Příroda
Kam zmizel dinosauří trus? Odpověď ukrývají švábi
2. 5. 2017
|
Jan Toman
Švábi v nás povětšinou vyvolávají odpor. Snad žádný jiný tvor není v našem podvědomí tak spojený se špínou a odpadky, jako tito zástupci hmyzu s proměnou nedokonalou. Široce sdílené předsudky výmluvně ilustrují i nesčetná švábí či šváby inspirovaná vystoupení na stříbrném plátně, děsícími se hospodyňkami počínaje a Hvězdnou pěchotou konče.
Příroda
Dinousaří embrya se vyvíjí neskutečně pomalu, zjistili vědci
28. 4. 2017
|
von
Proč vyhynuli dinosauři? S nejnovější teorií přišli vědci z Floridské univerzity. Rozlousknout tajemnou záhadu jim pomohl studie unikátního nálezu dvou zkamenělých dinosauřích embryí. Jejich závěry by podle deníku italského deníku La Repubblica mohl definitivně přispět k vyřešení záhadného zmizení dinosaurů před 65 miliony lety.
Člověk
Zdraví prospěšná domácí zvířata: Pomáhají předcházet alergiím i obezitě
27. 4. 2017
|
Pavel Pešek
V posledních letech dochází k velkému nárůstu alergií a dalších autoimunitních chorob, a to zejména ve vyspělých zemích. Tento vývoj se snaží vysvětlit mimo jiné také hygienická hypotéza, podle níž je nárůst alergií spojen s nedostatečným kontaktem s mikroorganismy a parazity v raném dětství.
Příroda
Budou ochočené viry léčit rakovinu?
26. 4. 2017
|
Pavel Pešek
Česko se řadí mezi země s největším výskytem rakoviny v rámci Evropy i celého světa. Dlouhodobé statistiky (1977 až 2007) ukazují, že každý rok u nás zemře na rakovinu více než 27 tisíc lidí. Výskyt rakoviny se přitom zvyšuje. Výzkum její léčby je proto pro nás důležitý.
Příroda
Nový druh tyranosaurida odkrývá netušené stránky křídových 'králů souše'
25. 4. 2017
|
Jan Toman
Tyrannosaurus rex patří mezi nejikoničtější dinosaury. Jeho zástupci tvořili charakteristickou složku fauny pozdní křídy, společenstev, která zanikla spolu s koncem druhohor při katastrofických událostech před 65 miliony let.
Nedd
Proč nejsme všichni kanibalové?
24. 4. 2017
|
Jan Toman
Konzumace lidského masa je ve většině kultur, včetně té naší, tabu. Hloubku tohoto zákazu dobře ilustruje mrazení, které nám přebíhá po zádech při sledování Hannibala Lectera. Přesto se občas vyskytnou - zpravidla psychicky nemocní - jedinci, kteří se ke kanibalismu uchýlí. Výjimečně dochází k pojídání lidí také při hladomorech nebo za jiných krizových situací. Na druhou stranu ale nalezneme kultury, které se kanibalismu oddávaly zcela běžně. Proč se tato praktika nerozšířila univerzálně?
Magazín
Polétavý zabiják nezná hranic. Může za miliony úmrtí
23. 4. 2017
|
von
Polétavý prach má na svědomí miliony předčasných úmrtí. Boj proti němu má jeden velký háček. Nestačí omezovat znečištování ovzduší jen ve vlastní zemi, protože až překvapivě velký podíl z téměř čtyř miliony mrtvých ročně má na svědomí zahraniční produkce. Vědci ale varují, že vinu na tom neseme i my při každodenním nakupování.
Magazín
Příliš všeho škodí a platí to i pro zdravé potraviny. Na co si dát pozor?
22. 4. 2017
|
red
To, že není dobré příliš to přehánět s alkoholem nebo jíst hodně sladkostí, je známá věc. Tělu však dají zabrat i některé zdravé potraviny. Pokud člověk nezná míru, mohou mu především některé druhy zeleniny a ryb způsobit nepříjemné zdravotní potíže.
Příroda
Jaká zvířata jsou 'nejprimitivnější'? Rozsáhlá genomická studie přilévá olej do ohně
21. 4. 2017
|
red
Otázka, jak vypadá evoluční strom zvířat, vzrušuje přírodovědce přinejmenším od dob Charlese Darwina. Některé evoluční linie vykazují nápadně jednoduchou stavbu, a je tedy přinejmenším pravděpodobné, se od pomyslného stromu mnohobuněčných živočichů odvětvily velmi dávno.
Člověk
Za partnery si vybíráme spíš vzdálené příbuzné než úplné cizince
20. 4. 2017
|
Pavel Pešek
Způsob, jakým si vybíráme partnera, ovlivňuje strukturu populace. Pokud by se v populaci páry formovaly naprosto náhodně, pak by se žádná genetická struktura nevytvořila. Populace ale většinou nějakou strukturu mají. Způsob, jakým si vybíráme partnery tedy není náhodný.
Člověk
Proč máme velký mozek? Za vším je nakonec nejspíš strava
19. 4. 2017
|
Jan Toman
Konstatovat, že má člověk na svůj tělesný rámec neobvykle velký mozek, by bylo hrubé podcenění skutečného stavu věcí. Dokonce i na poměry primátů je centrum naší nervové soustavy skutečně obrovské – v průměru tvoří asi dvě procenta hmotnosti lidského těla. Ba co víc, na energetické spotřebě se podílí až z jedné pětiny.
Příroda
Vynalezly chobotnice nový způsob evoluce? Mutacemi se mění jen málo
18. 4. 2017
|
Jan Toman
Plíží se mezi kameny jen pár metrů od pláže i na dnech oceánských příkopů. Nenesou ani stopu po vnější nebo vnitřní kostře, ale i tak dokáží manipulovat s předměty stejně obratně jako člověk. Protáhnou se hrdlem lahve. "Levou zadní" řeší složité rébusy a dost možná se mohou chlubit i specifickým vkusem a smyslem pro humor. Dokáží měnit barvy, takřka dokonale se maskují a jsou efektivními predátory.
Magazín
Loď bez posádky na obzoru! Revoluce v námořní dopravě se blíží
17. 4. 2017
|
šar
Možná to nebude trvat dlouho a moře budou brázdit lodě bez kapitánů. Budoucnost klepe na dveře i v lodní dopravě a s prosazením samořízených lodí by mohla připlout i pěkná řádka výhod. Technika však podle výzkumníků lidi z palub určitě úplně nevyžene.