíme půlstoletí od prvního přistání lidí na Měsíci. Za celé uplynulé období se lidské bytosti nikdy nevydaly dále do kosmického prostoru, byť alespoň naše sondy ano. Jedním z problémů na cestě do kosmických dálav je i neefektivita běžného chemického pohonu. Konceptů na účinnější fyzikální pohon existuje celá řada, naposledy jím byl i kontroverzní (a nejspíše vyvrácený) EM Drive. Zatím je ale jenom málo z nich v reálu testováno. Novým, potenciálně revolučním typem pohonu se pochlubil i člověk, který změnil pohled na lidskou misi k Rudé planetě. Problém je, že prozatím opět nevíme, zdali by jeho teoretický vynález mohl fungovat.  

Běžné buňky "překovatelné" do kterékoliv jiné buňky našeho těla – právě to slibuje nový výzkum Stanfordské univerzity. Přišel totiž na to, jak v jediném kroku přeprogramovat lidské krevní buňky na neurony. Možná se vzpomenete, že něco podobného se očekávalo také od kmenových buněk – v čem je tedy novinka odlišná?

Ve výzkumném centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech v pondělí vědci poprvé spustili nový laserový systém HAPLS, jehož maximální výkon je jeden petawatt. Vyvinula ho laboratoř v USA, jejíž zástupci se slavnostního ceremoniálu také zúčastnili. Centrum funguje jako výzkumná infrastruktura, patří pod Fyzikální ústav Akademie věd. Zároveň je součástí evropské sítě světového významu, jejíž další centra jsou v Rumunsku a Maďarsku.

Rozeznat skutečné zprávy od těch falešných je v dnešním světě stále složitější oříšek - a stále více lidí je přesvědčeno o tom, že na tom vlastně ani nezáleží. Má být však ještě hůře. Rostoucí výzkum na poli tzv. deepfake videí ilustruje, že brzy nebudeme moct důvěřovat ani video obsahu. Animace simulující projevy slavných osobností se totiž začínají nebezpečně blížit realitě.

Spojení živých bytostí a strojů přestává být tématem vědecké fikce a stává se pomalu realitou. Zatím posledním výzkumem, který učinil výrazný krok kupředu ve vzniku reálných kyborgů, představili výzkumníci Tokijské univerzity. Podařilo se jim propojit uměle vypěstované živé buňky se strojem tak, aby živé svalstvo posloužilo k rozpohybování celého robota. Prozatím princip funguje v případě malého hybridního prstu.

Obezita je jedním z nejvíce paradoxních problémů dnešního světa - prakticky každý ví, že nadváha škodí tělu a nadprodukce potravin škodí planetě. Přesto se zdá, že s jídlem roste chuť. Na planetě se 7,6 miliardy lidí jsou dvě miliardy obézní či "jen" trpí nadváhou a jejich počet dále roste. Možná, že je proto při poohlížení se po dietě vhodné začít řešit i drastické terapie - třeba možnost vypnout potěšení z jídla.