Vesmír
Je na Marsu život? Další studie si myslí, že ho možná máme celou dobu na očích
4. 6. 2019
|
Ladislav Loukota
Měli jsme život na Marsu po celou dobu na dosah poměrně jednoduchých vědeckých aparatur? Možná ano – hned dvě studie z poslední doby totiž tvrdí, že relativně snadná analýza by mohla prokazatelně odhalit fosilizovaný život vepsaný do skal, popřípadě prozkoumat "podezřelé" struktury přímo na povrchu Rudé planety. Na výsledky podobných hypotetických úvah si však nejspíše ještě nějaký čas počkáme.
Kolonizace vesmíru by mohla vyvinout nové druhy člověka
1. 6. 2019
|
Radek Chlup
Jedna věc je dopravit lidi na Mars a věc druhá umět na rudé planetě žít... a přežít. Evoluční biolog Scott Solomon z Riceovy univerzity soudí, že by mohlo kolonizování vesmíru a jeho planet zapříčinit vývoj nových druhů člověka. Důvod je jasný – v cizích podmínkách by lidským kolonizátorům mutovaly geny.
Ultima Thule v sobě skrývá informace o vzniku sluneční soustavy
28. 5. 2019
|
Radek Chlup
I když od lednového přeletu sondy New Horizons kolem planetky Ultima Thule uplynul už nějaký ten pátek, pomalý přenos dat z vesmíru k nám dorazil s podstatnými informacemi až nyní. Astronomové mají v rukou údaje z kamer, spektrometrů a lapačů kosmického prachu, které prozrazují, že planetka je prvním objektem Kuiperova pásu, který jsme měli možnost navštívit. Obsahuje materiál, z něhož vznikla samotná sluneční soustava, a tak v ní astrologové mohou číst jako v knize.
Severní pól Marsu obsahuje překvapivě velké množství vody
26. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Pokud chceme jednou na Rudé planetě zapustit kořeny, bude k tomu potřeba najít a extrahovat i místní zdroje vody. Zdá se však, že nedostatku životodárné tekutiny se na Marsu bát nemusíme. Nová studie s využitím radaru pronikajícího hluboko pod marťanský povrch totiž odhalila, že u severního pólu Marsu je vody možná až příliš mnoho.
SpaceX vypustila 60 družic pro planetární internet, připojení má být hotové do roku 2027
24. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Dnes ráno se zřejmě začala psát nová kapitola dějin internetu. Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska totiž vynesla do kosmu prvních 60 satelitů své konstelace Starlink. Ta má do roku 2027 zásobovat celou Zemi rychlých internetovým připojením. Do celosvětové informační dálnice by se tak mohla dostat druhá polovina lidstva, která dnes připojení postrádá.
Pod povrchem Pluta je možná tekutý oceán, naznačuje to již druhá studie
21. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Trpasličí svět Pluto možná není členem klubu "skutečných" planet, to ale rozhodně neznamená, že ztrácí na významu. Již druhá práce naznačuje, že pod jeho povrchem by mohl být přítomný rozměrný tekutý oceán. Zdali je z vody, tekutého metanu či dusíku, sice ještě nevíme - a dlouho ani vědět nebudeme. Potvrzuje to ale, že tekutiny jsou ve vesmíru nejspíše čímsi zcela běžným.
Ostřejší snímky černých děr by mohly přinést kosmické radioteleskopy
16. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Dubnový radiosnímek černé díry sice řadu laiků a odborníků nadchl, nenulový počet lidí si však stěžoval na určité "rozmazání" obrazu. Ačkoliv by se zaostřením mohla pomoci další budoucí měření, která by trvala déle nebo využívala více radioobservatoří, smutnou skutečností zůstává, že Země astronomy v pozorování poněkud limituje. Nejenže má otravnou atmosféru a zdroje světelného (i jiného) znečištění, ale navíc rotuje kolem své osy! Kosmický prostor proto slibuje zcela jinou kvalitu astronomických pozorování.
Veškeré zlato se zrodilo v umírajících hvězdách
11. 5. 2019
|
Ladislav Loukota
Carl Sagan svého času pravil, že my všichni jsme z hvězdného prachu. Nešlo o básnickou licenci. Složitější chemické prvky, včetně uhlíku, na němž stojí náš život, totiž na počátku vzniku vesmíru ještě neexistovaly. Vznikly až syntézou během hvězdných jevů – supernov a další kataklyzmat – z první a druhé generace hvězd. Uhlík však rozhodně není jediný výtečník, který se zrodil během podobných obřích katastrof - mezi další totiž patří i zlato. Díky nové studii jsme moudřejší ohledně toho, uvnitř kterých kosmických jevů se tak mohlo dít.