Více než 52 odpracovaných hodin týdně může změnit architekturu vašeho mozku, zjistili korejští vědci pod vedením Yonsei University. Je to vůbec poprvé, co se podařilo přímo změřit dopad přílišného pracovního vytížení na jeho strukturu. 

Nová studie vědců z Laboratoře pozorování Země a inovací na polytechnické univerzitě ve Virginii založená na analýze satelitních snímků ve vysokém rozlišení zjistila, že osmadvacet největších amerických měst se rychle propadá do země.

Bakterie nejsou jen jednoduché mikroorganismy. Podle mikrobioložky Bonnie Bassler dokážou mezi sebou komunikovat, koordinovat chování a společně ovlivňovat děje od trávení až po vznik infekcí. Nový výzkum ukazuje, že bakterie mají vlastní jazyk, který se právě učíme dekódovat – a jeho porozumění by mohlo zásadně změnit medicínu i náš vztah k mikrosvětu.

V regálech lékáren i supermarketů na nás útočí sliby o lepším trávení díky „přátelským“ bakteriím. Probiotika a prebiotika mají být klíčem k lepšímu trávení, pravidelnému vyprazdňování i pohodě. Jenže co na to říká věda? Nový rozbor ukazuje, že účinky těchto doplňků jsou často přeceňované – a velmi individuální.

Když se mluví o mořích a oceánech, většina lidí si představí plankton, ryby nebo korály. Jenže podle vědců má zásadní roli v udržení zdravého mořského ekosystému i něco, co by čekal málokdo: velrybí moč. Tento přehlížený „vedlejší produkt“ je totiž bohatý na živiny a udržuje oceány produktivní a plné života.

Zajímalo vás někdy, proč jsou vaše prsty po namočení ve vodě tak vrásčité? Anebo, zda jsou tyto vrásčité vzory pokaždé stejné?