Co byste dělali, kdyby zítra přišel konec světa?
20. 3. 2017
|
Jan Toman
K Zemi míří obří asteroid. Vybuchla supernova. Zastavilo se zemské jádro. Probouzí se supervulkán. Šíří se smrtelná infekce. Přicházejí zombie. Startují jaderné rakety. Útočí zabijáčtí roboti… Náměty katastrofických románů, filmů a seriálů jsou zdánlivě nevyčerpatelné. Jak byste se ale opravdu chovali, pokud by váš svět směřoval ke konci?
Ve spojení s přírodou: Měsíc narození předurčuje naše zdraví, hlásí vědci
19. 3. 2017
|
red
Nakolik je datum narození důležité pro život člověka? Ukazuje se, že vcelku dost. Měsíc, ve kterém jsme se narodili, má zřejmě vliv na naše zdraví. Není v tom přitom žádná esoterika nebo astrologie. Člověk je prostě součástí přírody, která se ale ve svých jednotlivých obdobích proměňuje.
Další dílek do záhady Enceladu
17. 3. 2017
|
Julie Nováková
Maličký Saturnův měsíc si po nás připravil nové překvapení: Nedaleko od míst, kde z jeho "tygřích pruhů" tryskají obří gejzíry, zaznamenala sonda Cassini teplotní anomálie. Co znamenají?
Kdo je úspěšnější, trpělivý či nedočkavý člověk?
16. 3. 2017
|
Pavel Pešek
Říká se, že trpělivost přináší růže, ale někdy se vyplatí i netrpělivost nebo spíše správný odhad, kdy už další čekání na příslovečné růže nemá cenu. Příkladem může být čekání na tramvaj nebo autobus, který nejede. Po určité době čekání to většina z nás vzdá a cestovní plány pozmění, přejde na vzdálenější zastávku jiného dopravního prostředku nebo si zavolá taxi. Alternativní možnost existuje po celou dobu čekání, ale rozhodneme se pro ni až po určité době.
Bouřlivá evoluce ptáků: Peří na zahřátí, křídla na výstavu a blány jak u netopýrů
15. 3. 2017
|
Jan Toman
Kdo nikdy neslyšel o archeoptryxovi, jako by nežil. Působivé zkameněliny známého "praptáka", který snoubil znaky moderních opeřenců a dinosaurů, získaly podobnou slávu jako Tyranosaurus rex nebo Brontosaurus. Kvůli nápadně mozaikovité stavbě těla jej řada dobových výzkumníků neváhala označit za podvrh. Jak ale ukazují fosilie nalezené v posledních letech především v Číně, archeopteryx byl mezi nejrůznějšími dinosaury koketujícími s peřím, křídly a letem ještě "nejnormálnější".
Dietní limonády bez cukru? Přes ně cesta ke zdraví nevede, varují experti
14. 3. 2017
|
red
Kupujete si limonády bez cukru v domnění, že jsou dietní? Doufáte, že díky tomu shodíte kila navíc? Odborníci upozorňují, že to není zrovna nejlepší cesta ke zdravějšímu životu.
Vznikl nakonec život přece jen u 'černých kuřáků'?
13. 3. 2017
|
Jan Toman
S objevy týkajícími se prvních organismů na Zemi se v poslední době roztrhl pytel. Hon za stále staršími fosiliemi ovšem trochu zastírá fakt, že ani po více než 200 letech nemáme zcela jasno jakým způsobem a za jakých podmínek život vznikl.
Proč se nedokážeme vzdát plyšáků ani v dospělém věku?
12. 3. 2017
|
art
Kdo nevlastní alespoň jednoho plyšáka, přestože mu už dávno není deset, ať hodí kamenem. Proč si ale dospělí pořizují nebo uchovávají plyšové hračky? Může to sice vypadat jako infantilní projev, ve skutečnosti jde ale o něco jiného... Za své plyšáky se už nemusíte stydět!
Opravdu musíme jíst zeleninu a ovoce na kila, abychom byli zdraví?
11. 3. 2017
|
art
Bez zeleniny a ovoce to prostě nejde, na tom se lékaři shodnou. Ovšem toho sníst, to už není tak jednoduché. Existují sice tabulky a všeobecná doporučení, jenže zdaleka neplatí pro každého. A navíc, není zelenina jako zelenina a není ovoce jako ovoce...
Zkameněliny z českého Barrandienu odhalují tajemství trilobitů
10. 3. 2017
|
Jan Toman
Barrandien, oblast mezi Prahou a Plzní, která nese jméno po francouzském inženýru a paleontologovi Joachimu Barrandovi, představuje jednu z největších studnic našich znalostí o prvohorním světě. Přestože paleontologický výzkum na tomto území sahá až do hloubi 19. století, místní bohatá naleziště mají stále co nabídnout. Dokazuje to i výzkum Lukáše Laibla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který spolu s kolegy ze stejného pracoviště a ze Španělska zdokumentoval nové, dosud nevídané, detaily o larvách trilobitů, jejich vývoji a odlišnostech tohoto vývoje v různě položených oblastech.
Mohly infekce podpořit vznik nezištného chování?
8. 3. 2017
|
Julie Nováková
Teorií snažících se vysvětlit nezištné pomáhání druhým u řady zvířecích druhů i lidí je mnoho. Teď se mezi ně přidala jedna, která navrhuje, že za toto chování mohou infekce jinými organismy.
Poslední mamuti byli genetické trosky
7. 3. 2017
|
Jan Toman
Třebaže se tomu nechce věřit, poslední mamuti srstnatí vymřeli až před 4000, možná dokonce jen 3700 lety. Jejich pozdní populace se už dávno neproháněly stepí a tundrou Eurasie. Přežívaly zcela izolovaně na ostrovech při severním a východním pobřeží Sibiře.
Přelomový objev českých vědců: 'Genetická kamufláž' parazitů před obranyschopností hostitele
6. 3. 2017
|
Jan Toman
V evolučním měřítku mezi sebou paraziti a jejich hostitelé vedou nesmiřitelný boj. Nový evoluční vynález, adaptace, jedné strany, má nevyhnutelně za následek evoluční protitah soupeře. Zvýšení odolnosti nebo efektivity infekčních stádií parazita vede ke zdokonalení obranných linií hostitele – ztluštění kůže, okyselení žaludečních šťáv, nebo třeba zlepšení zraku a poznávacích schopností, které příslušníkům hostitelského druhu umožní se nákaze vyhnout. Mezitím už ale přírodní výběr tlačí parazity ke zdokonalení stávajících metod nákazy, nebo vyvinutí úplně nových způsobů, jak se hostiteli dostat "pod kůži".