Tato optická iluze vyvolává existenciální krizi. Nepanikařte, máme pro vás vysvětlení
14. 9. 2016
|
Dalibor Olšanský
Optické iluze fascinují člověka zřejmě od nepaměti, internet to ale posouvá na úplně jinou úroveň takřka davového šílenství, které nejnověji vyvolala záhada 12 teček na obrázku s šedými čtverci. Otázka, proč většina lidí nevidí všechny tečky naráz, dokonce u leckoho vyvolala existenciální krizi.
Pivo versus víno: Jak se liší různé kmeny kvasinek?
13. 9. 2016
|
Jan Toman
Kvasinka Saccharomyces cerevisiae doprovází lidstvo od vynálezu zemědělství. Dodnes má v naší společnosti klíčovou roli. Její široké využití se odráží už v názvu – říká se jí totiž jak kvasinka pivní, tak i vinná a pekařská. Výroba alkoholických nápojů a kvašeného těsta by bez její pomoci byla takřka nepředstavitelná.
Soumrak osobních aut jako symbolu prosperity? Budoucností je sdílená přeprava
12. 9. 2016
|
Jan Horčík
Jak uděláte během sedmi let z ničeho firmu v hodnotě vyšší, než je roční rozpočet České republiky? Rozhodnete se změnit svět a ukážete, že na to máte.
Nevlastní bratr Karla IV. přišel na svět císařským řezem, objevili čeští vědci
12. 9. 2016
|
roj
První úspěšný císařský řez provedli lékaři v Praze v roce 1337 druhé manželce českého krále Jana Lucemburského Beatrix Bourbonské. Podle českých lékařů a historiků se císařským řezem narodil nevlastní bratr Karla IV. Václav.
Soška Věstonické venuše praská, ukázalo její skenování
9. 9. 2016
|
roj
Vědci mají první výsledky ze skenování Věstonické venuše. Díky detailním snímkům zjistili, že má v sobě hliněná soška řadu neznámých příměsí a několik prasklin, kvůli kterým se budou zřejmě muset změnit podmínky jejího uchovávání.
Sonda Osiris-Rex se vydala na historickou misi. Pomůže objasnit vznik života na Zemi
9. 9. 2016
|
red
Americká NASA vypustila ve čtvrtek místního času sondu, která by mohla pomoct s objasněním vzniku života na naší planetě. Sonda se vydá k asteroidu Bennu, který prozkoumá a vrátí se na Zemi zpátky se vzorky. Její mise potrvá sedm let.
Tasmánské čerty likviduje přenosná rakovina. Jejich organismus se učí nemoci bránit
8. 9. 2016
|
Jan Toman
Kousáním přenosná rakovina ďáblů medvědovitých, známějších jako tasmánští čerti, patří mezi úzkou skupinu bizarních parazitů, jejichž předci byli příslušníci téhož nebo blízce příbuzného druhu. Šlo o rakovinné buňky, které shodou náhod získaly schopnost nakazit i další jedince.
Netušená inteligence: Sépie dokáží počítat a pečlivě volí loveckou strategii
7. 9. 2016
|
Jan Toman
Numerické schopnosti neboli početní výkony nejsou jen výdobytkem lidské mysli. Zvládá je i řada zvířat, která by bez počítání nemohla zvolit optimální postup při shánění potravy, námluvách, interakcích uvnitř i vně skupiny nebo při migraci. Určité početní základy jsou zkrátka nezbytnou podmínkou přežití ve volné přírodě.
Historii ptakoještěrů přepisují podivuhodné nálezy z Kanady
6. 9. 2016
|
Jan Toman
V současnosti můžeme na nebi spatřit dvě skupiny aktivně létajících tvorů: ptáky a netopýry. V druhohorách bychom se ale mohli místo létajících savců setkat se skupinou starší – dnes již vymřelými ptakoještěry, kteří na rozdíl od všeobecného přesvědčení nepatřili mezi dinosaury a (na rozdíl od ptáků, kteří se z dinosaurů vyvinuli) tvořili samostatnou větev druhohorních plazů. Délka jejich vlády, impozantní vzhled a leckdy úctyhodná velikost provokují lidskou představivost dodnes.
Sonda Rosetta našla svého robota Philae, který se ztratil na kometě
6. 9. 2016
|
roj
Sonda Rosetta na poslední chvíli před svým přistáním na kometě Čurjumov-Gerasimenko našla v pondělí svůj ztracený modul Philae, který vyslala jako předvoj v listopadu 2014. Philae se ale přistání moc nepovedlo, ztratil se sondě z dohledu a od loňského léta s ním vědci z Evropské kosmické agentury (ESA) nemají spojení.
Co skutečně znamená, že umíráme na stáří?
3. 9. 2016
|
Hana Dubnová
Když zemře stará osoba bez viditelné příčiny, většinou se všichni shodnou na to, že dotyčný "zemřel stářím" nebo z "přirozených příčin". Nic jako smrt stářím ale ve skutečnosti neexistuje!
Proč moderní lidé 'převálcovali' neandrtálce? Možná díky oblečení
2. 9. 2016
|
Jan Toman
Moderní člověk, Homo sapiens sapiens, má svůj původ v Africe. Ze své kolébky na černém kontinentu se do světa vypravil až před nějakými 100 000 lety. Nutno nicméně podotknout, že ve velkém stylu. Asií, Evropou, Austrálií a Amerikou se prohnal jako uragán a postupně obsadil téměř všechny myslitelné oblasti.
Život na mladé Zemi: Vědci objevili v Grónsku zatím nejstarší zkameněliny
1. 9. 2016
|
Jan Toman
Podle řady nepřímých důkazů se zdá pravděpodobné, že život vznikl na naší planetě krátce po jejím vzniku. Jakmile se před necelými čtyřmi miliardami let utvořil pevný povrch, vysrážely oceány a skončilo intenzivní bombardování meteority charakteristické pro fázi utváření Sluneční soustavy, měl cestu otevřenou. Přímých důkazů – konkrétních zkamenělin starobylých organismů – je ale pomálu.