Magazín
Tajný svět manipulace se zákazníky. Vůně i umístění regálů umí divy
4. 11. 2016
|
Lenka Dvořáčková
Zákazníky do obchodů nelákají jenom obří cedule informující o slevách. Triků, jak "opečovat" zákazníka, udržet ho v obchodě a podprahově ho přinutit koupit si i to, co nechce, je mnohem víc. Třeba taková vůně citrusu, kterou sotva zaznamenáme...
Příroda
Deset měsíců bez přistání? Pro rorýse žádný problém
3. 11. 2016
|
Jan Toman
Když některé ptáky vidíme rejdit ve vzduchu, připadá nám, jako by snad ani nikdy nepřistávali. Třeba takoví oceánští ptáci opravdu vydrží ve vzduchu celé dny. Na paty jim ale šlapou i docela "obyčejní" tažní ptáci, z nichž někteří obývají i naše zeměpisné šířky. Nejznámějšími z těchto přeborníků jsou nepochybně rorýsi.
Magazín
Proč se během zemětřesení v Itálii zřítilo tolik domů?
2. 11. 2016
|
Hana Dubnová
Po sérii zemětřesení se v centrální Itálii celá města změnila v trosky, ničivé otřesy přežilo jen pár domů. Co může za to, že se zřítilo takové množství staveb?
Příroda
Rostlinné nanotechnologie: Jak fungují a k čemu slouží v přírodě
31. 10. 2016
|
Jan Toman
Begonie jsou v našich podmínkách celkem běžnými okrasnými rostlinami. Už zběžný pohled na jejich kultivary ale napoví, že tato rostlinná skupina ráda experimentuje se svými listy. Nejúžasnější jsou v tomto ohledu tropické druhy begonií – například Begonia pavonina. I kdybychom neznali nic než její latinský název, který v překladu zní begonie paví, mohli bychom odtušit, že je vizuálně úchvatná.
Magazín
Proč lidé začali nosit oblečení? Jen kvůli zahřátí to nebylo
28. 10. 2016
|
Lenka Dvořáčková
Všichni jsme se narodili nazí a ne pro všechny lidi na světě je oblečení nutností, některé indiánské nebo africké kmeny si i nyní vystačí jen s rouškami. Proč tedy lidstvo oblečení vynalezlo? Kromě ochrany před nepřízní počasí za tím stojí touha zdobit svá těla.
Člověk
Živé konzervy neolitického člověka? Proč staří Orknejci lovili myši
26. 10. 2016
|
Jan Toman
Orkneje jsou malým souostrovím vzdorujícím bouřlivému Severnímu moři pár kilometrů od nejsevernějšího výběžku Skotska. Historicky spadaly pod vliv Skotů, Vikingů i Britů, vždy si ale udržely svůj specifický charakter. Na ostré útesy a zelené pláně bičované větrem bychom zde ale nenarazili vždy.
Příroda
Lechtivý původ zubra: Záletní bizoni se pářili s pratuřími samicemi
25. 10. 2016
|
Jan Toman
Zubr evropský je posledním žijícím zástupcem evropské megafauny – velkých a gigantických zvířat obývajících starý svět do konce poslední doby ledové. I proto jím byli naši předkové doslova fascinováni. Dokonce i ten, kdo nikdy nezavadil o romány Eduarda Štorcha, si může všimnout úžasných zpodobnění zubrů na pravěkých jeskyních malbách.
Příroda
V myších útrobách je pěkně živo: Střevní prvok chrání před nebezpečnými infekcemi
24. 10. 2016
|
Jan Toman
Cizorodé organismy v našem těle máme pořád tendenci brát jako nebezpečné vetřelce, kteří, pokud jim dáme šanci, způsobí nebezpečnou infekci. Moderní biologické a medicínské poznatky ale pomalu otáčejí tento tradiční pohled o sto osmdesát stupňů. Bakterie, prvoci a další organismy žijící uvnitř nebo na povrchu našich těl nemusí být zdaleka vždy parazity nebo patogeny.
Magazín
Stojíte před tabulí a nevíte nic: Proč se dospělým zdají noční můry o škole?
22. 10. 2016
|
red
Zdává se vám někdy, že stojíte před tabulí, jste zkoušeni a vůbec to neumíte? Takové noční můry jsou u školáků pochopitelné, ale proč se zdají lidem, kteří mají školní docházku dávno, dávno za sebou?
Příroda
Mentální schopnosti lidoopů: Co ukázaly pokusy s 'King Kongem'?
20. 10. 2016
|
Jan Toman
Výzkum našich nejbližších žijících příbuzných – lidoopů – už nejednou ukázal, že se jejich mentální schopnosti v mnoha ohledech blíží lidským. Prostřednictvím znakového jazyka nebo symbolů se například dokáží s lidskými experimentátory docela obstojně domluvit. Ve svých jazykových schopnostech se samozřejmě lidem plně nevyrovnají, ale i tak dalece předčí naprostou většinu ostatních živočichů.
Člověk
Dosáhli už lidé maxima dlouhověkosti? Demografický článek spustil mezi vědci bouři
19. 10. 2016
|
Jan Toman
Týden co týden se na stránkách odborných i méně odborných tiskovin můžeme dočíst, že velký průlom v prodlužování lidského věku je na dosah ruky. Výroky, jako že "už dnes mezi námi žijí lidé, kteří oslaví tisícovku", nejsou výjimkou. Zdánlivě tomu nasvědčuje téměř vše – nové lékařské postupy, pokroky v oblasti molekulární biologie slibující přímé zásahy do naší genetické výbavy, chemické látky zvyšující životnost buněk i experimenty na laboratorních zvířatech, jejichž život se prostřednictvím dietetických postupů, genetických manipulací a nejrůznějších chemikálií daří prodlužovat velmi výrazně.
Příroda
Mohou organismy na cizích planetách 'sklízet' kosmické záření?
18. 10. 2016
|
Jan Toman
Zadožábrý plž Elysia chlorotica zapojuje do vlastního těla části zelených řas a většinu energie získává ze slunce. Parazitičtí korýši rodu Sacculina se v dospělosti mění na husté podhoubí prorůstající a ovládající hostitele. Hlenkovité organismy se po jednobuněčném stadiu svého života spojují dohromady v makroskopické plodnice, nebo pohyblivé "slimáky".
Magazín
Ředitelé, manažeři, šéfové: Obezita je ohrožuje víc než řadové zaměstnance
16. 10. 2016
|
red
Toužíte v práci po povýšení? S vedoucí funkcí ale nepřijde jen věší zodpovědnost, ale také i pár kilogramů navíc, jak upozorňují vědci.