Magazín
						
					
				
			
			
				
		
	Austrálie vstoupila do války s divokými kočkami. Chce jich zabít dva miliony
					
					
						28. 4. 2019
					
					
					
						
						|
						Hana Dubnová
						
						
							
						
					
				
				 Austrálie chce do konce příštího roku zabít až dva miliony divokých koček. Bude jim z letadel svrhávat otrávené klobásy, některé státy dokonce nabízejí za kočičí skalp peněžní odměnu. Ke "kočičí genocidě" má však pádné důvody.
				
			
			
			
				
					
						
							Technologie
						
					
				
			
			
				
		
	Počítač dovede v mozku rozeznat mluvená slova
					
					
						27. 4. 2019
					
					
					
						
						|
						Ladislav Loukota
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Jak dlouho zůstanou naše myšlenky známé jenom nám? Okamžik do možného nahlédnutí do lidské mysli se možná krátí - již druhý tým neurovědců totiž v posledních měsících přišel na způsob, jak v mozkové aktivitě "přečíst" mluvená slova. Výzkum, který by mohl pomoct lidem upoutaným na lůžko, je zatím čistě experimentálního charakteru. Nad jeho přísliby se však tají dech. 
				
			
			
			
				
					
						
							Příroda
						
					
				
			
			
				
		
	Za největší vymírání v dějinách mohou vulkány
					
					
						26. 4. 2019
					
					
					
						
						|
						Ladislav Loukota
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Vulkány nebývají vnímány jako jeden z matadorů planetární destrukce. Daleko větší pozornosti se dostává činnosti Slunce nebo nárazům kosmických planetek do Země. Snad za to může skutečnost, že poslové z kosmu působí jako cosi hrozivějšího, co nemáme pod kontrolou. Skutečnost nemůže být odlišnější. Od roztaveného vnitřku naší planety nás dělí relativně tenká pevná slupka, a vulkány podle nové studie dokonce mohly i za největší vymírání před 252 miliony let.
				
			
			
			
				
					
						
							Technologie
						
					
				
			
			
				
		
	První 3D biotisknuté srdce slibuje pokrok na poli transplantátů
					
					
						25. 4. 2019
					
					
					
						
						|
						Ladislav Loukota
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Výzkumníkům z Telavivské univerzity se podařilo poprvé s pomocí 3D biotisku vytvořit zmenšeninu lidského srdce vytvořenou z lidských kmenových buněk. Ačkoliv je výsledek prozatím příliš malý na transplantaci, srdce je anatomicky shodné se svým předobrazem z lidského hrudního koše. Autoři studie předpokládají, že k plnohodnotnému orgánu tohoto druhu by mohli dojít snad do 10 let.
				
			
			
			
				
					
						
							Vesmír
						
					
				
			
			
				
		
	Mars seizmicky žije. Máme první důkaz
					
					
						24. 4. 2019
					
					
					
						
						|
						Ladislav Loukota
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Za několik dnů to bude rok, co sonda InSight 5. května 2018 vzlétla ze Země na Mars. Modul, který přistál na povrchu Rudé planety 26. listopadu 2018, se oproti jiným, dřívějším sondám a roverům vyznačuje především svým seismometrem. Je to vůbec poprvé, co supercitlivý detektor otřesů na Marsu přistál - marsovští vědci si od zařízení slibovali potvrzení či vyvrácení vnitřní aktivity Marsu. A právě to nyní potvrdila první skutečná detekce marťanského zemětřesení!
				
			
			
			
				
					
						
							Příroda
						
					
				
			
			
				
		
	Vědci částečně oživili mozky prasat čtyři hodiny po jejich smrti
					
					
						23. 4. 2019
					
					
					
						
						|
						Ladislav Loukota
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Týmu amerických výzkumníků se podařilo redefinovat, jak lze nahlížet na mozkovou smrt. Podařilo se jim totiž buněčně oživit mozky 32 prasat poražených pro potravinářské účely. Zní to trochu jako kdyby výzkumníci z Yale právě vynalezli nesmrtelnost nebo v horším případě zombies - realita je však poněkud přízemnější. Daný výzkum totiž neobnovil ani vědomí ani nemá za cíl záchranu poraněných pacientů.
				
			
			
			
				
					
						
							Člověk
						
					
				
			
			
				
		
	Učení starých Mayů, 2. díl: Mayský kalendář a výpočetní systém
					
					
						22. 4. 2019
					
					
					
						
						|
						Pavel Vachtl
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Pokud si odmyslíme na svou dobu velmi důkladná a přesná pozorování planet, Měsíce a Slunce v rámci mayské astronomie, musíme si uvědomit, že u Mayů nešlo o vědu v dnešním moderním slova smyslu. Mayská astronomie byla prakticky neoddělitelně spojena s astrologií, mytologií a s náboženskými představami, které do ní vnášeli kněží, aby s jejich pomocí vládli. Jak fungoval jejich výpočetní systém a kalendář, přibližuje druhý díl série o Mayském učení. 
				
			
			
			
				
					
						
							Magazín
						
					
				
			
			
				
		
	Sdílíte na webu fotky svých dětí? Ohrožujete jejich soukromí a mohou vás zažalovat
					
					
						22. 4. 2019
					
					
					
						
						|
						Michaela Šímová
						
						
							
						
					
				
				 Někteří rodiče nemají soudnost a sociální sítě zahlcují fotografiemi, videi a informacemi o svých dětech. Některé novinky ze života potomků jim mohou připadat vtipné, jejich dětem už však tolik ne. Pro otravnou činnost se už vžil samostatný termín – sharenting, jenž vznikl spojením slov share (sdílet) a parenting (rodičovství). Co všechno se za ním skrývá?
				
			
			
			
				
					
						
							Člověk
						
					
				
			
			
				
		
	Bakterie dědíme po matce. První várku dostaneme hned při porodu
					
					
						20. 4. 2019
					
					
					
						
						|
						Pavel Pešek
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Zdravotní stav matky a průběh těhotenství mají nepopiratelný vliv na budoucí život dítěte. Po matce dítě zdědí jednak polovinu jaderné genetické informace, celou genetickou informaci organel mitochondrií, které se téměř výhradně dědí jen po mateřské linii, a jak se nově ukazuje, tak i výraznou část genetické informace mikrobiomu.
				
			
			
			
				
					
						
							Člověk
						
					
				
			
			
				
		
	Lidé si vybírají partnery s podobným zdravím, jaké mají oni sami
					
					
						19. 4. 2019
					
					
					
						
						|
						Ladislav Loukota
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Myslíte, že existuje láska na první pohled? Podle poslední vědecké studie možná ano - zdá se totiž, že celoživotní páry mají statisticky významnou tendenci hledat jeden druhého podle svých zdravotních rizik. Než však začnete toto zjištění interpretovat jako existenci jakéhosi "šestého smyslu", ještě raději počkejte. Práce totiž sama zmiňuje, že odhalila jenom statistickou korelaci. Také tedy může být další dokonalou ilustrací dilematu mezi tím, zdali bylo první vejce anebo slepice.
				
			
			
			
				
					
						
							Příroda
						
					
				
			
			
				
		
	Kočky na svá jména slyší, ale ignorují to, ukázala studie
					
					
						18. 4. 2019
					
					
					
						
						|
						Ladislav Loukota
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Člověk se sice chtě nechtě stýká s mnoha jinými živočichy, nejčastěji však jeho interakce patří dvěma druhům - domácím psům Canis familiaris a kočkám Felis catus. Zatímco psy naši předci domestikovali před 14 až 35 tisíci lety, u koček proběhla domestikace - skoro se u toho pojmu jeden až zarazí - zřejmě jenom pár tisíc let nazpět se šířením zemědělství. Tomu dílem odpovídá i odlišná povaha našeho vztahu k oběma druhům. Například zatímco psi na své jméno až fanaticky slyší, v případě koček je to o něco složitější.
				
			
			
			
				
					
						
							Vesmír
						
					
				
			
			
				
		
	Co s lidmi udělá kosmické prostředí? Máme finální výsledky studie dvojčat
					
					
						17. 4. 2019
					
					
					
						
						|
						Ladislav Loukota
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 O posledním kosmickém letu Scotta Kellyho jste už možná slyšeli - podíval se na palubu Mezinárodní kosmické stanice na 27. března 2015 a pobyl zde do 2. března 2016. Utvořil tak rekord mezi americkými astronauty, jeho mise však skutečné ovoce nese až nyní. Scott byl totiž po celou dobu své mise, stejně jako před ní i po ní, detailně sledován po boku svého bratra - dvojčete. Podařilo se tak poprvé odhalit, jak kosmický prostor působí na nejmenší činitele lidského organismu. 
				
			
			
			
				
					
						
							Příroda
						
					
				
			
			
				
		
	Vědci našli fosilii z dob, kdy měly velryby ještě nohy
					
					
						16. 4. 2019
					
					
					
						
						|
						Ladislav Loukota
						
						
							
	 
		
		
			
	
	
						
					
				
				 Historie evolučních zákrut hovoří jasně - jak delfíni, tak i velryby byli v minulosti obojživelnými tvory. V průběhu let se přeorientovali na mořské prostředí, a končetiny tak u nich přestaly připomínat nám známé zvířecí nohy. Objev fosilií prehistorického velrybího druhu Peregocetus pacificus ukazuje, jak na tuto změnu mohlo dojít.