Ženská viagra netáhne. Je drahá a prý moc nefunguje
10. 12. 2015
|
roj
Prodej prvního léku, který si měl poradit s nízkou sexuální touhou žen, očekávání příliš nenaplnil. Za první tři týdny od uvedení si přípravek Addyi, přezdívaný ženská viagra, v USA koupilo ani ne 250 lidí. Hlavním důvodem je jeho neúměrně cena v porovnání s nejistými výsledky. Jedna tableta vyjde na 650 korun, musí se ale brát každý den minimálně pár týdnů v kuse.
Před 200 lety se narodila vůbec první programátorka
10. 12. 2015
|
red
Byla jediným legitimním dítětem slavného básníka lorda Byrona. Byla krásná a měla talent na matematiku, který její matka podporovala a rozvíjela. Byla také jednou z mála žen, které ve viktoriánské Anglii matematiku studovaly. A její bystrá mysl viděla dál, než drtivá většina jejich současníků. Dnes by bylo Augustě Adě Lovelaceové považované za vůbec první programátorku 200 let.
Sní androidi o elektrorůžích? K čemu nám budou zelení kyborgové
9. 12. 2015
|
Jan Toman
Slovo kyborg proniklo v posledních letech ze stránek vědeckofantastických románů do reálného života. Stále častěji můžeme slyšet o mechanických náhradách končetin, očí, částí vnitřního ucha nebo dokonce vnitřních orgánů. Pravda, tyto "náhražky" svojí funkčností dosud nepřevyšují původní organické součástky, ale nemusí to trvat dlouho, a budeme se bavit o augmentaci neboli vylepšení lidského těla. Co ale vylepšení jiných druhů? Jako první člověka napadnou psi, možná další užitečná zvířata. S převratnou myšlenkou ale nedávno přišel tým švédských vědců – rozhodli se elektronicky "vylepšit" rostliny.
Nemoci, které ještě nepatří jen do kronik a nechtěli byste je dostat
9. 12. 2015
|
Hana Dubnová
Myslíte si, že mor patří jen do kronik? Omyl. Ročně se jím nakazí až tři tisíce lidí. Pravda, sice většina z nich pochází z Afriky nebo Asie, ale pár desítek případů se vyskytuje každý rok ve vyspělých západních zemích. Stejně jako třeba zarděnky nebo černý kašel. Právě ten po letech opět zažívá svůj boom. Jaké další zdánlivě vymýcené nemoci stále přežívají?
Satelitní války na spadnutí
8. 12. 2015
|
Monika Térová
Napadlo vás někdy, nakolik zranitelní jsme v souvislosti s rostoucí závislostí na technologiích? V digitální éře začínají být pozemní války pomalu pasé. Abyste paralyzovali celou zemi, stačí sestřelit nebo ovládnout pár satelitů. Stojí svět na prahu satelitních válek?
Nezničitelné želvušky: Víc než šestina jejich genů je vypůjčená!
8. 12. 2015
|
Jan Toman
Zkuste si tipnout, jaké zvíře by přežilo jadernou válku. Docela dobrou šanci by mohly mít odolné a přizpůsobivé organismy jako potkani nebo švábi. Ještě silnější katastrofu by snad mohli "rozchodit" půdní bezobratlí nebo obyvatelé mořských hlubin. Posledními zvířaty na naší planetě by ale zcela jistě zůstaly želvušky.
Jak se žije na orbitě: Vesmírná stanice slaví 17. výročí
7. 12. 2015
|
Julie Nováková
Když se 6. prosince 1998 na nízké oběžné dráze Země spojily první dva moduly Mezinárodní vesmírné stanice (ISS): ruská Zarya a americká Unity, v dějinách světové kosmonautiky se to zapsalo jako jedna z klíčových historických událostí. Od té doby se ISS rozšířila na celkem patnáct hlavních natlakovaných modulů a již osmnáctým rokem slouží mezinárodnímu výzkumu vesmíru.
Takhle jste Pluto ještě neviděli! Sonda poslala zatím nejostřejší snímky
5. 12. 2015
|
red
Tohle jste doslova ještě neviděli. Sondě New Horizons se podařilo při průletu kolem Pluta pořídit zatím nejostřejší snímky povrchu trpasličí planety.
Na skok v rybí hlavě: Ryby mají emoce a možná i základy vědomí
4. 12. 2015
|
Jan Toman
S vědomím je to složité. Nejen, že dění ve své hlavě často nerozumíme ani my sami, ale o moc úspěšnější ve svých snahách o jeho pochopení nebyli ani největší učenci. A to se o tento fenomén zajímali už nejstarší filosofové a nepustil ani moderní psychology, biology a kybernetiky. Jisté je, že nějak souvisí s prožíváním emocí. Nejjednodušší organismy nejeví známky sofistikovaného uvažování a řídí se téměř výhradně reflexy, "vyšší" živočichové oproti tomu oplývají širokým emočním repertoárem a mají přinejmenším základy vědomí.
Vychytaná obrana: Sépie si zacpe žábry a žralok si jí nevšimne
3. 12. 2015
|
roj
Sépie obecné mají vychytaný způsob ochrany před predátory. Když se blíží žralok, zadrží dech, zacpou si žábry chapadly a ani nedutají. Nejenže díky zmražení na místě splynou s okolím, ale ještě tím kolem se sníží elektrické napětí.
Život v Mrtvém moři: Výzkum extrémních prostředí na Zemi
2. 12. 2015
|
Julie Nováková
Počátkem nového akademického roku Univerzita Karlova tradičně udílela čestné tituly úspěšným mezinárodním vědcům spolupracujícím na zajímavých projektech i s českými odborníky na UK. Čestný doktorát tentokrát obdržel i profesor Aharon Oren z Jeruzalémské univerzity, který se ve své práci věnuje extremofilním mikroorganismům žijících ve velmi slaném prostředí, takzvaným halofilům. Jeho práce se dotýká nejen studia zajímavého extrémního života na Zemi, například ve známém Mrtvém moři, ale potažmo i možností co do života na Marsu či ledových měsících.
Nejstarším společníkem zemědělce je… včela?
1. 12. 2015
|
Jan Toman
Není žádný tajemstvím, že prvním zvířetem, které si člověk kdy ochočil, byl pes. Jaká hospodářská zvířata ale stála u počátků prvních zemědělských společností? Nedávný výzkum poskytl překvapivou odpověď. Mezi prvními zvířaty, která začali lidé cíleně chovat a využívat, byly určitě včely medonosné.
Čeští vědci sestavili přístroj, který bude součástí sondy Solar Orbiter
30. 11. 2015
|
roj
Modul českých vědců z Akademie věd ČR bude ve vesmíru měřit elektromagnetické vlny. Stane se součástí meziplanetární sondy Solar Orbiter, která bude obíhat mezi Sluncem a Zemí. Na vývoji přístroje pracují čeští vědci už pět let, nyní ho dokončují a začátkem příštího roku poputuje do pařížské observatoře.