Kru ve Weddellově moři zachytil evropský satelit Sentinel-1 (na náhledovém snímku). Experti z Evropské vesmírné agentury ESA ji označili jako A-76 a určili její rozměry – kolos je 170 kilometrů dlouhý a 25 kilometrů široký. Jeho plocha zabírá 4320 kilometrů čtverečních, což se blíží rozloze Pardubického kraje a devětkrát překonává rozlohu Prahy. Je dokonce větší než ostrov Mallorca ve Středozemním moři.

Dosud největší krou byl kus ledu označovaný A-23A, který dosahoval 3880 kilometrů čtverečních.

Nový gigant se odtrhl od šelfového ledovce pojmenovaného po polárnici Edith Ronneové v západní části Antarktidy. Takovému vzniku kry se říká „otelení“.

„Kry, které v této oblasti vznikají, jsou součástí přírodních cyklů a nesouvisí se změnami klimatu,“ cituje agentura Reuters experta na ledovce a kry z Coloradské univerzity Teda Scambose.

Oblast ledovce Edith Ronneové je zatím ušetřena přílivu teplé vody, která narušuje přirozený cyklus „otelování“ a opětovného růstu ledovců v Antarktidě.

Pohled na šelfový ledovec Ronneová ze spektrálního radiometru umístěného na satelitu Aqua, který patří americké vesmírné agentuře NASA. Snímek pochází z konce roku 2019, tedy z doby před odlomením kry. Ledovec pojmenovaný po polárnici Edith Ronneové se rozkládá na ploše 400 tisíc kilometrů čtverečních. Na jeho okraji je patrná tmavě modrá hladina Weddellova moře. V dolní části snímku vidíte plovoucí část ledovce. | zdroj: Profimedia

Ted Scambos upozornil, že kra, připomínající tvarem prst, je nestabilní. Brzy se rozpadne na dva až tři kusy.

Nahlíženo fyzikou, ledový šelf, z něhož se kra „otelila“, už plaval na vodě. Popsané „otelení“ proto neovlivní výšku hladiny moře.

Názvy ker vznikají podle oblasti, kde byly poprvé zaznamenány. Písmeno znamená oblast, číslo určuje pořadí. Pokud se kra rozlomí, přidávají se k jejím částem další písmena na konec názvu.

A jak otelení, při kterém vznikají kry, vypadá, ukazuje následující video.