Proč ve stáří lidé špatně spí?
24. 1. 2018
|
red
Pouhých třicet procent mužů a dvacet procent žen ve třetím věku může prohlásit, že se jim dobře spí. Zbytek se většinu noci převaluje, nemůže usnout nebo se opakovaně budí. Jaké jsou příčiny nekvalitního spánku seniorů?
Jak vznikla hmyzí křídla? Odpověď možná skrývají zadečky potemníků
23. 1. 2018
|
Jan Toman
Vynález aktivního letu otevřel dávným hmyzím zástupcům cestu k ovládnutí světa. Okřídlení členovci už v prvohorách vyvinuli moderní ekologické strategie, obsadili pustá prostředí a spolu s dalšími průkopníky dali základ suchozemským ekosystémům, jak je známe dnes. Dokonce i zářné úspěchy dalších aktivně létajících skupin – pterosaurů, ptáků a netopýrů – které přišly o několik set milionů let později, ve srovnání s hmyzem povážlivě blednou. O to víc proto překvapí fakt, že na tu nejzákladnější otázku odpověď pořád neznáme. Jak se vyvinula hmyzí křídla?
Velký objev českých vědců: Usnadnili cestu k řešení 'antibiotické krize'?
23. 1. 2018
|
šar
Vědci Univerzity Palackého v Olomouci našli způsob, jak zrušit odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v době poklesu účinnosti klasických antibiotik stále častěji používají v lokální antibakteriální léčbě i při prevenci vzniku infekcí. Výzkumníci odhalili mechanismus, jehož pomocí se bakterie nanočásticím stříbra brání a umí jej zablokovat. Nanostříbro by navíc v budoucnu mohlo obnovit ztracenou sílu antibiotik.
'Tasmánský čert' a jeho příbuzní patrně vděčí za svůj úspěch výkyvům klimatu
22. 1. 2018
|
Jan Toman
Austrálie je přinejmenším od křídového období, kdy se kompletně izolovala od ostatních kontinentů, světem sama pro sebe. Nikde jinde nepřevládli jakožto dominantní skupina savců vačnatci. Někteří z nich se za posledních sto milionů let vyvinuli do nejbizarnějších forem. Další, například vakovlci, vakokrti nebo vakoveverky, naopak nezávisle dosáhli velmi podobného vzhledu a chování jako jejich jejich placentální "bratranci" ve zbytku světa. Narazíme zde ale i na ještě podivnější ptakořitné savce zahrnující ptakopysky či ježury a mnoho dalších specifických evolučních linií.
Tučná strava ovlivňuje mozek, snižuje paměť a schopnost učit se
20. 1. 2018
|
red
Tučná strava neškodí jen tělu, ale i mozku. Podle nové studie ovlivňuje schopnost učení a paměť.
Začal velký klinický test univerzálního očkování proti chřipce
19. 1. 2018
|
Ladislav Loukota
Rok co rok chřipka postihne až desetinu světové populace. Sezónní očkování může dopady pravidelné epidemie zmínit jenom do určité míry – vakcíny totiž vznikají "pouhým" odhadem budoucího dominantního kmene viru, a můžou se tak mýlit. Na něco takového ostatně došlo právě letos. Spolu s tím však míří do nové fáze vakcína, která by mohla učinit přítrž všem druhům chřipky.
Astronomové zpozorovali dvojí říhnutí černé díry
19. 1. 2018
|
Ladislav Loukota
Černé díry nemají zrovna nejlepší pověst, byť jim jako "motorům vesmíru" vděčíme za rozpohybování pěkné řádky kosmologických procesů. Nejnovější zpráva ze setkání Americké astronomické společnosti k tomu všemu přidává další důkaz, že černé díry disponují značně bipolární náladou. Důkazem k tomu je dvojí říhnutí černé díry v jádru cizí galaxie.
Čína prý zkrotila svou padající kosmickou stanici
18. 1. 2018
|
Ladislav Loukota
Možná již v březnu by měla do pozemské atmosféry klesnout první čínská stanice Nebeský palác 1. Potenciálně minoritní kosmonautická událost má jedinou chybičku: před rokem se objevila informace, že řízení letového provozu nad stanicí ztratilo kontrolu. Nyní se však Čína ozvala s tím, že stanici stále ovládá a může tak vybrat, kam dopadne.
Svět mořských želv začínají ovládat samice. Bohužel
17. 1. 2018
|
Lenka Dvořáčková
Největší světová populace mořských želv, která hnízdí na Velkém bariérovém útesu, může do několika desetiletí vyhynout. Kvůli globálnímu oteplování se z nakladených vajec líhnout v naprosté většině jen samice.
Jak staří jsou motýli? Nové nálezy jim přidaly přes 50 milionů let
16. 1. 2018
|
Jan Toman
Ve světle řečí o přežití nejsilnějšího, krvavých zubech a nesmiřitelnosti evoluce se éteričtí motýli zdají jako stvoření z jiné planety. Poletují z květu na květ, sají nektar a na první pohled by se zdálo, že řeší spíše estetickou stránku své existence než holé přežití. Taje motýlí evoluce zkrátka představují tvrdší oříšek než studium jiných, ekologicky vyhraněnějších, zvířat. I tak se ale biologové této skupině hmyzu začínají dostávat pod kůži.
Návštěva veřejného záchodku je pro mě peklo, říká hypochondr
15. 1. 2018
|
red
Hodiny strávené pozorováním těla a následně vyhledáváním možných příznaků na internetu. Přestože "hypochondrem" nazve okolí občas snad každého, žít skutečně s touto duševní chorobou není lehké. A není to jen o zbytečných návštěvách lékaře.
Jak se měří únava?
14. 1. 2018
|
red
Únava matky na mateřské vypadá jinak než únava člověka, který proflámoval celou noc, a jinak unavený je člověk bojující s těžkou nemocí. Někdy je problém tak velký, že dožene lidi do ordinací odborníků. Ty na úvod čeká náročný úkol - objektivně změřit, jak velkou únavou pacient trpí.
Japonský mlžojed pomáhá osvětlit ranou evoluci mnohobuněčných živočichů
13. 1. 2018
|
Jan Toman
O počátcích evoluce mnohobuněčných živočichů, odvětvení jejich prvních linií a vzniku dvoustranné souměrnosti toho stále moc nevíme. Třebaže výzkum, nově zahrnující i studium genetické příbuznosti evolučních linií, postupuje mílovými kroky, řada klíčových událostí zůstává před našimi zraky pořád skrytá. Jedním z těchto tajemství je i postavení mlžojedů, skupiny latinsky zvané Xenoturbellida, kterou lidé poprvé objevili až v polovině minulého století.