Člověk

K početí dětí v Evropě byly použity spermie s mutací způsobující rakovinu

Spermie muže se vzácnou mutací, která způsobuje rakovinu, byly použity k početí nejméně 67 dětí. Deseti z nich byla od té doby diagnostikována rakovina. Tento případ poukazuje na nebezpečnost používání spermií od jediného dárce k početí většího počtu dětí v zemích po celém světě.
Příroda

Nespíte? Tak to jste na tom jako velryby

Spánek je nezbytný pro přežití téměř všech živočichů – ale jak si ho mohou dovolit velryby, které musí neustále vnímat okolí a vynořovat se pro vzduch? Odpověď je fascinující: velryby spí jen napůl. Jedna hemisféra mozku bdí, zatímco druhá odpočívá. Tento trik jim umožňuje přežít v oceánu, kde spánek znamená riziko.
Člověk

Pozor, na rakovinu plic vás může upozornit nečekaný příznak

Rakovina plic neohrožuje jen kuřáky, přibývá diagnóz u stále mladších nekuřáků. Můžete ji přitom mít, i když se cítíte zdravě. Fitness trenéra Briana Gemmella na smrtelné onemocnění upozornil nečekaný příznak.
Technologie

Řešíte své duševní zdraví s AI? Dlouhodobě to může být problém

Stále více mladých lidí na Tchaj-wanu a v Číně řeší duševní problémy spíše s umělou inteligencí (AI) než s lidskými odborníky. Na ně totiž nemají peníze ani čas. Experti varují, že tato technologie nedokáže plně nahradit služby kvalifikovaného psychologa či psychoterapeuta, jenž má navíc empatii a vyjadřuje nějaké emoce.
Technologie

Nová technologie vám zlepší zrak tak, že uvidíte i ve tmě

Co kdyby vaše oči viděly i v naprosté tmě – nebo dokonce přes zavřená víčka? Zní to jako sci-fi, ale vývoj nových kontaktních čoček vybavených infračervenými senzory přibližuje tuto vizi realitě. Vědci z Jižní Koreje totiž představili prototyp čoček, které mohou revolučně rozšířit lidské vnímání.
Komerční sdělení

Letní osvěžení bytu – Kompletní průvodce, jak dodat interiéru prázdninovou atmosféru

Léto je roční období, které nás přirozeně vybízí ke změnám. Delší dny, více světla a teplejší vzduch probouzejí chuť po svěžesti – i v našich domovech. Není potřeba velký rozpočet ani generální rekonstrukce. Stačí pár dekorací, trochu zeleně a lehká výměna textilu, a atmosféra bytu se může proměnit k nepoznání.
Člověk

Mikroplasty v našem mozku mohou přispívat ke krizi duševního zdraví

Vědci začátkem roku zjistili, že máme v mozku tolik mikroplastů, že by to vydalo na plastovou lžičku. Od té doby se snaží pochopit, jaký dopad mají na naše neurologické zdraví. Nový metavýzkum teď shrnul výsledky čtyř prací, které naznačují, že by mohly přispívat k duševním problémům a demenci.
Technologie

AI prohloubí genderovou nerovnost, o práci budou přicházet hlavně ženy

Umělá inteligence (AI) se rychle dostala na masový trh ke spotřebitelům a doslova se po ní vrhly firmy snad v každém odvětví. Pro lakomé šéfy je tato technologie příslibem pro zvýšení produktivity, konkurenceschopnosti a snížení nákladů, pro obyčejné smrtelníky hrozbou, že skončí na úřadu práce. Nejvíce ohroženy jsou přitom ženy.
Technologie

Co kdyby měla Země vlastní mozek?

Člověk je nejpokročilejší inteligencí na Zemi. Co kdyby se jí ale stala ona sama? Možná to zní jako šílená fikce, ale autor zaměřený na futurismus Topher L. McDougal ve své nové knize nastínil myšlenku planetárního mozku poháněného umělou inteligencí (AI), který by řídil osud celé planety. 
Člověk

Kdo vymyslel matematiku? Řekové, Egypťané nebo Číňané? Kdepak...

Matematika působí jako moderní vynález – abstraktní, složitý a svázaný s vědou. Jenže archeologické nálezy naznačují, že lidé počítali dávno před vznikem písma nebo kalendářů. Podle historiků a antropologů vznikla matematika spíš jako přirozený jazyk pro přežití než jako výsledek intelektuální revoluce.
Vesmír

Na 24hodinový den zapomeňte, vědci očekávají zásadní změnu

Jsme zvyklí, že den má 24 hodin a jinak si to nedokážeme ani představit. Tento rytmus se však od vzniku Země mění. Rotace naší planety nikdy nebyla dokonale konstantní. Faktory, jako jsou gravitační interakce, vnitřní posuny a globální oteplování hrají nezanedbatelnou roli ve změně její rychlosti.
Vesmír

Jupiter býval dvakrát větší než dnes. Vědci poprvé vysvětlují, jak se scvrkl obr sluneční soustavy

Je největší planetou sluneční soustavy, ale kdysi byl ještě mohutnější. Nová studie přináší fascinující zjištění: Jupiter mohl být v minulosti až dvojnásobně větší, než jak ho známe dnes. Vědci nyní rozluštili, jak se plynné monstrum postupně smrskávalo – a co to znamená pro vznik planet i vývoj hvězdných systémů.
Příroda

Ne, neumíme vzkřísit dávno vyhynulé druhy, přiznává firma

Vzkřísili jsme pravlka obrovského, oznámila 7. dubna americká firma Colossal Biosciences. Okamžitě se toho chytila média. V titulcích se psalo, že se poprvé podařilo vrátit zpět do života vymřelý druh. Přeci jen se možná dočkáme mamutů. Tento zdánlivý úspěch však vystřídalo vystřízlivění a ostrá kritika.