Články autora: Jan Toman

Člověk

Bezlepková dieta? Dražší, ale i méně zdravá

Bezlepková dieta je jednou z nejpřísnějších úprav stravovacích návyků, se kterými se můžeme běžně setkat. Její obtížnost nevyplývá ani tak ze širokého spektra "zakázaných" potravin, jako spíše z jejich charakteru. Jde totiž o nejzákladnější složky evropské kuchyně – potraviny, jejichž základ tvoří běžné obilniny jako pšenice, oves a žito.
Příroda

Osudové spojení: Za úspěchem rostlin stojí pradávná aliance s houbami

Člověk nemusí být mykologem z povolání, aby pojal při výpravě do přírody podezření, že mezi houbami a rostlinami platí nepsané spojenectví. I ten nejméně zkušený houbař ví, že nejtučnější úlovek na něj čeká v lese. Některé houby rostou v blízkosti listnatých stromů, jiné preferují jehličnany nebo louky, ale těžko se na sběr hub vypravíme doprostřed pouště.
Příroda

Máme se bát megatsunami? Důkaz z Kapverd na klidu nepřidává

Přírodní katastrofy děsí lidstvo od nepaměti a obří přílivová vlna – tsunami – patří mezi nejobávanější z nich. Většina z nás má ještě v živé paměti scény z roku 2004, kdy zemětřesení u pobřeží indonéského ostrova Sumatra jednu takovou vlnu spustilo. Jak se šířila do všech směrů, moře na pobřežích Indického oceánu ustoupilo, jen aby následně vtrhlo až daleko do vnitrozemí a vyžádalo si životy více než 230 tisíc obětí.
Člověk

Velikost není všechno. S výškou podle všeho roste riziko rakoviny

Vysocí lidé to mají v životě jednodušší. Výzkumy opakovaně dokázaly, že dosahují v průměru vyššího vzdělání, jsou sebevědomější, úspěšnější, spokojenější, méně stresovaní a vydělávají víc peněz než jejich kolegové s průměrnou či podprůměrnou výškou. Nicméně, jak už to tak bývá, nic není zadarmo. Již z dřívějších studií vyplynulo, že mohou být náchylnější k některým chorobám. Rozsáhlý, v odborném tisku dosud nepublikovaný, švédský výzkum nyní ukázal, že vysocí lidé mají výrazně vyšší riziko, že se u nich za jejich života rozvine některý druh rakoviny.
Příroda

Budoucnost patří hybridům? Příbuzné druhy mohou splynout v jeden

Když uvažujeme o evoluci, často si představujeme pozvolnou změnu jedné linie organismů v jiný, přizpůsobivější druh. S naší zkušeností není v rozporu ani představa, že se od jednoho druhu odštěpí část populace, která se přizpůsobí podmínkám na jiném místě a vytvoří tak úplně nový dceřiný druh. Vzácněji se mohou někteří jedinci v populaci specializovat na využití určitého zdroje, zatímco zbylí stále využívají zdroj původní. Pokud se mezi sebou příslušníci těchto dvou skupin nepáří, může, podobně jako v předchozím případě, dojít až k rozdělení na dva odlišné druhy. 
Technologie

Budeme používat houbové baterie?

Zažil to snad každý z nás. Nutně si musíme zavolat, poslat SMS nebo stáhnout e-maily, a telefon je jako naschvál vybitý. U nejmodernějšího smatphonu se dá mluvit o štěstí, když vydrží nabitý alespoň jeden den. Spolehlivé, velkokapacitní a rychle se nabíjející baterie jako by stále zůstávaly jen nedosažitelným ideálem. I proto jejich výrobci, stejně jako nejrůznější nezávislé výzkumné týmy, neváhají investovat moře času a peněz do vývoje nových konstrukcí a materiálů slibujících lepší vlastnosti akumulátorů.
Nedd

Nobelovy ceny 2015 přehledně: Od neutrin k boji proti malárii

Sestava Nobelových cen, zřejmě nejvýznamnějšího a rozhodně neznámějšího vědeckého ocenění na světě, pro rok 2015 je kompletní. Tradičně byla jako poslední vyhlášena jména nositelů ocenění za výzkum v oblasti ekonomie a naskýtá se tak ideální příležitost stručně shrnout jména a objevy letos oceněných laureátů.
Příroda

Proč mají hadi geny pro tvorbu končetin? Vědci odhalili jejich lechtivé tajemství

Každé malé dítě ví, že hadi nemají nohy. Jako skoro všechna "zaručená" tvrzení v biologii má ale i tohle pár výjimek. U hadů ze starobylé čeledi hroznýšovitých můžeme v zadní části těla nalézt malé drápky, poslední zbytky zakrnělých končetin. Ve zbylých čeledích se ale žádné takové struktury nevyskytují a na první pohled by nikdo nečekal, že se mezi jejich geny objeví nějaké úzce spojené s tvorbou předních či zadních nohou.