Nejhustější koncentraci dat uvnitř tradiční počítačové paměti slibuje nový litografický postup. Díky němu  se počítačové paměti mohou v dohledné době a za použití existujících technik zvětšit až tisícinásobně. To v praxi slibuje pokračování růstu kapacit počítačové paměti za přijatelnou cenu.

Říká se, že oči jsou okna do duše – nový výzkum mezinárodního týmu vědců však toto staré rčení skutečně přenesl do reality. Podařilo se mu totiž vyvinout strojový algoritmus, který dovede na základě sledování pohybu očí akurátně předpovědět osobnostní rysy toho či onoho člověka. Jedná se o další příklad protínání oborů umělé inteligence a psychologie.

Málokterý artefakt vzrušuje lidskou představivost tak silně jako pověstné turínské plátno. Celý příběh však patrně míří ke konci. Nejnovější kriminologická analýza totiž ukázala, že rozložení údajných krvavých skvrn na turínském plátně neodpovídá žádnému smysluplnému způsobu ukřižování, muselo vzniknout při několika různých polohách těla a nemohlo vzniknout v leže po smrti. Jejich nejpravděpodobnějším vysvětlením je tak patřičně estetický výsledek.

Manévrovatelnost i flexibilita - takovými kvalitami disponuje nový záchranářský robot z dílny izraelských vědců. Uplatnění by mohl najít při hledání lidí uvnitř poškozených budov, v tandemu s budoucím "mateřským" robotem by jim například mohl do stísněných prostor doručit i léky či zásoby.

Je to paradoxní, ale kosmické sondy 21. století stále používají poměrně archaické informační technologie. Například sonda New Horizons, která nám před třemi lety odhalily krásy Pluta, disponuje v zásadě počítačem vyvinutým na konci 80. let. Nejmodernější elektronika totiž není v očích konstruktérů sond dostatečně ověřená, a navíc je příliš citlivá. Změnit by to mohly materiálové povlaky, které mají krom sond šanci najít uplatnění například i ve fúzních reaktorech. Nyní s jedním podobným přišel i český tým.

Rozvoj nanotechnologie s sebou přináší nové výzvy nejen pro design molekulárních motorů, ale i návrh jejich zdrojů energie. Stejně jako u všech motorů totiž i u těch nejmenších platí, že efektivita pohonu souvisí i s tím, jakou formou je napájen. Nová studie však přišla s tím, že bychom u budoucích nanorobotů mohli možná využívat i obskurních pravidel kvantového světa.