Vesmír
Hypotetická devátá planeta by mohla mít prsty v hromadných vymíráních
8. 4. 2016
|
Jan Toman
Období hromadných vymírání, při kterých několikrát vymřela velká část pozemských druhů, jsou jedněmi z nejděsivějších a zároveň nejvíce fascinujících událostí v historii Země. Snad každý někdy slyšel o konci éry dinosaurů před 65 miliony let, který zřejmě zapříčinil dopad obrovského asteroidu v oblasti dnešní střední Ameriky.
Vesmír
Jsou některé měsíce Saturnu jen 100 milionů let staré?
7. 4. 2016
|
Julie Nováková
O sluneční soustavě jsme zvyklí uvažovat jako o místě téměř neměnném od doby záhy po jejím vzniku, ale ve skutečnosti jde o systém, který se stále vyvíjí. Příkladem mohou být Saturnovy vnitřní měsíce Mimas, Enceladus, Tethys, Dione a Rhea. Nová práce naznačuje, že se pravděpodobně po zničení předchozích měsíců vzájemnou srážkou zformovaly možná jen před pouhými 100 miliony let.
Člověk
Obětování lidí jako drsný, ale účinný nástroj sociální kontroly
6. 4. 2016
|
Jan Toman
Naše společnost je bezesporu komplexnější než jednoduché tlupy lovců a sběračů z doby kamenné. Zdaleka však neplatí, že by stejné společenské uspořádání měly všechny dnešní společnosti. V oblastech příliš nedotčených západní civilizací se dodnes můžeme setkat s nepřeberným množstvím různých možností, od zcela rovnostářského uspořádání až po několik neprodyšně oddělených společenských tříd.
Příroda
Další zářez na pažbě toxoplasmy: Nakažení lidé mají agresivnější sklony
3. 4. 2016
|
Jan Toman
Toxoplasma gondii už dávno není jen obskurním parazitem nebezpečným pro těhotné ženy. Díky lékařům a parazitologům se před námi v posledních letech poootevřela opona zakrývající působení tohoto parazita v lidském mozku. Velké zásluhy na tom má zejména tým prof. Flegra z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Příroda
Slavný vizionář vytvořil umělý organismus jen s 473 geny. Budeme brzy vyrábět bakterie 'na míru'?
1. 4. 2016
|
Jan Toman
Představovali jste si někdy, jaké by bylo navrhnout si vlastní organismus? V éře genových manipulací a bouřlivě se rozvíjející molekulární biologie se tato naivní představa pomalu stává skutečností. Ještě před pár lety vědci sotva rozuměli roli několika hlavních genů, zatímco dnes se jejich orchestrace, stejně jako vliv na vzhled a vlastnosti organismů, začíná odkrývat ve vší složitosti.
Příroda
Zákeřný parazit či poslední výkřik: Proč nemocní žabáci vábí samice jako šílení
31. 3. 2016
|
Jan Toman
Populace žab, ale i ocasatých obojživelníků, zažily v posledních letech prudký pokles. Oproti jiným případům vymírajících druhů ale v tomto případě můžeme identifikovat jeden klíčový faktor ovlivňující jejich úbytek – chytridomykózy obojživelníků. Některé oblasti na světě byly těmito nebezpečnými houbovými onemocněními zasaženy méně, jiné hůř.
Člověk
Kanibalismus, splývání a sebepojídání: Čeští vědci odhalili obranné strategie nádorů
30. 3. 2016
|
Jan Toman
Vědci a lékaři zabývající se rakovinným bujením už nějakou dobu vědí, že maligní nádory nejsou jen "hloupé" kupy poblázněných buněk. Na jejich počátku stojí několik mutací, které konkrétní buňku vychýlí od normálního fungování k nekontrolovanému množení. Vznikající nádor ale nezřídka připomíná spíše samostatný organismus parazitující na svém hostiteli.
Příroda
Horor v čapím hnízdě: Floridští ptáci 'platí' aligátorům za ochranu vlastními mláďaty
29. 3. 2016
|
Jan Toman
Opeřenci nemají lehký život. Když už se jim podaří najít vhodného partnera či partnerku a úspěšně zahnízdit, pořád je tu riziko, že jejich vajíčka nebo mláďata v nestřežené chvilce sežere nějaký nenasytný stromový predátor. V tomto oboru vynikají zejména drobní savci, se kterými ptáci vedou neustálý evoluční souboj. Jen kdyby se jich tak šlo úplně zbavit…
Magazín
Sacharidy nejsou nepřítel. Zato paleo dieta může být, jak se ukazuje
27. 3. 2016
|
red
Pokud patříte k lidem, kteří považují brambory, těstoviny, zkrátka sacharidy za zlo, a naopak věříte v zázračné účinky paleo diety, pak byste měli zbystřit. Nejen, že po ní nemusíte zhubnout, dokonce můžete naopak přibrat, jak zjistili vědci.
Vesmír
Na Mars za 101 hodin: Děti z Česka a Slovenska si vyzkoušely pouť na rudou planetu
26. 3. 2016
|
Julie Nováková
Přáli byste si letět na Mars? Možností máte několik – přihlásit se do některého z kolonizačních programů, které se při jejich dosavadním vývoji vůbec neuskuteční, pokusit se stát se astronautem v ESA, která ale na lidskou misi na Mars neklade důraz… Pokud je vám však mezi třinácti až osmnácti lety, můžete se v rámci Expedice Mars zúčastnit simulované mise tak jako letošní finalisté této soutěže. Možná se právě někdo z letošních účastníků za pár desítek let podívá na Mars doopravdy…
Příroda
Vědci se pokusí provrtat ke kráteru, který vyhubil dinosaury
24. 3. 2016
|
Jan Toman
Dinosauři kralovali našemu světu po většinu druhohor. Skoro 200 milionů let pevně drželi ve svých pařátech prakticky všechny hlavní role v suchozemských ekosystémech. Před 65 miliony let se však stalo cosi nevídaného.
Příroda
Jezdci na bouřích: Překvapiví rekordmani v hmyzí migraci
23. 3. 2016
|
Jan Toman
Za největšího cestovatele mezi hmyzími druhy bývá považován monarcha stěhovavý. Tento pestrý motýl, který by se měl správně nazývat danaus stěhovavý, každoročně podniká tisíce kilometrů dlouhou pouť napříč Severní Amerikou. Podzimní generace monarchy se v obrovských hejnech vydává z hlavního areálu na území Spojených států amerických a jižní Kanady až do dalekého Mexika, kde motýli v příjemném podnebí přečkávají zimu. Jak ale ukázaly poslední objevy, migrační schopnosti monarchy blednou před jednou drobnou vážkou. Pantala flavescens zřejmě docela běžně cestuje přes širý oceán a dokázala osídlit i ta nejodlehlejší místa.
Příroda
Mezi filosofií a exaktní vědou: Hranice poznání určuje náš strach z neznáma
21. 3. 2016
|
Julie Nováková
Potřebuje vědec filosofa a naopak? V posledních letech nabývá stará otázka nových významných rozměrů zejména v oblasti teoretické fyziky, kde je některé teorie i dílčí hypotézy prakticky nemožné otestovat. Mohou i takové teorie spolehlivě rozšířit hranice našeho poznání? Na základě čeho bychom je měli předběžně přijmout a co to znamená pro vědu jako celek?