Vědci z Arizony a Vídně zjistili, že beta-glukan, typ rozpustné vlákniny obsažený v ovsu a ječmeni, při pokusu na myších dokázal výrazně snížit tělesný tuk a stabilizovat krevní cukr – a to bez změny kalorického příjmu. Tento objev otevírá možnost, že určité typy vlákniny by mohly doplnit, případně zmírnit potřebu osob užívajících léky jako semaglutid (např. Ozempic).

Zní to jako naprostý nesmysl. A taky že to nebylo skutečné. Podvody už se zkrátka dějí i za hranicemi atmosféry.

Mezi časté projevy stárnutí patří i horšící se zrak – takzvaná presbyopie nebo dalekozrakost (kdysi stařecká vetchozrakost). Čočka přirozeně ztrácí pružnost a člověk má problém zaostřit na blízkou vzdálenost. Většinou se tak dělo u lidí starších 50 let, dnes jsou však tyto problémy normální u lidí od 40 let. 

ChatGPT, Gemini, Claude a další – téměř každý den používáte chatbota. Ale málokdo si uvědomuje, jak moc energie stojí tyto konverzační AI modely. Učení obrovských modelů a jejich běh (inference) vyžaduje gigantické výpočetní zdroje, datová centra, chlazení a vrstvy infrastruktury, která je neviditelná, ale energeticky extrémně náročná.

Technologičtí giganti prezentují umělou inteligenci (AI) jako řešení všech našich problémů a zároveň varují před apokalypsou, aby zdůraznili její ohromující potenciál. Odborníci ale silná prohlášení těchto korporátů, jejichž jediným cílem je ziskovost, usměrňují. Revoluční technologii stále častěji označují za nafouklou bublinu. Zisky totiž zaostávají za výdaji. Chatboti navíc hloupnou. A to je větší problém, než by se mohlo zdát.

Nová studie zveřejněná v Annals of Internal Medicine odhaluje, že rakovina slepého střeva, dříve považovaná za vzácnou a téměř výlučně nemoc starších lidí, se nyní diagnostikuje častěji u těch, kteří se narodili po roce 1970. Varovné signály se objevují u většího počtu případů u mladších osob – a nikdo přesně neví proč.