Léto je roční období, které nás přirozeně vybízí ke změnám. Delší dny, více světla a teplejší vzduch probouzejí chuť po svěžesti – i v našich domovech. Není potřeba velký rozpočet ani generální rekonstrukce. Stačí pár dekorací, trochu zeleně a lehká výměna textilu, a atmosféra bytu se může proměnit k nepoznání.

Vědci začátkem roku zjistili, že máme v mozku tolik mikroplastů, že by to vydalo na plastovou lžičku. Od té doby se snaží pochopit, jaký dopad mají na naše neurologické zdraví. Nový metavýzkum teď shrnul výsledky čtyř prací, které naznačují, že by mohly přispívat k duševním problémům a demenci.

Umělá inteligence (AI) se rychle dostala na masový trh ke spotřebitelům a doslova se po ní vrhly firmy snad v každém odvětví. Pro lakomé šéfy je tato technologie příslibem pro zvýšení produktivity, konkurenceschopnosti a snížení nákladů, pro obyčejné smrtelníky hrozbou, že skončí na úřadu práce. Nejvíce ohroženy jsou přitom ženy.

Matematika působí jako moderní vynález – abstraktní, složitý a svázaný s vědou. Jenže archeologické nálezy naznačují, že lidé počítali dávno před vznikem písma nebo kalendářů. Podle historiků a antropologů vznikla matematika spíš jako přirozený jazyk pro přežití než jako výsledek intelektuální revoluce.

Jsme zvyklí, že den má 24 hodin a jinak si to nedokážeme ani představit. Tento rytmus se však od vzniku Země mění. Rotace naší planety nikdy nebyla dokonale konstantní. Faktory, jako jsou gravitační interakce, vnitřní posuny a globální oteplování hrají nezanedbatelnou roli ve změně její rychlosti.

Je největší planetou sluneční soustavy, ale kdysi byl ještě mohutnější. Nová studie přináší fascinující zjištění: Jupiter mohl být v minulosti až dvojnásobně větší, než jak ho známe dnes. Vědci nyní rozluštili, jak se plynné monstrum postupně smrskávalo – a co to znamená pro vznik planet i vývoj hvězdných systémů.