Velcí býložravci dokáží svou činností změnit ráz celé krajiny. Dokonce i v našich podmínkách mohou napomáhat udržení ostrůvků otevřené krajiny na úkor lesa. Ti největší z nich, zejména sloni, dokáží bez problémů zabránit šíření stromového pokryvu do savany. Ve velkých počtech ovšem mohou být důsledky jejich spásání devastující a kvalitu daného ekosystému spíše snižovat.

Počátky evoluce mnohobuněčných živočichů byly všechno, jen ne nudné. Zkameněliny prvních provázaných spojenectví buněk složitějších než jednoduché kolonie prvoků a nápadně připomínajících dnešní mořské houby můžeme datovat až 650 milionů let do minulosti. Další evoluční cesty mnohobuněčných živočichů se ale ztrácejí v mlze. Většina z nich neoplývala pevnými částmi těla a drobné nechráněné měkkotělé organismy se zkrátka příliš dobře nezachovávají.

Otázka, jak to vypadá hluboko pod našima nohama, vzrušovala lidskou fantazii od nepaměti. Po většinu času si nezadala s otázkou, co se děje vysoko nad námi. Zatímco ale do vesmíru létá jedna sonda za druhou a počítače nestíhají analyzovat zajímavá data z astronomických observatoří, výzkum nitra naší planety zůstává daleko za očekáváním průkopníků geologie – o fantastických představách autorů dobrodružné literatury nemluvě. 

Problémy s početím potomka řeší rok od roku více párů. Ať už je na vině zvýšení věku, ve kterém se ženy pokoušejí otěhotnět, nebo vnější faktory prostředí snižující plodnost mužů a žen, každá nová metoda, která by párům mohla pomoct, míří do středu pozornosti lékařů a biologů. Skutečně překvapivé závěry v tomto ohledu přinesla rozsáhlá studie bolivijských domorodců a jejich parazitů. Střevní parazité podle všeho výrazně ovlivňují plodnost žen. Nepřekvapí, že ji často snižují. Některé druhy ovšem mohou plodnost docela znatelně zvyšovat!

Slovo kyborg proniklo v posledních letech ze stránek vědeckofantastických románů do reálného života. Stále častěji můžeme slyšet o mechanických náhradách končetin, očí, částí vnitřního ucha nebo dokonce vnitřních orgánů. Pravda, tyto "náhražky" svojí funkčností dosud nepřevyšují původní organické součástky, ale nemusí to trvat dlouho, a budeme se bavit o augmentaci neboli vylepšení lidského těla. Co ale vylepšení jiných druhů? Jako první člověka napadnou psi, možná další užitečná zvířata. S převratnou myšlenkou ale nedávno přišel tým švédských vědců – rozhodli se elektronicky "vylepšit" rostliny. 

Zkuste si tipnout, jaké zvíře by přežilo jadernou válku. Docela dobrou šanci by mohly mít odolné a přizpůsobivé organismy jako potkani nebo švábi. Ještě silnější katastrofu by snad mohli "rozchodit" půdní bezobratlí nebo obyvatelé mořských hlubin. Posledními zvířaty na naší planetě by ale zcela jistě zůstaly želvušky.