Do vesmíru už lidstvo vyslalo pěkných pár věcí – spoustu šrotu, několik důmyslných udělátek, větší i menší organismy a dokonce i pár příslušníků vlastního rodu, kteří se po prvních nesmělých pokusech stabilně usadili na oběžné dráze naší planety. Přinejmenším ještě několik let se budou střídat na Mezinárodní vesmírné stanice. Na palubu zásobovacích lodí se vejde všelicos, a tak občas není nouze o zajímavé experimenty. V rámci jednoho z nich se do vesmíru podívala i skotská whisky.

Hrnek silné kávy je bezkonkurenčně nejrozšířenějším způsobem, jak nakopnout unavenou mysl a povzbudit ji k dalším výkonům. Do Evropy se káva dostala zásluhou italských kupců na přelomu 16. a 17. století. Kofein, stimulující látku ze skupiny alkaloidů, však nenalezneme jen v plodech kávovníku arabského. Kromě kávy a čaje se nachází také v kakaových bobech, kolových ořeších a lístcích cesmíny paraguajské zvaných maté. Zatímco káva pochází ze severovýchodní Afriky a čaj z jihovýchodní Asie, původ zbývajících tří rostlin můžeme vystopovat do tropů Jižní Ameriky. Zkrátka tak nepřišli ani indiáni. 

'Ve zdravém těle zdravý duch,' tvrdí již zlidovělé úsloví a poznatky moderní medicíny mu dávají do značné míry za pravdu. Nikoho asi nepřekvapí, že je možné pomocí posilování vybudovat impozantní muskulaturu. Stejně tak není příliš těžké uvěřit, že řešení složitých hádanek a rébusů umožňuje vytrénovat mozkové kapacity. Nové poznatky ale čím dál častěji ukazují, že spolehlivou cestou ke zvýšení výkonu našeho mozku a zpomalení jeho stárnutí je překvapivě i fyzické cvičení.

Otázka vzniku života provází lidstvo od nepaměti. Většina myslitelů hledala a hledá jeho kořeny na Zemi. V průběhu historie se ale opakovaně vynořuje i myšlenka, že na naší planetu přišel odjinud. S podobnými názory bychom se mohli setkat už ve starověkém Řecku, přičemž jako dobře rozpracovanou vědeckou teorii – teorii panspermie – je veřejnosti předvedl Švédský chemik Svante Arrhenius už na počátku 20. století. Až nyní ji ale dvojice amerických vědců posouvá blíže k možnosti přímého testování.

Paleolitická dieta získává v posledních letech stále víc na popularitě. Na rozdíl od většiny ostatních dietologických přístupů má jasné a srozumitelné teoretické zdůvodnění: Je třeba jíst, jak jedli naši předkové v hluboké minulosti. Jinými slovy, stravovat se takovým způsobem, na který jsou naše těla evolučně přizpůsobená. Jenže jak se ukazuje, tato teorie stojí na vratkých základech. 

Za okny nesmlouvavě žhnulo slunce. 'Tak děti, jestli chcete na pláž, musíte se nejdřív namazat,' pronesla starostlivě maminka a vytáhla tubu opalovacího krému. 'Kdo chce do vody, musí mít kůži jako ryba,' usmála se a na dlaň vymáčkla dávku čirého gelu. Ona sama se jako malá potírala bílým krémem. Ty už ale dávno patří minulosti. Teď frčí přírodní opalovací prostředky založené na rybím slizu. Zní to jako šílená vědeckofantastická povídka? Abyste se neunáhlili!