Ovlivnit něčí vzpomínky je jednoduché. Stačí k tomu obyčejný rozhovor
8. 10. 2016
|
Hana Dubnová
Mysleli jste si, že vaše vzpomínky jsou jenom dílem vaší paměti? Chyba, druzí na ně mají mnohem větší vliv, než si jsme ochotni připustit.
Vzácného savce ohrožuje plot proti uprchlíkům. Hrozí mu vyhynutí
7. 10. 2016
|
Hana Dubnová
Maďarsko si sice oplocením hranic chrání před příchodem uprchlíků, bariéra ale komplikuje život divoké zvěři. Hrozí kvůli ní vyhynutí mimořádně vzácného savce, kterého žijí na světě už jen zhruba čtyři stovky.
Kdo měl prsty ve více než polovině nedávných vymírání?
6. 10. 2016
|
Jan Toman
O invazních druzích a jejich nezřídka negativním vlivu na lokální ekosystémy toho bylo napsáno opravdu hodně. Některé z nich nemusí škodit vůbec a místní přírodu jen obohatí, zatímco jiné mohou vést až k úplnému rozvratu místního uspořádání. Jedna jejich skupina je ale obzvlášť destruktivní – savčí predátoři. Nejde ale o žádné lvy nebo tygry. Daleko větší paseku dokáží ve zranitelných ekosystémech nadělat "obyčejní" potkani, psi nebo kočky.
Země jako planeta lidí? Omyl, patří spíš rybám
5. 10. 2016
|
Jan Toman
Lidé jsou zvyklí brát Zemi jako "svou" planetu. Stačí ale trochu poodstoupit a tento závěr se ukáže jako přinejmenším předčasný.
Nobelovu cenu za chemii dostali vědci za stroje o velikosti molekul
5. 10. 2016
|
roj
Nobelovu cenu za chemii dostala letos trojice evropských vědců Jean-Pierre Sauvage, Fraser Stoddart a Bernard Feringa. Královská švédská akademie věd ocenila jejich práci na miniaturních strojích o velikosti molekul.
Nobelovu cenu za fyziku má trojice Britů. Za studium podivností hmoty
4. 10. 2016
|
roj
Nobelovu cenu za fyziku dostala trojice britských vědců působících ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za pokrok v chápání tajemství hmoty. Královská švédská akademie věd ocenila jejich výzkum topologických vlastností hmoty a jejích změn.
Kontroverzní naděje pro neplodné? Dítě se třemi rodiči
3. 10. 2016
|
Hana Dubnová
Když se manželskému páru narodil v dubnu v New Yorku zdravý syn, zapsal se do dějin medicíny. Je prvním dítětem, které má tři rodiče. Je lékařský experiment hraním si na boha, nebo další z nadějí pro páry, které nemohou mít vlastní zdravé děti?
Nobelovu cenu za lékařství získal Japonec za 'sebepožírající se' buňky
3. 10. 2016
|
von
Letošní Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii dostal japonský biolog Jošinori Ósumi. Jedenasedmdesátiletý laurát byl oceněn za výzkum mechanismu autofagie, při které buňky požírají část vlastního obsahu, aby se zbavily nežádoucích komponentů, například bakterií.
Koně dokážou komunikovat pomocí symbolů, zjistili vědci
2. 10. 2016
|
Jan Toman
Inteligenci u zvířat si obvykle spojujeme s lidoopy, v menší míře možná s delfíny, psy nebo papoušky. Právě s těmito zvířaty se lidé také nejčastěji pokoušeli "domluvit". Když pomineme nejstarší, spíše úsměvné, pokusy, ani experimenty s přímou komunikací příliš neuspěly. Na vině je hlavně velká bariéra mezi lidským zvukovým ústrojím a jeho zvířecími protějšky, případně mezi fungováním lidského a papouščího mozku. Větší úspěchy vědci zaznamenali s použitím symbolické komunikace.
Bazén a sady uprostřed pouště: Jak vypadal život ve skalním městě Petra
1. 10. 2016
|
red
Známe ho jako impozantní ruiny uprostřed vyprahlé pouště, před několika tisíci lety ale slavné skalní město Petra ležící na jihu Jordánska bylo plné zeleni a dokonce se pyšnilo obrovským plaveckým bazénem. Odkud Nabatejci brali vodu, jak ji dokázali udržet a jak to ve městě vypadalo? Na tyto otázky našli archeologové odpověď.
Sbohem, Rosetto! Dvanáctiletá pouť sondy hlubokým vesmírem skončila
30. 9. 2016
|
red
Sonda Rosetta, kterou Evropská vesmírná agentura (ESA) vyslala na pouť do hlubokého vesmíru, v pátek po poledni SELČ dosedla na kometu Čurjumov-Gerasimenko. Její mise skončila po 12 letech. Dokonce i během svého pomyslného loučení posílala vědcům další a další data.
Nejhlubší zatopená jeskyně na světě? Nachází se v Česku
30. 9. 2016
|
roj
Zaplavená česká vápencová jeskyně Hranická propast je mnohem hlubší, než se předpokládalo. Česko-polský tým výzkumníků pod vedením legendárního polského potápěče Krzysztofa Starnawského zjistil, že sahá až do hloubky 404 metrů. Je tak nejhlubší zatopenou jeskyní na světě.
Co znamená epochální objev na měsíci Jupitera pro hledání života ve vesmíru?
29. 9. 2016
|
Jan Toman
Když minulý týden oznámila americká agentura NASA tiskovou konferenci týkající se Jupiterova měsíce Europa, očekávání všech vesmírných nadšenců vystřelila do výšin. Tato malá "zmrzlá koule", pod jejímž povrchem se skrývá tekutý oceán, totiž představuje jedno z nejslibnějších míst pro hledání mimozemského života. Pravda, výzkumníci už v předstihu varovali před přehnanými očekáváními.