Bleskové povodně a pomalu nastupující sucha známe na starém kontinentu už dlouho. Připravit bychom se však měli také na „blesková sucha“.  Varuje před nimi nová studie publikovaná v časopise Science.

Vědci v ní dospěli k závěru, že blesková sucha budou častější v důsledku oteplování planety lidskou činností.

Poskytne nám příroda čas?

Postupující klimatická změna pohání extrémy počasí. Nástup dlouhotrvajícího sucha může být mnohem rychlejší, než jsme zvyklí - bleskový.

„Už dnes jsou taková blesková sucha patná zejména v Evropě, severní a východní Asii, Sahelu a na západním pobřeží Jižní Ameriky,“cituje magazín Phys klimatologa Singa Jüana z Institutu atmosférické fyziky v Nankingu.

Sing upozorňuje na dvacetileté sucho, které sužuje Kalifornii. A také na vyprahlý Africký roh, kde už šest dešťových období po sobě nepršelo, což mimo jiné vyvolalo emigraci obyvatel na sever – i do Evropy.

Sucha jsou vesměs považována za dlouhodobé a pomalu nastupující nebezpečí. Mohou přetrvávat roky, tušíme ale, jak se na ně připravit.

Můžeme stavět velké vodní nádrže zadržující vodu. Anebo udržovat či rekultivovat krajinu, aby nevysychala – zejména pečovat o mokřady a tůně, anebo je obnovovat.

Takové projekty mohou zabrat i desítky let. Sucho však leckde už teď působí s nečekanou silou i rychlostí. Poskytne nám příroda čas?

Sucho může vznikat rychle. Během několika týdnů se povětrnostní podmínky mohou změnit z „normálních“ na ty, které vyvolávají sucho. Tato „blesková sucha“ se podobají bleskovým povodním, protože se také objevují náhle a bez varování, upozorňují autoři studie.

Chystejme se na blesková sucha

Pojem bleskové sucho vešel do povědomí po rychlém nástupu sucha ve Spojených státech v roce 2012. Epizoda suchého období tehdy v části země zpustošila pole a pastviny a způsobila ztráty ve výši více než 30 miliard dolarů.

Singův vědecký tým prozkoumal údaje z modelů vlhkosti půdy na celém světě v rozmezí let 1951 až 2014. Vědce zajímala zejména sucha, která trvala 20 a víc dní. Z dat vyplynulo, že jejich nástup se během posledních 64 let významně zrychlil.

Autoři upozorňují, že teplé a slunečné dny mohou i po období intenzivních dešťů velmi rychle odčerpat vlhkost z půdy. Do jisté míry hrozilo takové „bleskové“ sucho vždy v historii – čím víc teplých a slunečných dnů, tím častěji může udeřit bleskové sucho.

„(Ve studovaném období) jsme zaznamenali přechod k většímu výskytu období bleskového sucha v 74 procentech oblastí identifikovaných ve zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu o extrémních událostech,“ píší výzkumníci a varují:

„I když se podaří klimatické změny zpomalit a globální teploty v příštích desetiletích se zvýší jen mírně, budou blesková sucha častější ve většině světa.“

Nemusí pršet, stačí když… leje

Nasnadě je otázka: Kam voda během častějších období sucha mizí?

Nikam. Někde na Zemi spadne tak či onak. Kvůli extrémnějšímu počasí jsou ale srážky rozloženy výrazně nerovnoměrně.

Zjednodušeně se dá bleskové sucho přirovnat k situaci s bleskovými povodněmi – pokud během jednoho dne spadne tolik srážek, jako během týdne, výsledkem budou ničivé záplavy. Vody dopadne zhruba stejné množství jako obvykle, nikam nezmizí. Pršet bude krátce, zato intenzivně.

Totéž platí pro sucho. Častější extrémy znamenají, že i kdyby na nás spadlo stejné množství vody či bychom měli stejný počet suchých dnů, poškodí nás jejich nerovnoměrné rozložení.  

Ačkoli bilance odpařování a srážek zůstane stejná, zemědělství a přírodu tak může postihnout sucho, povodně či dokonce obojí.