Historii lidstva můžeme číst i jako dějiny zničujících epidemií. První nám patrně na mysli vytane Černá smrt, epidemie dýmějového moru, která v polovině čtrnáctého století vyhubila na území Evropy a Asie možná až třetinu všech obyvatel. Ani tato "matka všech nemocí" se ale co do úmrtnosti nemůže rovnat nákazám, které Evropané zavlekli do Ameriky po jejím objevení Kryštofem Kolumbem. Teprve před nedávnem se přitom výzkumníkům podařilo identifikovat původce té nejsmrtelnější z nich – s největší pravděpodobností šlo o paratyfus.

Pokus amerického mikrobiologa Briana Hanleye se dá sice považovat za hazard, rozhodně je však mimořádně zajímavý. Aby stimuloval růstový hormon a tím zabránil stárnutí, vpravil si do těla 'cizí DNA'. Stojíme na prahu éry superhrdinů tak, jak je známe z filmů? Jak jeho pokus dopadl?

Když se černé ovci narodilo bílé jehně, věděli vědci, že mají vyhráno. Poprvé se jim podařilo úspěšně vytvořit klonované zvíře. Protože mateřské buňky pocházely z vemene, při hledání jména se jim hned vybavila zpěvačka s bujným dekoltem Dolly Partonová. Ovci Dolly pak veřejnosti představili po půl roce, 23. února 1997.

Ve vzdálenosti 40 světelných let od Země leží unikátní soustava planet, o níž jsme na Neddu psali už loni. Za uplynulý rok díky pozorování mimořádně zajímavého systému TRAPPIST-1 o něm astronomové zjistili další pozoruhodné podrobnosti - nejsou v něm tři planety, jak to původně vypadalo, ale hned sedm! A na všech by mohla být za určitých okolností voda, tři z nich jsou pak v takzvané obyvatelné zóně.

Snad každý někdy zažil pocit, že mu konkrétní mrak plující po čerstvě vymetené obloze, hromada kamenů, skalisko, nebo hora neodolatelně připomněly určitou věc nebo osobu. Všeobecnosti tohoto prožitku ostatně nasvědčuje místopis bližších i vzdálenějších oblastí, kde se to různými kamennými starci a stařenami, čerty a pannami jen hemží, nebo železná pravidelnost, se kterou lidé objevují na ubrouscích, toustech a kouscích pizzy svaté obrázky. Jak je ale možné, že nás u některých tvarů mozek tak lehce ošálí? 

Růžový pepř možná není tak známý jako pepř černý, ale zejména v různých kořenících směsích se už i v Česku docela zabydlel. Kupodivu jde o plod rostliny jen velmi vzdáleně příbuzné pepřovníku černému. Zatímco původce černého pepře pochází z Indie, keřovité stromy pepřovce brazilského, které plodí jasně rudé kuličky růžového pepře, rostou až v daleké Jižní Americe.