Tým ledovcového hydrologa Iana Stevense složený z expertů Aarhuské univerzity v Dánsku a  Aberystwythské univerzity ve Walesu zkoumal vzorky povrchové vody z deseti tajících ledovců na severní polokouli. Vzorky pocházely z Alp, Grónska, Špicberk a dalekých končin kanadské Arktidy. Ve studii publikované v odborném magazínu Communications Earth & Environment se píše, že výzkum odhalil v každém mililitru vody desítky tisíc bakterií.

Nevíme, co to s námi a s přírodou udělá

Vědci odhadují, že do konce století by se do tající vody ledovců ze zmíněných oblastí mohlo vyloučit více než sto tisíc tun bakterií. Tato cifra přitom nezahrnuje bakterie uvolněné z tajících obřích ledovců v himálajské oblasti Hindúkuš v Asii nebo z tajícího permafrostu Sibiře.

Při „středním scénáři“ emisí, podle něhož do konce století průměrné teploty stoupnou o dva až tři stupně Celsia, by množství bakterií v roztáté vodě mělo dosáhnout vrcholu během několika desetiletí.

Uvolnění bakterií do vodního cyklu však není nebezpečné jen proto, že se v nich mohou ukrývat patogeny ohrožující lidi nebo další živočichy. Vědci upozorňují, že příval mikrobů může ohrozit stabilitu ekosystému.

Ledovce nemusejí být jenom mrtvé kusy ledu. Mají vlastní ekosystémy – přinejmenším pro bakterie a možná i drobné živočichy.

Co se ale stane, když tento ekosystém zamíří z ledovců do nového prostředí? Přesně to nevíme.

Úrodnější řeky a spousta metanu

Bakterie mohou vést k zúrodnění ekosystémů v řekách, ale také mohou tyto ekosystémy jako zdroje pitné vody znehodnotit. Jejich činnost může kromě toho zvyšovat emise silného skleníkového plynu metanu.

Nárůst dosud zakonzervovaných bakterií může být podle autorů studie ekvivalentní 650 tisícům tun uhlíku uvolněných do vodních toků.

„Ledovce považujeme především za obrovskou zásobárnu zmrzlé vody. Náš výzkum ale ukazuje, že jsou samostatnými ekosystémy,“ cituje časopis Science Alert mikrobiologa a spoluautora studie Arwyna Edwardse z Aberystwythské univerzity.

Zmíněná studie nezkoumala přímo možné patogeny mezi uvolněnými bakteriemi, které mohou ohrožovat zdraví nebo životy lidí. Vědci jen odhadovali biomasu bakterií. Ani nezjišťovali, zda jsou tito mikrobi aktivní, neaktivní, poškození nebo mrtví. Upozorňují však, že v příštích desetiletích se lidstvo před bakteriemi musí mít na pozoru.