Trefí se vakcína proti omikronu do černého?

15. 8. 2022 – 23:50 | Technologie | Pavel Jégl | Diskuze:

Trefí se  vakcína proti omikronu do černého?
Omikronová varianta SARS-CoV-2 na kolorovaném snímku z elektronového mikroskopu. Je vidět jako tečky na buňce. | zdroj: Profimedia

Vyvíjet vakcíny proti viru SARS-CoV-2 je střelbou na pohyblivý terč. Trefíme se do jeho středu?

Británie v pondělí jako první země schválila vakcínu proti covidu-19, která je zaměřena jak na původní variantu viru, tak na omikron.

Očkovací látku americké farmaceutické společnosti Moderna povolil britský lékový úřad jako posilující dávku pro dospělé, píše agentura Reuters. A dá se očekávat, že brzy dostane licenci také v Evropské unii.

Britský regulátor svůj verdikt opřel o data z klinických studií, podle kterých posilovací dávka vyvolala „silnou imunitní odpověď“ proti omikronu BA.1 i proti původní verzi viru. Co víc, tento „booster“ podnítil dobrou imunitní odpověď i proti nyní převládajícím subvariantám omikronu BA.4 a BA.5.

Bude nás tato inovovaná vakcína spolehlivě chránit před očekávanou podzimní a zimní vlnou covidu? Experti jsou zdrženliví. Mají za to, že omikronová vakcína pomůže, ale nebude tím, co udělá tečku za virem SARS-CoV-2.

Tři desítky mutací

Výrobci vakcín založili počáteční očkovací látky proti covidu na kmeni, který byl poprvé zjištěn v čínském Wuchanu. Biologie původního viru se však výrazně liší od biologie jeho omikronové varianty, která obsahuje tři desítky mutací v klíčových oblastech genomu.

Třetí a čtvrtá dávka, tedy boostery původních vakcín na bázi poslíčkové RNA, které vyrobily společnosti Pfizer a Moderna, chrání většinu lidí infikovaných variantou omikron před těžkým průběhem covidu.

Studie dokládají, že snižuje riziko hospitalizace až o 90 procent. Jenže omikron se rychle šíří a vyvolává průlomové infekce, a tak mnoho lidí musí být hospitalizováno.

Kromě toho ochrana poskytovaná boosterem rychle klesá. Britská data naznačují, že účinnost proti hospitalizaci spadne z 92 procent na 83 procent pouhých 10 týdnů po třetí dávce.

Danny Altmann, profesor imunologie na prestižní Imperial College v Londýně, nicméně naznačil, že upravená vakcína nemusí nabídnout obrovské zisky v boji proti subvariantám omikronu. „Nová vakcína poskytuje pouze okrajovou výhodu,“ říká v deníku The Guardian. Přesto ji doporučuje.

Koronavirus ještě může překvapit

Vývoj nových vakcín proti koronaviru připomíná střelbu na pohyblivý terč. Co když na podzim udeří nová varianta, která se bude výrazně odlišovat od omikronu?

Paul Bieniasz, virolog z Rockefellerovy univerzity v New Yorku, v magazínu Nature upozorňuje: „Tato vakcína by mohla fungovat proti variantě, která bude převládat po omikronu. Ale jen tehdy, pokud virus bude pokračovat v nynější genetické trajektorii. To ale není jisté.  Měli bychom proto být zdrženliví v předpovědích toho, jaká vakcína bude nejvhodnější.“

Profesor Bieniasz připomíná, že mnoho výzkumníků logicky, ale nesprávně předpovídalo, že další dominantní variantou, která bude následovat po deltě, bude virus deltě podobný. Jenže omikron je úplně jiný.

Bieniasz vysvětluje, že vakcíny proti chřipce je poměrně snadné přizpůsobit novým kmenům, protože virus chřipky existuje dlouho a vyvíjí se předvídatelně – nové kmeny obvykle pocházejí z těch předchozích. To však pro SARS-CoV-2 neplatí.

Viroložka Kanta Subbaraová, která předsedá poradní skupině pro složení vakcíny proti covidu-19 Světové zdravotnické organizace (WHO), doporučuje, aby se nepřestávalo očkovat s dosud používanými variantami vakcín a lidé posilující dávku neodkládali.

„Obáváme se, že po aktualizaci vakcíny už lidé budou mít pocit, že stávající vakcíny nejsou užitečné, což ale není pravda,“ říká Subbaraová v magazínu Nature.

Zdroje:

Nejnovější články