Žraloci mají pověst nemilosrdných zabijáků lidí. Neuplyne týden, aby média nezaznamenala útok žraloka na člověka.

Počátkem července zabil žralok mako dvě turistky v egyptské Hurghadě, tento týden napadl žralok modrý u pobřeží anglického Cornwallu šnorchlující ženu.

Ze statistiky skupiny International Shark Attack File, která útoky žraloků celosvětově sleduje, vyplývá, že ročně ve světě žraloci zaútočí na lidi v 70 až 100 případech. Z toho 5 až 15 útoků končí smrtí člověka.

Co z těchto cifer vyplývá? Třeba to, že člověk má větší šanci, že se utopí, že zemře po bodnutí včely, anebo dokonce po zásahu bleskem, než že se ocitne v tlamě žraloka.

Realita vztahů mezi žraloky a lidmi je jiná, než by se mohlo zdát ze zpráv: Predátoři oceánů ustupují predátorům souše – lidem. Žraloci prohrávají souboj s člověkem.

Na pokraji vyhynutí

Studie skupiny Global Shark Trends, která vyšla v časopise Nature, upozornila, že počet žraloků v oceánech klesl od roku 1970 o více než 70 procent.

Ve světě se ročně uloví sto milionů žraloků, a to je obrovské číslo.

Lov zanechává obrovskou díru v populaci těchto paryb. Průměrná cifra ale nevystihuje stav některých druhů, které jsou doslova decimovány. Platí to třeba o žraloku dlouhoploutvém, jehož populace se od roku 1970 scvrkla na pouhá dvě procenta někdejšího stavu.

„To, co jsme u žraloků zaznamenali, je výraznější úbytek než u velkých pozemských savců,“ cituje magazín Science Alert hlavního autora studie Global Shark Trends Nicka Dulvyho z kanadské Univerzity Simona Frasera.

Jeho tým strávil několik let sledováním 31 druhů žraloků Výzkumníci zjistili, že tři čtvrtiny druhů se nacházejí na hranici vyhynutí.

Proč se stahují k pobřeží?

Autoři studie se zaměřovali na oceánské druhy žraloků. Čísla je překvapila.

„Jejich pokles je rychlejší, než jsme si vůbec dokázali představit,“ upozornila spoluautorka studie Andrea Marshallová. „Je to znamení, že s tím musíme něco dělat.“

Hlavním důvodem úbytku populace těchto druhů je nadměrný rybolov. Během sledovaného období se osmnáctkrát zvýšil „poměrný rybářský tlak“, což je měřítko podílu žraloků ulovených rybáři vůči jejich světovému stavu.

A proč je taková poptávka právě po žralocích?  Protože polévka ze žraločích ploutví je v Asii, ale především v Číně, pokládána za afrodiziakum. Odhaduje se, že v polévce ročně skončí kolem 70 milionů žraloků.

Žraloci přitom doplácí i na lov tuňáků nebo mečounů. Dlouhodobým intenzivním rybolovem se snižují stavy přirozené potravy těchto predátorů. Výsledkem je, že žraloci se stahují za potravou blíže k pobřeží, kde se potom střetávají se lidmi.

Chraňme žraloky!

Autoři studie s organizací Marine Mega Fauna upozorňují, že regulace rybolovu se na žraloky nezaměřují. Zákony a úmluvami chráněni především kytovci. Jejich populace se z kritického ohrožení již dostala, byť k původním stavům má pořád daleko.

„Proaktivní opatření můžou zabránit kolapsu žraločí populace. A víme, že fungují... Pokud můžete, zasaďte se i vy u své vlády o to, aby začala chránit žraloky," vyzval Nick Dulvy.

Cristina Zenatová je už chrání. Patří se smeknout před její prací, kterou můžete vidět ve videu.