Před cestováním do hlubokého kosmu nám stojí ještě řada překážek. Dost možná tou nejvýznamnější je však radiace - významnou hrozbu představují jak kosmické záření bičující vesmír konstantně, tak i extrémní vlny radiace přicházející čas od času. Zatímco na Zemi nás před zářením (povětšinou) chrání magnetosféra, ochrana v kosmu by vyžadovala nezměrné tuny nákladu v podobě tlustších plášťů lodí. Možná však existuje ještě jeden způsob – magnetosféra umělá. Na cestě k ní nyní NASA udělala krok kupředu.

Co mají společného zrzaví lidé a X-meni? Mnohé! Obě skupiny jsou svým způsobem "mutanty", kterým šlo v určitých obdobích o krk. A ač už zrzci a zrzky většinou nebývají terčem nebezpečných pověr a nebudí podezření, mají tito lidé stále více pozornosti, než ti s jinou barvou vlasů. Nic naplat, fascinace nejméně obvyklým odstínem vlasů prostě zůstává. V laických i vědeckých kruzích. 

Po Manhattonu pobíhají veverky a mývalové, po Staten Islandu dvě tisícovky jelenů, v Brooklynu hnízdí sovy, po Bronxu běhají kojoti a na jeho skalách odpočívají tuleni. New York plný mrakodrapů je - ač se to může zdát překvapivé - pro volně žijící zvířata téměř rájem. 

Před zkonstruováním moderních teleskopů a vysláním dálkově řízených sond si lidé představovali Venuši jako rajskou planetu. Snad kvůli své jmenovkyni, římské bohyni krásy a lásky, měla Venuše hostit bujné pralesy, pravěká monstra a mírumilovné obyvatelstvo. Když se v průběhu 20. století začaly hromadit pochyby, zprvu jim široká veřejnost nepřikládala velkou váhu. Detailní průzkum s využitím dálkově řízených sond v šedesátých letech ovšem vyřkl finální ortel – Venuše je spíše peklem než rájem. Přesto si je Zemi v něčem podobná.

Škvory obvykle bereme za obyčejný, možná trochu otravný, hmyz. Vzrušit nás na nich obvykle dokáže jen hemživá mrštnost, se kterou po odhalení zaplují do nejbližší štěrbiny, a s tím spojené historky o zalézání do uší. Anglický název škvorů, earwig, dokonce můžeme ze staré angličtiny přeložit jako "ušní brouci". Škvoři přitom do uší nezalézají o nic častěji než jakýkoli jiný hmyz a nějaké propichování bubínku klíšťkami na zadečku je holý nesmysl. Tvrdé tvarované štěty slouží škvorům při páření, lovu, nebo obraně. Jazykovědci proto soudí, že známá povídačka vznikla mezi prostým lidem až druhotně a původně dalo název "ušním broukům" něco docela jiného – jejich křídla.

Loni v květnu zatajil svět genetiky dech - objevila se totiž studie, podle níž vykazuje genový editor CRISPR daleko vyšší míru vedlejších účinků, než se do té doby myslelo. CRISPR je přitom opěvován jako potenciální "zázračný" nástroj medicín budoucnosti, který při editaci DNA oplývá doslova chirurgickou přesností. Za deset měsíců je vše jinak. Nikdo nebyl totiž s to replikací někdejší studie prokázat, že by CRISPR skutečně byl podobně chybový, a to včetně jejích původních autorů.