Zimní deprese jsou stejně těžké jako ty 'běžné'. Může za ně nedostatek slunce
16. 12. 2017
|
red
Přestože na zimní depresi svádí svou špatnou náladu leckdo, jde o skutečnou chorobu. Má stejné příznaky jako "klasická" deprese, ale trvá jen část roku - od podzimu do jara. Může za ni nedostatek serotoninu kvůli kratším dnům, a tedy méně slunečního svitu.
Poznejte středoevropské vlky. Kdo jsou, odkud pocházejí a čím se vyznačují?
15. 12. 2017
|
Jan Toman
Vlky buď lidé rádi mají, nebo nemají. Málokoho ale nechávají tyto majestátní šelmy zcela chladným. Na vině je především naše dlouhá společná historie. Z ní na jednu stranu vzešel nejvěrnější lidský společník – pes – ale také obraz vlka jakožto hrozby a nebezpečného škůdce. I proto byl v minulosti nemilosrdně vybíjen. V posledních letech se nicméně začíná blýskat na lepší časy. Areály divokých šelem po celé Evropě rostou a vlky můžeme potkat dokonce i v České republice. O jaké vlky se ale jedná? Kudy se k nám dostali? A co nám mohou sdělit o dějinách vlků ve střední Evropě?
Úžasné čínské nálezy převrací náš pohled na pterosaury. Svá mláďata 'piplali' jako ptáci
14. 12. 2017
|
Jan Toman
Pterosauři byli jednou ze tří skupin obratlovců dokonale přizpůsobených aktivnímu letu. Zatímco ptáky a netopýry můžeme potkat i dnes, létající plazi definitivně odešli ze scény spolu s neptačími dinosaury před 65 miliony let. I proto je obestírá aura tajemství, kterou se jen občas podaří prorazit některému paleontologovi.
Solární elektrárny v kosmu čekají na výstavbu už půl století, stále marně
13. 12. 2017
|
Ladislav Loukota
Energii z vesmíru je možné přenášet na Zem pomocí radiových vln, tvrdí americká iniciativa pro vesmírné solární elektrárny. Hypotetický projekt by sliboval šmahem vyřešit prakticky všechny nešvary spojené s produkcí elektřiny. Prozatím je však čistě ve fázi teoretických úvah. Jsme na pokraji revoluce v energetice?
Dobrovolnictví prospívá tělu. Pomáhá proti depresím a snižuje cholesterol
12. 12. 2017
|
red
Dobrovolnictví nepřináší jen dobrý pocit zadostiučinění, ale nezištná pomoc druhým má i reálné pozitivní účinky na tělo. Podle některých výzkumů může dokonce pravidelná dobrovolnická činnost snížit úmrtnost až o dvacet procent či snížit riziko vysokého krevního tlaku a cholesterolu.
Vědci odhalili, proč mají šelmy různorodé obličejové masky
11. 12. 2017
|
Jan Toman
Ve známé pohádce se Karkulka divila, proč má "babička" tak velké uši, oči a zuby. Pokud by se ale vlku převlečenému za prarodiče podívala do obličeje pořádně, udivila by ji možná jiná věc. Proč mají vlci – ale také jiné šelmy – na hlavě tak často ornamentálně zbarvenou srst?
Dopad meteoritu, který vyhubil dinosaury, přinesl ještě větší apokalypsu, než jsme předpokládali
10. 12. 2017
|
Jan Toman
Na první pohled se může Země zdát jako docela příjemné místo k životu. Při pohledu z dlouhého časového hlediska se ale nacházíme na střelnici. Naši planetu každou chvíli zasáhne větší či menší vesmírné těleso. Události jako dopad tunguzského meteoritu, které sice nemají celoplanetární následky, ale i tak mohou z povrchu zemského vymazat větší město, nastávají zhruba jednou za sto let. Dopady daleko nebezpečnějších těles, které mohou vést k dalekosáhlým změnám klimatu a hromadným vymíráním, jsou daleko vzácnější.
Jak člověk osídlil Ameriku? Objevy posledních let staví dřívější představy na hlavu
9. 12. 2017
|
Jan Toman
O tom, že první obyvatelé Nového světa přišli z východní Asie, dnes mezi vědci nepochybuje prakticky nikdo. Vůbec ale není jasné, kdy tito lidé do Ameriky dorazili, jakou cestou se vydali a jak přesně jejich putování probíhalo. Objevy posledních let navíc do celého problému vnesly víc otázek než odpovědí. Zdá se čím dál pravděpodobnější, že k osídlení Ameriky došlo hluboko v poslední době ledové a že se první cestovatelé drželi mořského pobřeží.
Pavouci nepřestávají udivovat: Mají stovky genů pro hedvábí a toxiny si 'půjčili' od bakterií
8. 12. 2017
|
Jan Toman
Leckdo s nimi nevydrží v jedné místnosti, ale to nic nemění na faktu, že pavouci se svými bezmála 50 tisíci druhy tvoří jednu z nejúspěšnějších skupin pozemských organismů. Není se čemu divit. Z biologického hlediska totiž představují jeden z vrcholů evoluce a svá přizpůsobení dotáhli k dokonalosti.
První exoplanetu objevili astronomové už před 100 lety, jen to nevěděli
7. 12. 2017
|
Ladislav Loukota
S objevy planet obíhajících jiné hvězdy se v posledních letech roztrhl pytel. Od první úspěšné detekce v roce 1992 lidé objevili skoro 3700 cizích světů. Nově se však ukázalo, že první exoplanetu našli astronomové již v roce 1917. Jenom si toho tehdy nebyli vědomi.
Mazané rostliny dokáží 'vyčarovat' modré květy i bez barviva
6. 12. 2017
|
Jan Toman
Květiny jsou schopné udělat k nalákání svých opylovačů takřka cokoli. Rozdávají sladký nektar, vypouštějí líbivé vůně a samozřejmě si nechávají narůst pestře zbarvené květy. Všechna tato přizpůsobení jsou nákladná, vytváření některých struktur je ale na samé hranici rostlinných možností. To se týká i tak obyčejných vlastností, jako je například produkce modré barvy.
Rotace Země se zpomaluje. Přijdou silná zemětřesení, varuje výzkum
5. 12. 2017
|
red
V nejbližších letech pravděpodobně přibudou silná zemětřesní. Nový vědecký výzkum, který byl představen na výročním zasedání Americké geologické společnosti totiž ukázal, že častější výskyt silných zemětřesení v posledních sto letech nastal vždy, když Země nepatrně zpomalila svou rotaci. A to se stalo nyní.
Existuje Yetti? Vědci podnikli dosud nejobsáhlejší analýzu jeho údajných pozůstatků
4. 12. 2017
|
Jan Toman
Yetti, chemo, mheti, nebo bharmando – to jsou jen některé z přezdívek, kterými himálajské národy nazývají mýtické dvounohé tvory údajně obývající nejodlehlejší místa velehor. Až docela nedávno se vědci pustili do vážného průzkumu údajných pozůstatků mýtického tvora. A výsledky, které získali, přinesly nejedno překvapení.