Vraťte nám naše dinosaury, žádají Mongolové. Nicolas Cage je už poslechl
28. 1. 2017
|
red
Vývoz zkamenělin z Mongolska je sice nelegální, ze země přesto mizely ve velkém. Mongolové teď usilují o návrat dinosauřích kostí a lebek. Vyzývají sběratele k jejich vrácení a třeba takový Nicolas Cage jim vyhověl.
Kolik neděl strávili dinosauři ve vajíčku? Odpověď vás překvapí
26. 1. 2017
|
Jan Toman
Zárodečný vývin ptáků se stal jedním ze základů moderní embryologie. Stádia, kterými prochází embryo slepice, jsou prozkoumaná stejně, ne-li lépe než obdobná stadia člověka. Embryonální vývoj dinosaurů, jejichž jedinou přežívající linií moderní ptáci jsou, je ovšem záhadou.
Záhada tajemných vílích kruhů rozluštěna. Vědcům pomohl jiný úhel pohledu
25. 1. 2017
|
Jan Toman
Na naší planetě se můžeme setkat s nejrozmanitějšími přírodními útvary. Většina těchto pozoruhodností – ať už mají základ v činnosti země, větru, vody, nebo živých organismů – má však jednoduché a většinou prozaické vysvětlení. Jen několik z nich pořád svému objasnění vzdoruje. Mezi tyto záhadné útvary můžeme zařadit i Namibijské vílí kruhy – několik jednotek až desítek centimetrů široké kruhy holé zeminy obklopené útlým pruhem zeleně, které se opakují na ploše stovek kilometrů čtverečních.
Poznejte své dávné předky: 'Asgarďané' jsou našimi nejbližšími mikrobiálními příbuznými
24. 1. 2017
|
Jan Toman
Všichni živí obyvatelé naší planety sdílejí společného předka, který obýval horké vody dávné Země zhruba před čtyřmi miliardami let. Na nejhlubší úrovni potom můžeme dnešní pozemské organismy – jeho potomky – rozdělit do tří hlavních skupin.
Netopýří hádanka: Kolikrát se vyvinul jejich sonar?
23. 1. 2017
|
Jan Toman
Schopnost echolokace neboli orientace v prostoru pomocí zvukových vln je bezpochyby jedním z vrcholů živočišné evoluce. Její nejrozvinutější formou se mohou chlubit kytovci a netopýři, s určitými základy se ale můžeme setkat také u některých ptáků, rejsků a dalších drobných savců. Člověk má v tomto ohledu smůlu. Ať už jitří toto "vidění pomocí sluchu" naši fantazii sebevíc, žádný z našich smyslů se mu ani neblíží.
Proč ženy procházejí přechodem? Odpověď možná skrývají kosatky
22. 1. 2017
|
Jan Toman
Menopauza, klimakterium, nebo česky přechod, je obdobím v životě ženy, kdy ustává menstruace a žena přestává být schopná produkce dalšího potomstva. Ať už přechod a s ním spojené hormonální změny způsobují jakékoli potíže, jedná se o přirozenou součást životního cyklu našeho druhu. O to překvapivější je skutečnost, že ukončení reprodukce dlouho před koncem života je mezi savci raritou.
Objeven zatím nejstarší jedovatý hmyz! Přišel na něj Slovák
19. 1. 2017
|
Jan Toman
Hmyz je druhově vůbec nejhojnější skupinou pozemských tvorů a co do tvarové a funkční bohatosti se mu mohou rovnat snad jen obratlovci. Mezi jeho zástupci nalezneme i reprezentanty různých exotických životních strategií. Vzácností nejsou jedovaté či nechutné druhy ani zástupci oplývající výstražným zbarvením, kamufláží nebo napodobující jiné, často nebezpečné, organismy.
Zemřel muž, který jako poslední stanul na Měsíci a v Česku přežil pád vrtulníku
17. 1. 2017
|
art
Do vesmíru se podíval celkem třikrát. Stal se posledním člověkem, jehož noha stanula na povrchu Měsíce. V pondělí ve věku 82 let zemřel. Eugene Cernan měl mimořádný význam nejen pro kosmonautiku jako takovou, ale také speciálně pro Česko. Měl totiž české a slovenské předky, do Česka jezdíval a během jedné z návštěv dokonce přežil pád vrtulníku.
Čeští vědci varují: Lososi z Aljašky mohou na člověka přenést tasemnici
16. 1. 2017
|
roj
Čeští parazitologové objevili v lososech z Aljašky druh tasemnice, který se může přenášet i na člověka. Dosud věci tento druh parazita zaznamenali jen v tichomořském pobřeží Asie. Nákaza může hrozit v případě snědení nedostatečně tepelně upraveného masa.
Ztracený ráj vydává svá tajemství: Jak žili lidé na zelené Sahaře?
16. 1. 2017
|
Jan Toman
Podmínky na povrchu naší planety se stále mění. Úrodné oblasti vznikají a zanikají, nebo se alespoň přesouvají. Nemusíme hned myslet na katastrofické události typu zemětřesení, sopečných výbuchů či záplav. Třebaže i ty hrají ve vývoji krajiny důležitou roli, v dlouhém časovém měřítku jsou daleko významnější relativně pomalé změny mořských proudů nebo postavení Země vzhledem ke slunci.
Po čtyřicítce na kariéru už netlačte, příliš práce ve vyšším věku škodí
15. 1. 2017
|
red
Říká se, že práce šlechtí. To je sice jistě pravda, jenže též se říká, že příliš všeho škodí. A s prací po čtyřicítce to platí dvojnásob, jak upozorňují vědci.
Nález plodů starých 52 milionů let přepisuje historii rostlin
12. 1. 2017
|
Jan Toman
Naše představy o evoluci rostlin mají stále povážlivé mezery. Nemusíme se ani vracet do dávných prvohor, kdy cévnaté rostliny odstartovaly svou expanzi na souš. Jasná zatím není ani evoluce konkrétních skupin cévnatých rostlin, čeledí, jako jsou třeba brukvovité nebo růžovité rostliny. Porozumění jejich historii a příbuzenským vztahům by přitom mohlo mít zásadní důsledky mimo jiné pro šlechtitelství.
Ovládáme svět hlasem: Technologie jako ze sci-fi již brzy ve vašich domovech
11. 1. 2017
|
Jan Horčík
Přirozeným způsobem, jak ovládat počítač, se stala klávesnice. Geniální vynálezce Douglas Engelbart k ní později přidal myš, okna, ikony a hypertext. Nové tisíciletí přineslo dotykové obrazovky. Díky pokrokům ve strojovém učení a zpracování lidské řeči teď konečně vstupuje do hry i ten nejpřirozenější způsob interakce - s pomocí hlasu.