Vesmír
Lék proti rakovině z vesmíru. NASA chce radikálně změnit léčbu této nemoci
19. 7. 2017
|
šar
Mikrogravitační výzkum na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) by podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) mohl přinést nový pohled na možnost boje proti rakovině. Napsal to server Space.com.
Člověk
Objev 'genů nespavosti' naznačuje, že insomnie není jen psychický problém
18. 7. 2017
|
Ladislav Loukota
Převalujete se v noci donekonečna v posteli? Až dosud měli lékaři za to, že nespavost způsobují čistě psychické faktory, jako je třeba přílišný stres, nebo rušivé okolí. Tým výzkumníků z nizozemské Vrije Universiteit Amsterdam je však přesvědčen, že identifikoval sérii genů odpovědných za nespavost. Studie by mohla vést i k terapii, která by snad dokázala vyléčit aspoň část insomniaků.
Vesmír
Za Plutem by se mohly ukrývat hned dvě nové planety, naznačuje studie
17. 7. 2017
|
Ladislav Loukota
Již druhým rokem probíhá horečnaté pátrání po "Planetě devět", hypotetickém tělesu ukrytém snad kdesi v Kuiperově pásu za dráhu Neptunu. Poté, co bylo Pluto před deseti lety degradováno ze statusu planety na "plutoid", by se tak sluneční soustava mohla znovu dočkat návratu na starý planetární počet - tedy alespoň pokud to nezkazí čerstvá spekulace, že za devátou planetou se ukrývá ještě nová, desátá.
Člověk
Práce v noci je škodlivá, varují vědci. Oslabuje prý DNA
15. 7. 2017
|
šar
Noční práce lidem neprospívá - zvyšuje riziko vzniku cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění, obezity i infarktů, píše italský deník Corriere della Sera. Slabší produkce hormonu melatonin prý může být zodpovědná i za sníženou schopnost čelit poškození DNA či větší riziko nádorů.
Člověk
Obnovení vyhubených virů: Nepřiměřený risk, nebo nové obzory?
14. 7. 2017
|
Jan Toman
Vyhubení pravých neštovic stálo miliardy dolarů a lidstvu zabralo několik desetiletí. Obnovit toto onemocnění ale možná brzy dokáže průměrný laborant za pár tisíc dolarů. Letošní objev pořádně zčeřil už tak bouřlivé vody výzkumu virových patogenů. Jaká jsou rizika moderních molekulárně-biologických metod? A jak by se k jejich kontrole měly postavit státy a mezinárodní instituce?
Člověk
Vyznávali v 'nejstarším chrámu na světě' kult lebek?
13. 7. 2017
|
Jan Toman
O titul nejstaršího města na světě spolu soupeří hned několik kandidátů. S Göbekli Tepe, chrámovým komplexem v jihovýchodním Turecku, se ale může měřit jen málo z nich – kořeny tohoto sídla totiž sahají až dvanáct tisíc let do minulosti! Poprvé na něj navíc vědci narazili až v roce 1996, takže jeho průzkum stále probíhá a každý další archeologický nález představuje potenciální senzaci.
Příroda
Jak se vypořádat s úbytkem opylovačů? Stačí naslouchat bzukotu čmeláků
12. 7. 2017
|
Jan Toman
Ubývání včelstev a dalších druhů opylovačů představuje jeden z velkých problémů dneška. Ať už je na vině chemické znečištění zapříčiněné člověkem, ztráta přirozených úkrytů, nevhodná skladba pěstovaných plodin, špatná správa včelstev, nemoci nebo změny klimatu, množství divokých a zejména hospodářských včelích kolonií blanokřídlých opylovačů postupně klesá. Ostatní opylovači, například brouci, potom "nestíhají" a produktivita rostlin klesá. Podle některých odhadů utrpí celosvětově zemědělci kvůli mizení opylovačů každý rok ztráty ve výši stovek miliard dolarů, o postižení divokých květin nemluvě. Každá metoda, která nám pomůže dostat opylovače tam, kam patří, se tedy možná už brzy bude vyvažovat zlatem.
Člověk
Podpásový útok tropické nemoci. Nákaza malárií zřejmě podkopává kvalitu kostí
11. 7. 2017
|
Jan Toman
Malárie je jedním z nejnebezpečnějších tropických patogenů. Ročně její původci, prvoci rodu Plasmodium, napadnou až 200 milionů lidí, okolo půl milionu lidí malárii podlehne a další miliony si odnesou dlouhodobé následky.
Příroda
Oběť za ráj na Zemi? Africké Serengeti udržují v chodu tisíce utopených pakoňů
10. 7. 2017
|
Jan Toman
Ať se budeme snažit sebevíc, pravděpodobně nenalezneme efektnější doklad bohatství života než záběry z afrického národního parku Serengeti. Statisíce pakoňů, zeber a dalších kopytníků proháněných lvy, gepardy a hyenami na panenské savaně – to splňuje definici "pozemského ráje", o slonech, nosorožcích či drobnějším zvířectvu nemluvě. Co ale udržuje zdejší mimořádně bohatý ekosystém v chodu?
Příroda
239 let a stále mlád? Rostliny hromadí mutace nečekaně pomalu
9. 7. 2017
|
Jan Toman
Mutace jsou možná hlavním zdrojem novinek pro evoluci, z hlediska konkrétního jedince ale drtivá většina z nich nemá žádný efekt, nebo dokonce vede ke zhoršení životních funkcí a smrti individua. Stačí vzpomenout na různé druhy rakovin, které provázejí lidstvo odnepaměti. Značná část mutací přitom nevzniká působením vnějších faktorů, jako jsou ultrafialové paprsky, radioaktivita, nebo některé druhy chemických látek, ale čistě vlivem drobných chyb při kopírování DNA doprovázejícím dělení buněk.
Člověk
Zázračná Bachova květinoterapie? Věří ji stále více lidí
8. 7. 2017
|
luk
Je opravdu možné zmírnit závislost na tabáku, bolest, úzkost nebo stres několika kapkami esence z divokých květin, kaktusů, stromů či minerálů? Oficiální medicína je skeptická, přesto "květinoterapie" získává stále více přívrženců. K léčivým výtažkům, které vytvořil téměř před sto lety britský lékař Edward Bach, přibývají další.
Příroda
SARS, MERS a další hrozby: Vědci se snaží zabránit další pandemii
7. 7. 2017
|
Jan Toman
Kdo by neslyšel o nemoci SARS, česky syndromu náhlého selhání dýchání. Toto závažné virové onemocnění se světem prohnalo na přelomu let 2002 a 2003, zasáhlo více než 8000 lidí a zanechalo po sobě 774 mrtvých. Jen s mimořádným úsilím lékařů, hygieniků a epidemiologů se jeho šíření podařilo zastavit. I tak ale bylo šíření koronaviru SARS označeno za první pandemii 21. století.
Člověk
'Taťka a mamka' jako prototyp homosexuálního vztahu? Nesmysl, zjistili čeští vědci
6. 7. 2017
|
Jan Toman
Výběr partnera není žádnou prkotinou – pro nezadané ani pro vědce, kteří jejich tužby a motivace zkouší mapovat. V průběhu času vykrystalizovaly dvě hlavní teorie, na jakém základě si lidé vybírají své druhy.