Mentální schopnosti lidoopů: Co ukázaly pokusy s 'King Kongem'?
20. 10. 2016
|
Jan Toman
Výzkum našich nejbližších žijících příbuzných – lidoopů – už nejednou ukázal, že se jejich mentální schopnosti v mnoha ohledech blíží lidským. Prostřednictvím znakového jazyka nebo symbolů se například dokáží s lidskými experimentátory docela obstojně domluvit. Ve svých jazykových schopnostech se samozřejmě lidem plně nevyrovnají, ale i tak dalece předčí naprostou většinu ostatních živočichů.
'Ahoj Země! Chyběla jsem ti?' Evropa teď má na Marsu svůj modul
19. 10. 2016
|
red
Modul Schiaparelli, který vyslala Evropská kosmická agentura (ESA) ve spolupráci s ruským Roskosmosem na Mars, ve středu přistál v cílové destinaci. Modul má na Rudé planetě hledat stopy života.
Dosáhli už lidé maxima dlouhověkosti? Demografický článek spustil mezi vědci bouři
19. 10. 2016
|
Jan Toman
Týden co týden se na stránkách odborných i méně odborných tiskovin můžeme dočíst, že velký průlom v prodlužování lidského věku je na dosah ruky. Výroky, jako že "už dnes mezi námi žijí lidé, kteří oslaví tisícovku", nejsou výjimkou. Zdánlivě tomu nasvědčuje téměř vše – nové lékařské postupy, pokroky v oblasti molekulární biologie slibující přímé zásahy do naší genetické výbavy, chemické látky zvyšující životnost buněk i experimenty na laboratorních zvířatech, jejichž život se prostřednictvím dietetických postupů, genetických manipulací a nejrůznějších chemikálií daří prodlužovat velmi výrazně.
Mohou organismy na cizích planetách 'sklízet' kosmické záření?
18. 10. 2016
|
Jan Toman
Zadožábrý plž Elysia chlorotica zapojuje do vlastního těla části zelených řas a většinu energie získává ze slunce. Parazitičtí korýši rodu Sacculina se v dospělosti mění na husté podhoubí prorůstající a ovládající hostitele. Hlenkovité organismy se po jednobuněčném stadiu svého života spojují dohromady v makroskopické plodnice, nebo pohyblivé "slimáky".
Čína vyslala do vesmíru dva tchajkonauty. V Nebeském paláci budou experimentovat
17. 10. 2016
|
roj
Čína vyslala ke své experimentální laboratoři Tchien-kung 2 na oběžnou dráhu kosmickou loď Šen-čou 11 se dvěma sými kosmonauty. Dvojice stráví na misi třicet dní, během nichž bude provádět mimo jiné lékařské experimenty.
Ředitelé, manažeři, šéfové: Obezita je ohrožuje víc než řadové zaměstnance
16. 10. 2016
|
red
Toužíte v práci po povýšení? S vedoucí funkcí ale nepřijde jen věší zodpovědnost, ale také i pár kilogramů navíc, jak upozorňují vědci.
Mumie jako brána do prehistorické epochy: Co už vědci zjistili o Ötzim?
15. 10. 2016
|
red
Mumie, jejíž nález v Jižním Tyrolsku se stal celosvětovou senzací, vydává tajemství dál a dál. Co všechno už díky muži, kterému se říká Ötzi podle místa, kde se našel, vědci zjistili o prehistorické době?
Proč Austrálie leží jinde, než si všichni myslíme
13. 10. 2016
|
Hana Dubnová
Myslíte si, že víte, kde leží Austrálie? Chyba, světadíl s 23 miliony obyvatel leží jinde a každý rok se jeho poloha mění. A ne, to není vtip.
Natěšení čmeláci dokládají, že i hmyz prožívá emoce
12. 10. 2016
|
Jan Toman
Když se na procházce oženeme po vose a ona nám začne zuřivě poletovat kolem hlavy, nemáme většinou žádný problém ji přiřknout určitou emocionalitu. Spíše proneseme něco jako "mrcha jedna naštvaná" a dál se jí nezabýváme. Úplně jiná situace ale nastane, když se odborníci, nebo i laikové, baví o stejném problému na obecnější úrovni.
Co by se stalo, kdybychom se všichni stali vegetariány
12. 10. 2016
|
Vojtěch Ondráček
Existuje řada důvodů, proč nejíst maso. Někomu vadí zabíjení zvířat, jinému jde o zdravý životní styl. Jak by ale vypadal svět, kdyby se vegetariány stali úplně všichni lidé? Abychom si to mohli představit, vědci vypracovali model světa bez pojídání masa. A jak se ukázalo, pro některé skupiny lidí by to mělo až katastrofální následky.
Uděláme s pomocí želvuščích genů z lidí supermany?
11. 10. 2016
|
Jan Toman
Víte, jaký tvor dokáže "bez mrknutí oka" přežít v rozmezí teplot od – 272 do 151 stupňů Celsia? Že vás žádný nenapadá? A co kdybyste se dozvěděli, že navíc bez problémů rozchodí tlak šest tisíckrát vyšší než na povrchu Země, přežije záření tisíckrát intenzivnější než člověk a nezamává s ním ani pobyt v otevřeném vesmíru?
Do jaké míry jsou lidské sklony k násilí 'zapsané v genech'?
10. 10. 2016
|
Jan Toman
Člověk je nepochybně dosti násilným živočichem. Stačí se podívat na počet obětí nejrůznějších válek, kterých je současná, relativně nedávná, ale i starobylá historie plná. Nejde navíc o nic, co by bylo spojeno teprve se vznikem organizovaných států. Konflikty a půtky se sousedními kmeny jsou typické i pro etnika žijící lovecko-sběračským způsobem života.
Práce brzy ráno škodí. Začít s ní před desátou je takřka vražedné
9. 10. 2016
|
red
V záplavě zpráv začínajících slovy "Vědci zjistili" se konečně objevila taková, kterou uslyší rádi snad všichni lidé na světě. Začínat s prací brzo ráno není zdravé, vyvolává to stres a únavu. Vědci doporučují, že se máme pořádně dospat a před desátou hodinou na práci nesahat. Ještě aby si to vzali k srdci šéfové, že...