Příroda
Co mají společného parohy jelenů a 'přerostlé' spermie octomilek?
6. 6. 2016
|
Jan Toman
V přírodě můžeme nalézt řadu "přebujelých" orgánů, které na první pohled nikterak nepomáhají svým nositelům k přežití. Parohy jelenovitých sudokopytníků, masivní rohy brouků i ocasy pávů se vyvinuly působením pohlavního výběru. Všechny tyto ozdoby ale blednou před spermiemi octomilek, které mohou u některých druhů dosahovat až několikanásobku délky těla drobné mušky.
Člověk
Blahodárné slunce: Kouření je díky němu o něco méně nezdravé
5. 6. 2016
|
red
Blahodárné účinky slunce cítí snad každý člověk. Když vysvitne, hned máme lepší náladu a víc energie. Tím to ale zdaleka nekončí. Ukazuje se, že pomáhá snižovat některé negativní účinky kouření. Ale pozor, ani se sluněním se to nesmí přehánět!
Příroda
Prastarý roztoč používal hmyz jako taxík, ale neškodil mu
4. 6. 2016
|
red
Roztoči mají špatnou pověst neprávem, opravdu škodí jich jen menšina. Většinou s jinými organismy žijí v symbióze. Podobně jako nejstarší objevený roztoč, který přes 320 miliony let "spolupracoval" s předchůdcem dnešních cvrčků. Používal je jen jako dopravní prostředek a nijak jim neškodil.
Člověk
Vaření z pohledu vědy: Proč těsto při pečení hnědne a z bílků se stává sníh
2. 6. 2016
|
Hana Dubnová
Vše, co se děje nejen v kuchyni, je výsledkem chemické reakce. Vědou se dá vysvětlit a zvrátit množství pověr, které mezi kuchaři kolují. Třeba o tom, že se má maso nechat zatáhnout, aby si uchovalo šťávy.
Příroda
Dovolená na plastových plážích: Oceány dusí 'poklice' z plastového odpadu
1. 6. 2016
|
Hana Dubnová
Plastové skládky, které vyrůstají na dně oceánů, dnes už nikoho nepřekvapí. Biliony větších či menších kousků plastů se ale vznáší i na hladině. Mapa ukazuje, kde se tyto oblasti s největší koncentrací nacházejí. Je jich plné i dovolenkové Středozemní moře.
Člověk
Lidská evoluce stále pokračuje. Jak se dál vyvíjíme?
1. 6. 2016
|
Jan Toman
Často můžeme zaslechnout, že lidská evoluce v podstatě skončila. Ne, že by se lidé nemohli svému prostředí nadále přizpůsobovat, ale už to nemají zapotřebí. Lidská kultura spojená s takovými vymoženostmi jako je bydlení, odívání, sociální péče a pokročilé zdravotnictví podle těchto názorů odsunula evoluci na druhou kolej.
Člověk
Jak zkrotit migrénu? Zeleným světlem
30. 5. 2016
|
Jan Toman
"Modrá je dobrá" za řady okolností, ale rozhodně ne při migréně. Tak by šlo ve stručnosti shrnout výsledky nejnovějšího výzkumu amerických a izraelských lékařů. Právě modré světlo podle nich příznaky migrény zhoršuje nejvíc. Skoro stejně na tom je ale i červené a žluté záření. O něco lepší je bílé světlo, ale překvapivě příznivé účinky má hlavně záření zelené barvy. Že už jste podobné doporučení slyšeli, nebo dokonce vyzkoušeli na vlastní kůži?
Magazín
Manželství ve stáří chrání muže. Ženy jsou na tom lépe jako vdovy
29. 5. 2016
|
red
Přestože si muži rádi postěžují, jak jim jejich manželky zatápějí, bez nich by však na tom byli hůř. Platí to zvlášť ve vyšším věku. Zato ženám se ve věku nad 65 let daří lépe bez manželů.
Vesmír
Megalomanský Mars. Na rudé planetě řádily vlny tsunami až tisíckrát větší než na Zemi
27. 5. 2016
|
Jan Toman
Rudou planetu dnes pokrývá suchá mrazivá pustina. Vlivem nízkého atmosférického tlaku se na jejím povrchu takřka nikdy neudrží tekutá voda – tu zde nalezneme buď ve formě ledu, nebo vodní páry. Kapalná zůstává jen výjimečně, za přítomnosti vhodných příměsí, a vždy jen po krátkou dobu. Dnešní Mars tak rozhodně není žádnou rajskou zahradou. Před miliardami let tomu ale mohlo být docela jinak.
Příroda
Trus může zachránit život africkým slonům. Je základem pro rostoucí byznys
25. 5. 2016
|
red
V očích pytláků jsou na afrických slonech cenné pouze kly, není to však vůbec pravda. Peníze se dají vydělat i na sloním trusu, což by v konečném důsledku mohlo uchránit slony před definitivní likvidací. Z jejich trusu se totiž dá vyrábět kvalitní papír.
Člověk
Nečekaný vedlejší účinek: Paracetamol zřejmě snižuje empatii
24. 5. 2016
|
Jan Toman
Schopnost empatie vykazuje řada živočichů, u lidí je nicméně nadání odečítat cizí pocity neobyčejně rozvinuté a zřejmě stojí za naší schopností konat pro dobro celku. Nejen, že je tedy empatie nutnou podmínkou pro naše každodenní jednání, ale navíc zřejmě umožnila vznik a rozvoj naší civilizace. Jaké mozkové dráhy ale za empatii zodpovídají? A nemohou její normální fungování narušit některé léky?
Vesmír
Udržují oceánské slapy kapalnou vodu v nitrech měsíců a planet?
23. 5. 2016
|
Julie Nováková
Ve sluneční soustavě známe hned několik těles s podpovrchovými oceány a o řadě dalších se domníváme, že je mají. Odkud ale tělesa získávají teplo, které udrží vodu kapalnou? U větších těles může významně přispívat vnitřní ohřev rozpadem radioaktivních prvků. Zejména u těles s vyšší výstředností nebo v orbitální rezonanci s dalšími měsíci se může silně projevit i slapový ohřev. Předpokládalo se, že při něm by se uvolňovalo teplo zejména ve vnější ledové slupce či v horninovém jádře, tedy v pevných látkách. Je to ale všechno? Robert Tyler z Goddardova kosmického střediska NASA, který minulý týden navštívil Katedru geofyziky MFF UK a konferenci Living Planet Symposium, si to nemyslí
Příroda
'Masochismus' v říši rostlin: Jaký je původ pastí masožravých mucholapek?
22. 5. 2016
|
Jan Toman
Těžko bychom hledali podivuhodnější rostlinu, než je mucholapka podivná. Nejen, že si přilepšuje lovem hmyzu, ale tomuto stylu života je ze všech masožravých rostlin přizpůsobená asi nejlépe. Její nášlapné pasti schopné ve zlomku sekundy přiklapnout nic netušící hmyz přitahují lidskou pozornost dnes, stejně jako kdysi.