Články autora: Miroslav Krajča

Amazonský prales se po celá desetiletí považoval za téměř neposkvrněnou divočinu, kterou lidská civilizace před příchodem Evropanů sotva ovlivnila. Nová rozsáhlá laserová studie brazilského pomezí států Acre a Amazonas tuto představu definitivně boří. Pod hustým baldachýnem stromů se skrývá pozůstatek civilizace, kterou vědci nyní nazývají Aquiry a která mohla v době svého vrcholu čítat až tři miliony obyvatel.

Šestiletá čínská dívka zemřela sedm dní poté, co jako první člověk na světě podstoupila experimentální genové úpravy zaměřené přímo na mozek. Její smrt zůstala více než rok utajená, dokud ji na základě interních dokumentů neodhalilo společné vyšetřování časopisu Science a webu Retraction Watch, zaměřeného na integritu vědeckého publikování.

Avokádovníky patří mezi rostliny s jedním z nejpodivnějších rozmnožovacích triků v celé rostlinné říši, jejich květy fungují ráno jako samičí a odpoledne jako samčí, nebo naopak, podle konkrétního typu stromu. Tento cyklus se navíc každý den opakuje. Vědecký tým z Kalifornské univerzity v Davisu ve spolupráci s kolegy z Kalifornské univerzity v Riverside teď po více než sto letech od prvního popisu tohoto jevu konečně odhalil, který konkrétní gen za ním stojí.

Archeologové v německém Frankfurtu rozluštili text ukrytý ve stříbrném amuletu starém téměř dva tisíce let, který podle nich představuje nejstarší dosud nalezený doklad křesťanství severně od Alp. Nápis dlouhý pouhých 3,5 centimetru přitom podle vedení města posouvá známou historii šíření křesťanství v této části římské říše o padesát až sto let zpět.

Třetího července 2026 vyrazila na oběžnou dráhu robotická loď s názvem LINK na mimořádnou misi, jejímž cílem bylo zachránit rentgenový teleskop NASA Neil Gehrels Swift Observatory, který se pomalu propadá zpátky k Zemi. Loď postavená firmou Katalyst Space Technologies se měla teleskopu chytit a v následujících měsících ho postupně vytáhnout na bezpečnější dráhu. Jenže podle nejnovějších zpráv se sama záchranná loď dostala do potíží dřív, než se stihla k teleskopu vůbec přiblížit.

Jupiterův měsíc Europa už přes dvacet let patří mezi nejslibnější místa sluneční soustavy v hledání mimozemského života, právě díky obřímu oceánu tekuté vody, který se pravděpodobně skrývá pod jeho ledovým povrchem. Nová studie amerického týmu ale zpochybňuje klíčový předpoklad, na kterém stavěly plány budoucích misí, totiž že se voda z tohoto hlubokého oceánu dokáže dostat blízko k povrchu, kde by ji sondy mohly snadněji zachytit.