Vesmír

Závod Elona Muska o ovládnutí nízké oběžné dráhy Země pomocí tisíců satelitů Starlink začíná mít negativní následky: množství vesmírného odpadu prudce roste a stále častěji se vrací zpět na Zemi.

Nové techniky analýzy vzorků z mise Apollo 17 přinesly překvapivá zjištění — vědci objevili izotopy síry, které nejsou běžné na Zemi. Tyto stopy odhalují možné scénáře vzniku Měsíce a posouvají hranice našich znalostí o rané historii našeho nebeského souseda. Analýza starých vzorků ukazuje, že Měsíc skrývá vrstvy chemie, které jsme doposud přehlíželi.

Zemi minulý týden těsně minul asteroid, který proletěl ve vzdálenosti srovnatelné s oběžnou dráhou Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Šlo o druhý nejbližší zaznamenaný průlet tohoto druhu v historii.

Desítky let se americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) čím dál více spoléhá na soukromé společnosti při vývoji vesmírných lodí a technologií. Tento model přinesl řadu úspěchů, například program SpaceX Dragon, který dnes spolehlivě dopravuje astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Nová studie ale zpochybňuje základní předpoklad této strategie: že soukromý sektor je efektivnější než státní agentura.

Stane se jednou za 7 500 let. Kolem Země proletí asteroid s rozměry Eiffelovy věže 99942 Apophis ve vzdálenosti 30 tisíců kilometrů. Bude nám tedy blíže než některé satelity. Vůbec poprvé bude objekt takové velikosti pozorovatelný pouhým okem. Slibuje nezapomenutelný zážitek pro obyvatele Evropy, Afriky a částí Asie. Vědce zajímá hlavně vliv zemské gravitace na jeho rotaci a rychlost.

Na Saturnově měsíci Enceladus jsou předpoklady pro vznik života, nebo už tam možná existuje. Zjistili na to astronomové výzkumem dat sondy Cassini, která prolétla kolem a analyzovala vzorky z místního oceánu. Enceladus vypadá jako ideálnější místo pro hledání mimozemského života, než se myslelo.