Člověk strůjcem evoluce: Lovné ryby jsou pod tlakem na 'vyšší fyzičku'
21. 8. 2015
|
Jan Toman
Lidstvo už od svých skromných počátků ovlivňuje všechna prostředí, do kterých vkročí. Jedním z důsledků této činnosti je, že přímo i nepřímo usměrňuje selekční tlaky působící na místní organismy. Ať už cíleně, jako například při šlechtění, nebo zcela neúmyslně tak usměrňuje jejich evoluci. Třeba intenzivní lov slonů pro kly má za následek jejich zmenšování a přibývání jedinců postrádajících kly úplně. Podobně vytváří nadměrný rybolov tlak na zmenšování těl lovných druhů a urychlení jejich vývoje.
Živý mrtvý: Vosička ovládá pavoučího hostitele jako loutku
20. 8. 2015
|
Jan Toman
Fenomén parazitismu není v přírodě žádnou výjimkou. Dokonce je možné, že se získáváním energie a živin na úkor jiného organismu při jejich dlouhodobém soužití živí většina pozemských druhů. Jeden typ parazitického vztahu však ani dnes svou až hororovou makabrózností nepřestává uchvacovat fantazii laiků i odborníků. Jde o parazitoidy, organismy, jejichž potomstvo se vyvíjí v úzkém soužití s hostiteli, přičemž je pomalu zabíjí až do konečného pozření.
Vznikl život na dně pravěkých moří?
18. 8. 2015
|
Jan Toman
Sir Isaac Newton dopsal poslední slovo, odložil brk a s lampou přešel k masivnímu stolu. Konečně měl chvíli i na, podle svého názoru, důležitější obor bádání - připravil si skleněnou nádobu, naplnil ji čirým roztokem a vedle odměřil soli kovů, které do nádobky nakonec opatrně vpravil. Jako mávnutím kouzelného proutku začal na dně růst kovově zbarvený stromek. Myslitel, který bude pozdějšími generacemi považován za jednoho z nejvýznamnějších fyziků, spokojeně pokýval hlavou. Měl za to, že se mu podařilo objevit tajemství života.
Babičko, proč máš tak divné oči? Tvar očí se u zvířat neliší náhodou!
17. 8. 2015
|
Jan Toman
Každý, kdo někdy viděl kočku, ví, jak se její oči liší od našich. V noci si asi všimneme nejdříve tapetum lucidum, vrstvy odrážející světlo a usnadňující vidění za šera. Ve dne je ovšem daleko nápadnější jejich tvar. Na rozdíl od lidských se se totiž kočičí zornice díky speciálním přídatným svalům stahují do úzké svislé škvírky. Mezi zvířaty ale nejsou žádnou výjimkou. Podobné "výstřelky" mezi obratlovci nalezneme nečekaně často. Důvod těchto odlišností ale překvapivě zůstával až donedávna záhadou.
Spíte méně než šest hodin denně? Zvyšujete si riziko předčasného úmrtí
15. 8. 2015
|
roj
Méně než šest hodin denně spí podle průzkumů zhruba třetina lidí. Tento trvalý nedostatek spánku může podle Britské spánkové rady vést k celé řadě zdravotních problémů počínaje cukrovkou, obezitou či onemocněním srdce. Riziko předčasné smrti se tak zvyšuje až o 12 procent, píše britský The Independent.
Chcete se podívat na svět očima zvířat? Nový program to umožňuje
14. 8. 2015
|
Jan Toman
Už máte dost hádek o tom, jestli psi a kočky vidí černobíle? Nebo jste jen zvědaví, jak se na své okolí kouká třeba včela nebo papoušek? Díky práci výzkumníků v britském Exeteru se nyní můžete podívat na svět očima (nejen) těchto zvířat.
Díky plevelu víme, že zemědělství je starší, než se předpokládalo
13. 8. 2015
|
Jan Toman
Termín neolitická revoluce je v učebnicích dějepisu zapsán tučným písmem. Obvykle následuje upřesnění, že jde o období, kdy lidé přešli od lovecko-sběračského způsobu života k chovu zvířat a pěstování rostlin. Tato změna však byla postupná a nejnovější poznatky ukazují, že začala o tisíce let dříve.
Padající hvězdy vám unikly? Ukážeme vám je, něco si přejte!
13. 8. 2015
|
art
Pokud jste měli smůlu a v noci na čtvrtek jste neviděli jedinou padající hvězdu, nezoufejte, pár z nich jsme pro vás "ulovili". Takže pozor...padají hvězdy, něco si přejte!
Kometa 67P se dostane nejblíž ke Slunci. Rosetta to bude mít z první ruky
12. 8. 2015
|
Julie Nováková
Kometa Čurjumov-Gerasimenko, kolem níž už po více než rok obíhá evropská sonda Rosetta, se blíží svému periheliu, tedy bodu největšího přiblížení ke Slunci. Projde jím ve čtvrtek 13. srpna. Co to pro kometu znamená a jaká zcela revoluční pozorování by nám mohla Rosetta přinést?
Dlouhá a pomalá smrt. Vědci už vědí, kdy zanikne vesmír
11. 8. 2015
|
art
Čeká nás temná a studená budoucnost. Tedy přesněji řečeno to čeká vesmír. Astrofyzici poprvé spočítali rychlost, s jakou vyhasíná, a odhadli tak dobu jeho úplného zániku.
Kolik přijde pojišťovnu nehoda vesmírné lodě?
11. 8. 2015
|
art
Když se vybouráte s autem, plnění havarijního pojištění může jít i do stovek tisíc korun. Pokud vám havaruje vesmírná loď, jde o úplně jiné částky. Když řeknete, že o astronomické, nebudete daleko od pravdy...
Pojďte se projít po Cereře! Na planetku vás přenese unikátní video
10. 8. 2015
|
art
Ze snímků pořízených meziplanetární stanice Dawn poskládala NASA video se základními detaily povrchu Cerery. A tak se můžeme – alespoň virtuálně přenést na tuto planetku a projít se po ní.
Překvapení: Pohyb kontinentů je palivem pro evoluci pozemského života
10. 8. 2015
|
Jan Toman
Historie života na naší planetě je poznamenána zářnými vzestupy i strmými pády. Období rozmachu, jako třeba prvohorní svět obřího hmyzu nebo druhohorní věk dinosaurů, zpravidla skončila hromadným vymíráním. Při něm v důsledku kataklyzmatické katastrofy zanikla velká část druhů, přičemž ty zbývající začaly svou expanzi v následujícím období nanovo. Mezinárodní tým geologů a paleobiologů se ale pokusil tento pohled obrátit tak trochu vzhůru nohami. Pro rozvoj života jsou totiž podle odborníků klíčové živiny. A právě dostatek či nedostatek nezbytných stavebních prvků se více než cokoli jiného odráží na jeho vzestupech a pádech.