K naší planetě se blíží asteroid 2007 FF1. Z dat SpaceReference – databáze, která shromažďuje informace z NASA Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii a International Astronomical Union – vyplývá, že svými rozměry se dá přirovnat ke svatovítské katedrále. Je o něco větší - má průměr mezi 110 až 260 metry. 

Online simulaci trajektorie objektu, který letí rychlostí 47 950 kilometrů za hodinu, což je více než 13 kilometrů za sekundu, můžete sledovat tady.

Asteroid se k Zemi nejvíc přiblíží v pátek 1. dubna (a nebude to apríl!) v 17:35 středoevropského letního času. Tehdy od ní bude vzdálen 7,4 milionu kilometru. Nahlíženo pozemskými měřítky – nedozírná dálka. Poměřováno vesmírnými kalibry to však je na dosah.

Blízká tečka v teleskopech

Astronomové z projektu Virtual Telescope (virtuální teleskop vzniká propojením několika optických teleskopů) zaznamenali těleso před několika dny, kdy se nacházelo ve vzdálenosti 11,6 milionu kilometru od Země.

Next 01 Apr., the potentially hazardous asteroid 2007 FF1 will have a relatively close and obviously safe encounter with us. It will come as “close” as 7.4 millions of km, about 19 times the average lunar distance. Here it is our image.
☄️ https://t.co/UI8zjWYUiH pic.twitter.com/UWy29vII45

— Virtual Telescope (@VirtualTelescop) March 25, 2022

NASA řadí vesmírnou skálu 2007 FF1 mezi ‚potenciálně nebezpečné planetky‘. V této kategorii jsou vedeny objekty, jejichž nejkratší vzdálenost od oběžné dráhy nepřesahuje 7,5 milionu kilometru a jejichž průměr je větší než 150 metrů.

Tato velikost je dostatečná k tomu, aby objekt proletěl bez větší úhony atmosférou a způsobil značné škody na Zemi. Astrovědci spočítali, že srážky Země s tak velkými tělesy by měly nastávat v průměru jednou za 10 tisíc let.

Planetka 2007 FF1 patří do Apollonovy skupiny, což jsou objekty, jejichž trajektorie protínají oběžnou dráhu Země a jejichž doba oběhu kolem Slunce je delší než rok - zmíněnému skalisku 2007 FF1 zabere 684 dní.

Pro srovnání, průměrná vzdálenost mezi Zemí a Měsícem je 384 400 kilometrů, vesmírný poutník tedy bude asi devatenáctkrát vzdálenější než Měsíc.  

Nadcházející průlet je ale nejtěsnějším přiblížením k Zemi, jaký byl u asteroidu 2007 FF1 zaznamenán od jeho objevu v březnu 2007. Další blízké přiblížení nastane 2. dubna 2037, kdy se na asteroid podíváme ze vzdálenosti 7,9 milionu kilometrů.

Na ‚vesmírné frontě‘ (zatím) klid

Objekt 2007 FF1 vede americká vesmírná agentura NASA v kolonce dalších ‚blízkozemních objektů‘ (NEO). Sleduje v ní kolem dvou tisíc asteroidů, komet a dalších těles. Jejich pozorování je předpokladem pro to, aby, aby bylo možné včas vydat varování, kdyby se přesunuly na kolizní dráhu s naší planetou.

NASA na svých webových stránkách upozorňuje: „Aktuálně nám není znám žádný asteroid nebo kometa, která by se v dohledné době dostala do kolize se Zemí. Pravděpodobnost velké kolize je v současnosti velmi nízká, žádný velký objekt by podle našich dat v příštích několika stech letech neměl planetu zasáhnout.“

To by se však mohlo v nadcházejících měsících nebo letech změnit. Vesmírná agentura čas od času trajektorie vesmírných objektů upřesňuje a přehodnocuje.

Naše civilizace každopádně žije ve šťastném období, během něhož velké vesmírné těleso na Zemi nedopadlo. Žádné štěstí však netrvá věčně, ani to pozemské. Dopad ničivých asteroidů se nedá vyloučit. Proto NASA připravuje planetární obranu.

Ve svém arzenálu má agentura tři základní strategie. První je odpálit výbušné zařízení u blížícího se asteroidu a rozdělit ho na menší, méně nebezpečné kusy. Druhým je zaměřit na asteroid laserový paprsek z vesmíru a odpařit z něj horninu, aby změnil svou dráhu. Třetí plán počítá s kosmickou lodí, která zasáhne asteroid a odchýlí ho z trajektorie.

Poslední metodu se NASA chystá vyzkoušet. Loni v listopadu vyslala půltunovou sondu k planetce Didymos. Sonda v září narazí do jejího měsíce Dimorphos, jehož průměr dosahuje 160 metrů. Náraz by ho měl vychýlit z dráhy. Uvidíme...